Cenově dostupné elektromobily čínských výrobců, kteří expandují do Evropy, sice představují pro evropské automobilky hrozbu, paradoxně ale ještě větší „neplechu“ mohou způsobit cla, kterými by se Evropská unie mohla pokusit domácí výrobce před dovozy z Asie chránit. Automobilkám by značně uškodila čínská celní odveta. Platí to hlavně v případě luxusních německých značek jako BMW, Mercedes či Porsche. Pro prodej jejich nejdražších automobilů s nejvyššími maržemi je čínský trh zcela zásadní.
Čína prostřednictvím státních dotací uměle udržuje ceny svých elektromobilů na nízké úrovni, světové trhy jsou proto slovy Ursuly von der Leyenové „zaplavené těmito levnými e-vozy, což křiví trh“. Předsedkyně Evropské komise to prohlásila během svého proslovu k Evropskému parlamentu v polovině září. EU se proto chce vůči neférovým praktikám bránit.
Ve hře je mimo jiné zavedení cel na dovoz bateriových vozů na unijní trhy. Čína promptně varovala před odvetou, u které lze tušit, že by byla reciproční a možná ještě tvrdší.
Luxusní německé vozy v Číně
Například Porsche v prvním letošním pololetí neprodalo nikde jinde více vozů než na čínském trhu – jeho podíl přesahoval čtyřicet procent na veškerém odbytu značky. Více než třetinu ultraluxusních vozů řady 7 v Číně loni prodalo BMW, stejný poměr platil i pro 37 tisíc Mercedesů S-Class.
Stejně tak Audi z koncernu Volkswagen v Číně loni prodalo více než každé třetí auto, celkem tam z německého Neckarsulmu vyvezlo přes deset tisíc luxusních sedanů A8. Věhlasných vozů Mercedes Maybach, které se v Číně prodávají od 1,5 milionu jüanů (4,6 milionu korun), si z tamních dealerství odvážejí zákazníci tisícovku měsíčně.
Web Automotive News Europe upozorňuje, že například BMW a Mercedes vyrábějí některé své menší či středně velké sedany v Číně s místními partnery, díky čemuž nepodléhají patnáctiprocentnímu importnímu clu, většinu těchto vozů však zhotovují v Evropě či v Severní Americe. Pokud by Čína sáhla k odvetě vůči EU, Mercedes by to silně zasáhlo – z více než tři čtvrtě milionu aut, která v Číně loni prodal, bylo každé páté importované.
Ze všech vozů, které loni BMW v Číně prodalo, bylo každé třetí dovezené. Ještě náchylnější by vůči clům bylo Porsche, které v Číně nevyrábí a vozy tam pouze exportuje. Závislost zmíněných značek na čínském trhu navíc vzrostla v posledních letech, kdy výrobci čelili narušeným dodavatelským řetězcům. Kvůli chybějícím dílům upřednostnili výrobu dražších modelů s vyšší marží.
Vítr vane z Francie
Formující se tvrdší postoj EU vůči Číně vychází především z aktivit Francie, upozornila agentura Bloomberg. „Zvláště hlasitě po antidumpingových zákrocích ze strany EU volaly francouzské subjekty v podobě Renaultu či Stellantisu (koncern s účastí francouzského kapitálu, jenž sdružuje značky jako Peugeot, Opel, Jeep či Citroën a další),“ jak uvedla e15 dříve.
Obchodní válku si nikdo nepřeje, míní expert na automobilový sektor Petr Knap z poradenské společnosti EY: „Rozhodně ne němečtí výrobci luxusních vozů ani výrobci speciálních zařízení a technologií. Je možné, že by pro Francii byla obchodní válka trochu méně bolestivá než pro Německo, ale rozhodně si ji v zájmu EU nemůže přát. Bude to velmi delikátní situace, kdy se bude hledat obtížně cesta dále a nastavení přiměřených podmínek, které alespoň trochu zrovnoprávní hrací hřiště.“
Naráží tím na fakt, že Čína hlavně v uplynulé dekádě hojně podporovala celý hodnotový řetězec elektromobility, a to od těžby surovin přes jejich zpracování, výrobu baterií, elektromobilů až po jejich recyklaci. Naopak automobilky v Evropě takovou přímou podporu nedostaly. Dotace na nákup e-vozů zavedly jen některé evropské státy, které navíc od subvencí postupně upouštějí – například Německo.
Obchodní vztah Evropy a Číny je navíc značně nevyvážený. Pokud by EU zvýšila cla o jeden procentní bod, Číně by sice vznikly ztráty za asi 8,4 miliardy dolarů, ty by ale představovaly jen dvě desetiny z čínského exportu, spočítala Allianz Trade. Naopak na evropském importu by se podílely z 1,5 procenta.
