Mrazy způsobily ovocnářům škody za stovky milionů

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: 7 Tomas Blazek

Mrazy, které Česko zasáhly 18. května, způsobily ovocnářům škody za stovky milionů korun. Mráz ničil úrodu hlavně na Moravě, v Čechách jsou škody lokální. Ovocnářům, jejichž sady mrazy zasáhly i loni, hrozí existenční problémy. Loňská situace, kdy mrazy způsobily ovocnářům ztráty na tržbách přes půl miliardy korun, by se však podle něj opakovat neměla.

Mrazy minulý týden nejvíce poškodily výsadby jahody, meruňky, švestky a třešně. U jablek může být špatná kvalita. „Teploty ve dvou metrech nad zemí se pohybovaly v řadě pěstitelských oblastí od nuly minus čtyři stupňů. Na některých místech byly sady vystaveny působení mrazu i několik hodin,“ řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Za mimořádné označil to, že mrazy přišly až 18. května a zasáhly nejteplejší region republiky.

Přesnější vyčíslení škod bude možné ve druhé půlce června. „V následujících týdnech totiž dojde k běžnému propadu plůdků, který bude ovlivněn mrazovým poškozením. Zhruba za měsíc bude možné odhadnout předpokládanou výši sklizně i podíl ovoce poškozeného mrazy,“ řekl Ludvík. Dosavadní vývoj před mrazy podle něj naznačoval průměrnou sklizeň.

Ovocné sady se v době mrazů již nacházely ve stadiu intenzivního růstu plodů dva až čtyři týdny po odkvětu. „Plůdky jsou v tomto období velmi citlivé i na krátkodobé působení teplot pod bodem mrazu,“ řekl. Mrazy lokálně poškodily i některé ovocné školky. Loni byly větší škody z mrazů v Čechách a více byly poškozeny jabloně než peckoviny.

Loni mrazy poničily většinu výsadeb v zemi a úroda ovoce v ČR se propadla na 101.249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let. Nízká sklizeň byla i v roce 2010, důvodem propadu bylo zejména nepříznivé deštivé počasí v květnu v době květu stromů. Například v letech 2008 a 2009 byly sklizně na úrovni 180 tisíc tun. Roční výkon českého ovocnářství se v průměrném roce odhaduje na 1,5 miliardy korun, včetně sezonních pracovníků dává práci zhruba 5000 lidí.

Obrana ovocnářů před škodami z mrazů je podle Ludvíka omezená. Komerční pojišťovny nabízejí pojištění proti pozdním jarním mrazům jen pro jabloně a jahody. Tato pojištění kryjí pouze škody na výnose a ne na kvalitě. Pojištění pro ostatní ovocné druhy žádná komerční pojišťovna nenabízí a státní fond takzvaných nepojistitelných rizik neexistuje, uvedl Ludvík.

Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, svíce či zařízení k promíchávání vzduchu, jsou velmi nákladná. „Rovněž jejich uplatnění je omezené, k závlahám je potřeba velký objem vody a zařízení k promíchávání vzduchu jsou účinná jen u mrazů do minus dvou stupňů Celsia, uvedl Ludvík.