Mrazy způsobily ovocnářům škody za stovky milionů
Mrazy minulý týden nejvíce poškodily výsadby jahody, meruňky, švestky a třešně. U jablek může být špatná kvalita. „Teploty ve dvou metrech nad zemí se pohybovaly v řadě pěstitelských oblastí od nuly minus čtyři stupňů. Na některých místech byly sady vystaveny působení mrazu i několik hodin,“ řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Za mimořádné označil to, že mrazy přišly až 18. května a zasáhly nejteplejší region republiky.
Přesnější vyčíslení škod bude možné ve druhé půlce června. „V následujících týdnech totiž dojde k běžnému propadu plůdků, který bude ovlivněn mrazovým poškozením. Zhruba za měsíc bude možné odhadnout předpokládanou výši sklizně i podíl ovoce poškozeného mrazy,“ řekl Ludvík. Dosavadní vývoj před mrazy podle něj naznačoval průměrnou sklizeň.
Ovocné sady se v době mrazů již nacházely ve stadiu intenzivního růstu plodů dva až čtyři týdny po odkvětu. „Plůdky jsou v tomto období velmi citlivé i na krátkodobé působení teplot pod bodem mrazu,“ řekl. Mrazy lokálně poškodily i některé ovocné školky. Loni byly větší škody z mrazů v Čechách a více byly poškozeny jabloně než peckoviny.
Loni mrazy poničily většinu výsadeb v zemi a úroda ovoce v ČR se propadla na 101.249 tun a patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let. Nízká sklizeň byla i v roce 2010, důvodem propadu bylo zejména nepříznivé deštivé počasí v květnu v době květu stromů. Například v letech 2008 a 2009 byly sklizně na úrovni 180 tisíc tun. Roční výkon českého ovocnářství se v průměrném roce odhaduje na 1,5 miliardy korun, včetně sezonních pracovníků dává práci zhruba 5000 lidí.
Obrana ovocnářů před škodami z mrazů je podle Ludvíka omezená. Komerční pojišťovny nabízejí pojištění proti pozdním jarním mrazům jen pro jabloně a jahody. Tato pojištění kryjí pouze škody na výnose a ne na kvalitě. Pojištění pro ostatní ovocné druhy žádná komerční pojišťovna nenabízí a státní fond takzvaných nepojistitelných rizik neexistuje, uvedl Ludvík.
Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, svíce či zařízení k promíchávání vzduchu, jsou velmi nákladná. „Rovněž jejich uplatnění je omezené, k závlahám je potřeba velký objem vody a zařízení k promíchávání vzduchu jsou účinná jen u mrazů do minus dvou stupňů Celsia, uvedl Ludvík.
