Biden riskuje obchodní válku s Pekingem. Čtyřnásobně zvyšuje cla na čínské elektromobily

Tuto dvojici vozů Seal si přivezla čínská automobilka BYD na vlastní lodi z Šanghaje do německého přístavu v Bremerhavenu.

Tuto dvojici vozů Seal si přivezla čínská automobilka BYD na vlastní lodi z Šanghaje do německého přístavu v Bremerhavenu. Zdroj: profimedia

Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena rapidně zvýší cla na dovoz čínských elektromobilů do Spojených států. Místo současných 25 procent začnou už během letošního roku platit stoprocentní cla. Zvýšení poplatků, byť ne tak výrazné, se týká mimo jiné i čipů nebo zdravotnických produktů v celkovém objemu asi osmnácti miliard dolarů, v přepočtu zhruba 413 miliard korun.

Bílý dům argumentuje „neakceptovatelnou hrozbou pro americkou ekonomickou bezpečnost“, kterou vidí v údajně neférovém počínání Číny, jež zaplavuje světové trhy levným a v případě elektromobilů masivně dotovaným zbožím. Už dříve se objevily také obavy, že čínské vozy mohou krást osobní data Američanů. Bílý dům ve zveřejněném prohlášení v úterý uvedl, že export čínských elektromobilů rostl mezi roky 2022 a 2023 o 70 procent a ohrožuje vznik investic mimo Čínu.

Ministryně financí USA Janet Yellenová už dříve avizovala, že ze strany asijské velmoci mohou přijít tvrdá odvetná opatření. „Nechceme se od Číny ekonomicky odpoutat. Ale myslíme si, že by se mělo hrát fér, a Čína tak skrze masivní pobídky nečiní,“ řekla agentuře Bloomberg. Štědrý dotační program měl vést k tomu, že čínské společnosti „trpí“ přemírou výrobní kapacity a musejí expandovat na jiné trhy.

Zvýšením cel Biden navazuje na kroky svého předchůdce Donalda Trumpa. Jeho původní cla buď ponechal, nebo zvýšil a dále rozšířil. Administrativa současného prezidenta nicméně zdůrazňuje, že volí cílená opatření zaměřená na konkrétní produkty, nikoliv plošná, jaká navrhuje Trump: například 60procentní nebo vyšší cla na veškeré čínské zboží. Takový postup by dle Bidenovy administrativy vedl ke zvýšení inflace.

Ke zostření postupu vůči Pekingu se Biden odhodlal ve volebním roce – už v listopadu bude svůj prezidentský post obhajovat dost možná v konfrontaci právě s Trumpem. Patrně se tak snaží přesvědčit Američany o tom, že vůči asijskému rivalovi volí správná opatření. Až dosud měl Biden v oblasti ekonomiky nízké preference občanů. Znásobením cel však riskuje obchodní spor s Pekingem, uvedla Reuters.

Ze strany Spojených států se jedná spíše o preventivní opatření, nikoliv o hašení požáru. Čínské automobilky totiž na největší zámořský trh elektromobily zatím takřka nevyvážejí. Podle dat Čínské asociace pro osobní vozy byla Geely jedinou čínskou automobilkou, která v letošním prvním čtvrtletí exportovala bateriové vozy do USA. Celkem se mělo jednat o 2217 aut.

Do USA se vyváží například čínský elektromobil Polestar 3

Video placeholde
Polestar 3 • Polestar

Čínští výrobci se nicméně netají vysokými ambicemi expandovat. Zmíněná automobilka Geely například prodává v USA i pod značkou Polestar, jež cílí na 40procentní podíl prodejů v Evropě, 30procentní v USA a 30procentní v asijsko-pacifickém regionu. Západní trhy chce zásobovat elektromobily vyráběnými už od letošního roku v Jižní Karolíně.

Zvýšení cel na dovoz čínských elektromobilů zvažuje také Evropská unie, rozhodnout by měla v létě. Podle odborníka na automobilový průmysl Petra Knapa z poradenské společnosti EY se však EU jen velmi obtížně odhodlá k razantnímu kroku, natož tak ostrému, k jakému přistoupili v zámoří. Evropa je totiž vůči Číně v mnohem slabším postavení, a navíc bude jen složitě hledat kompromis napříč členskými státy, zda a o kolik cla zvýšit.

„Francie bude spíše pro přísnější přístup. Naopak Německo už ústy kancléře Olafa Scholze avizovalo, že tvrdý přístup, jenž by patrně vedl k obchodní válce, nepodpoří,“ míní Knap. Německé automobilky jsou závislé na prodejích v Číně, největším světovém trhu s auty i konkrétně elektromobily, mnohem více než ty francouzské. Velmi důležitým odbytištěm je Čína například pro Volkswagen, který se potýká s propadem prodejů na tamním trhu. Čím dál silnější postavení si naopak budují domácí výrobci jako BYD, XPeng nebo Geely.

„Celkově tento protekcionistický přístup není dobrá zpráva pro automobilový průmysl, který je tradičně koncipován jako globálně propojený. Situaci budou lépe zvládat ty automobilky, které mají spíše regionálně zaměřenou výrobu a nezávisejí tolik na exportu mimo svůj domácí blok,“ dodává Knap.

V zostřujícím se protekcionistickém tržním prostředí by měly podle něj méně než ostatní konkurenti trpět například Tesla nebo Toyota. Automobilky, které mají velkou část svých dodavatelů „pod kontrolou“.

Podle českého Sdružení automobilového průmyslu zvýšení cel ještě umocní tlak na Čínu, aby umístila své přebytkové kapacity na jiné trhy, například do EU.

„Dobrou zprávou je toto opatření nepochybně pro americké automobilky v čele s General Motors a Fordem, avšak s rizikem schopnosti zajistit si soběstačnost ve všech těžených surovinách a komponentech potřebných k výrobě elektromobilů. S ohledem na skutečnost, že v USA či Mexiku má lokalizovanou výrobu i řada evropských výrobců, například VW, Mercedes, BWW či Audi, by měl tento krok mít pozitivní efekt i na jimi lokálně vyráběné elektrifikované modely,“ uvádí výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Zavedení cla v USA podle něj může znamenat i jistý politický tlak na obdobné zavedení cel ze strany EU. Upozorňuje ale, že více jak devadesát procent klíčových materiálů pro výrobu elektrických vozidel i samotné baterie EU dováží z Číny. Řada evropských firem má továrny přímo v Číně, a případná cla by se tedy vztahovala i na tyto společnosti.

„Nelze zapomínat ani na skutečnost, že čínský trh představuje pro evropské výrobce třetí největší exportní destinaci. Jen v roce 2022 na něj směřovalo přes 412 tisíc vozidel v hodnotě 24,5 miliardy eur,“ dodává Petzl.