Zákaz odlišné kvality potravin ve státech Evropské unie je zase o krok blíž poté, co ho nedávno odsouhlasil Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu. Přesto je poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (ČSSD) a zastánkyně tohoto zákazu skeptická, že bude legislativa hotová v první polovině letošního roku. „Teď čekáme na to, jakým způsobem se k tomuto návrhu postaví členské státy, tedy ministři průmyslu a obchodu,“ řekla Sehnalová v rozhovoru pro deník E15.
Byly spory, jak dvojí kvalitu potravin definovat. Když je nyní na dosah společná legislativa, panuje už shoda?
Dvojí kvalita už je vžitý název. Bavíme se o výrobcích, které ačkoliv mají stejnou značku, stejné balení, stejný název a pro spotřebitele jsou na první pohled identické, mají odlišné složení.
Takže na téhle definici už se shodnete?
Na tom, že je něco špatně, se shodneme. Teď se bavíme o tom, jakým způsobem tuhle praktiku bude možné postihovat. Jsme ve fázi, kdy Evropský parlament svou pozici má, členské státy v Radě ji ještě odsouhlasenou nemají.
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu se nedávno shodl na zákazu dvojí kvality, problém řešili také ministři zemědělství. K jakému posunu nyní došlo?
Významná věc, která se nyní stala je, že Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu upravil původní návrh Evropské komise do přísnější varianty. Přijal znění, podle kterého má být dvojí kvalita jako taková zařazena na seznam nekalých obchodních praktik (do směrnice o nekalých obchodních praktikách - pozn. red.). Původní návrh Evropské komise byl podle mého názoru v praxi nepoužitelný, protože do značné míry vycházel vstříc výrobcům a byla tam možnost řady výjimek.
Teď čekáme na to, jakým způsobem se k tomuto návrhu postaví členské státy, tedy ministři průmyslu a obchodu. Zasedání ministrů zemědělství bylo spíš orientační, pro ně je ta kauza jasná. Nicméně oni nebudou ti, kteří o tomto textu budou rozhodovat.
Máte signály, které státy budou pro a které proti?
Je to složité vyjmenovat, ale samozřejmě zhruba víme, kterých států se to týká. Které jsou na té pomyslné hranici ve dvojí kvalitě.
Kdo jsou hlavní odpůrci?
Může být zajímavé sledovat výsledek toho takzvaného celoevropského testování, který by měl být zveřejněný někdy na jaře. Podle toho, které státy se ho účastnily a které ne, můžete zjistit, kdo je větší a kdo menší příznivec toho tématu.
Kdo to byl?
Pokud vím, neúčastní se Německo a Rakousko.
Mluví se o jakési metodice pro kontroly ve členských zemích, která by jim dvojí kvalitu pomohla odhalovat. Kontroloři by podle ní mohli testovat výrobky nejen ve svém státě, ale i za hranicemi. Jak by to v praxi vypadalo?
V současné době je to čistě na bázi dobrých vztahů. Pokud se dozorový orgán z České republiky obrátí na zahraniční, není žádná povinnost, aby s ním spolupracoval. Toto nové zařízení dává nové kompetence dozorovým orgánům a také nastavuje přesná pravidla, jak by ta komunikace a spolupráce měla fungovat. Bude ale záviset také na aktivitě samotných dozorových orgánů.
Budou kontroloři moci vyjet za hranice a koupit výrobek, který pak porovnají s tím koupeným v Česku?
Každý stát je citlivý na to, že má vlastní dozorové orgány. Vím, že dozorové orgány se potýkaly do značné míry s neochotou. Proto naším záměrem bylo, aby byla nastavena jasná pravidla, jak ta komunikace má fungovat. Já určitě upřednostňuji spíš metodu spolupráce nebo společných šetření trhů, než aby kontroloři partyzánsky jezdili jako agenti dozorového orgánu za hranice.
Takže s touto možností se nepočítá?
Předpokládám, že záměrem každého je, aby společný trh fungoval a abychom z trhu dostali neférové a nepoctivé výrobce a jejich produkty.
Mluvilo se o elektronickém registru, kam by výrobci dávali složení potravin a byl by dostupný spotřebitelům. Je tenhle nástroj ještě ve hře?
To je spíš dotaz na eurokomisařku Věru Jourovou (eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu a práva spotřebitelů, rovnost žen a mužů - pozn. red.). Byla to varianta v době, kdy jsme vedli debaty, jestli by nestačila samoregulace, osvěta a více informací pro spotřebitele. Nakonec se šlo legislativní cestou.
Jaká je navrhovaná sankce?
Bude to záležet na dozorových orgánech, v prvé řadě to má být až to poslední. Důležité je už to, abychom tu legislativu dotáhli do konce a že bude existovat možnost dvojí kvalitu postihovat. Už to bude dostatečným způsobem odrazující. Určitě by mělo být možné ten výrobek stáhnout z trhu. Sankce budou ve formě pokut, jsou navrhovány docela vysoké částky. Je to součást projednávané legislativy. Tohle se mi dopředu těžko komentuje, když ta legislativa ještě není.
Byl návrh 4 procenta z ročního obratu firmy v každé ze zasažených zemí. To je stále ve hře?
Je.
Mluví se o tom, že by legislativa měla být hotová už v první polovině letošního roku. Stihne se to?
Jsem skeptická k tomu, že se to podaří ještě do těchto voleb (volby do Evropského parlamentu 24. a 25. května 2019 - pozn. red.).
Výrobci argumentovali, že nejdůležitější je poučený spotřebitel, který si čte složení. Co na to říkáte?
Neříkáme výrobcům, co mají, nebo nemají vyrábět. Říkáme, že pokud používají jiné složení pro výrobek, který má na první pohled stejný obal, stejný název, stejnou značku, je to nekalá praktika.
Další argument byl, že chutě spotřebitelů se liší v různých státech.
Ta odpověď je úplně stejná. Neříkáme výrobcům, co kde mají vyrábět, ale nesmí to prezentovat jako totožný výrobek a nesmí tím uvádět spotřebitele v omyl. O těch chutích si samozřejmě myslím své.
To je co?
Já si opravdu nemyslím, že chutě mají hranice.
Kterého segmentu potravin se dvojí kvalita týká nejvíc?
Průzkumů se dělala celá řada, je to opravdu velmi různé. Týkalo se to slazených nápojů, kávy, čokolád, mléčných výrobků, masových konzerv a některých pochutin. Až budou zveřejněny na jaře výsledky celoevropského testování, dostaneme se k dalším datům.
Týká se to jen potravin nebo dalších výrobků?
Určitě se to netýká jenom potravin. Do budoucna se budeme chtít zaměřit i na nepotravinářské zboží, částečně na drogistické zboží, možná na kosmetiku a elektroniku.
