Brusel: Gazprom zneužívá své postavení na trhu

Potrubí připravené pro stavbu plynovodu

Potrubí připravené pro stavbu plynovodu Zdroj: Gazprom

Ruská plynárenská společnost Gazprom zneužívá dominantního postavení na trzích ve střední a východní Evropě a porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže. V osmi zemích regionu, včetně České republiky, Gazprom podle EK znemožňuje konkurenci na trhu se zemním plynem. Evropská exekutiva Gazpromu zaslala seznam námitek vůči jeho postupům. Společnost má na odpověď 12 týdnů, obvinění z Bruselu označila za nepodložená. Ruská vláda uvedla, že doufá v nalezení kompromisu.

Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margethe Vestagerová před novináři zdůraznila, že všechny firmy na evropském trhu, ať už ze zemí EU nebo ne, musejí postupovat podle evropských pravidel. Snaha rozdělit trh v regionu je přitom podle názoru Evropské komise celkovou strategií Gazpromu.

Firma v reakci uvedla, že se striktně drží mezinárodního práva i zákonů zemí, v nichž působí. Její obchodní postupy na trhu EU, včetně tvorby cen, jsou prý plně v souladu se standardy, které dodržují ostatní producenti a exportéři zemního plynu.

Gazprom připomněl, že byl zřízen podle ruských zákonů a má postavení strategického, vládou řízeného podniku. Firma čeká, že situace bude vyřešena na mezivládní úrovni na základě existující dohody mezi Ruskou federací a Evropskou komisí.

Gazprom izoloval jednotlivé země

Evropská komise začala praktiky ruské firmy prověřovat na konci srpna 2012. Její dnešní krok přichází v době napjatých vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem především kvůli krizi na Ukrajině. Osmadvacítka a Rusko na sebe navzájem uvalily hospodářské sankce.

Gazprom podle Vestagerové vytvářel umělé překážky pro tok plynu z určitých středoevropských zemí do jiných států, a tím mohl omezovat přeshraniční konkurenci.

„Izolace trhů s plynem v jednotlivých státech též společnosti Gazprom umožnila účtovat ceny, které v této fázi šetření považujeme za nepřiměřené. Pokud by se naše podezření potvrdilo, společnost Gazprom by musela nést právní následky svého jednání,“ uvedla Vestagerová. Nepřiměřeně vysoké ceny si podle ní firma účtovala Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku.

Firma se může bránit

Dnešní rozhodnutí je podle ní „krokem na velmi dlouhé cestě“. Komise zdůrazňuje, že nynější zaslání námitek nijak nepředjímá konečný výsledek sporu. Evropská exekutiva uvádí, že plně respektuje právo firmy na obranu. Společnost může kromě vyhotovení písemné odpovědi požádat také o ústní slyšení.

Gazprom je ve střední a východní Evropě dominantním dodavatelem plynu, jeho podíl na trhu je nadpoloviční, v některých zemích regionu dokonce stoprocentní.

Ruská společnost disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů.

Komise s Gazpromem jedná

Vestagerová řekla, že je v kontaktu s vedením Gazpromu, konkrétní jednání ale nezačala. Dnešní krok je podle ní „užitečným způsobem“, jak zahájit další fázi vyšetřování. Je podle ní možné dosáhnout dohody, komisařka ale varovala, že vyloučené nejsou ani další možnosti, tedy pokuta pro firmu.

„Pro mne tento případ není politický, ale uznávám, že o tom nejspíš budou spekulace,“ podotkla Vestagerová a připomněla, že podobná šetření komise vede také proti jiným firmám zcela či částečně vlastněným státy. Prověřování Gazpromu navíc začalo dávno před vypuknutí politické krize kolem Ukrajiny, upozornila. Gazprom je podle ní především velmi velkou a velmi profesionální firmou, která dělá v Evropě dobré obchody.

Evropská komise by podle komisařky chtěla dosáhnout co nejotevřenějšího energetického trhu v EU. Ostatně jedním z důvodů pro nyní prosazovanou evropskou Energetickou unii byly obavy východoevropských zemí z ruské dominance v dodávkách plynu.

Výhrady Komise k podnikání Gazpromu
Gazprom v dohodách o dodávkách ukládá velkoobchodníkům a některým průmyslovým odběratelům územní omezení. Patří k nim zákazy vývozu a ustanovení, která žádají, aby se zakoupený plyn spotřeboval na vymezeném území (takzvané doložky o místě určení).
Gazprom brání přeshraničnímu toku plynu také dalšími opatřeními. Nutí například velkoobchodníky, aby k vývozu plynu získali jeho souhlas, či za jistých okolností odmítá změnit místo, kam by měl být plyn dodán. Komise se domnívá, že tato opatření brání volnému obchodu s plynem v rámci Evropského hospodářského prostoru.
Územní omezení mohou vést k vyšším cenám plynu a Gazpromu umožňovat, aby v pěti členských státech (Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku) uplatňoval nekalou cenovou politiku.
Velkoobchodníkům firma účtuje ceny, které jsou ve srovnání s jejími náklady a s referenčními cenami výrazně vyšší. Tyto nepřiměřené ceny existují částečně v důsledku cenových kalkulací Gazpromu, které ceny plynu v dodavatelských smlouvách vážou na koš cen ropných produktů, a Gazprom oproti jeho zákazníkům nepřiměřeně zvýhodňují.
Zdá se, že Gazprom využívá svého dominantního postavení na trhu i tak, že dodávky plynu do Bulharska a Polska podmiňuje získáním závazků týkajících se infrastruktury pro přepravu plynu, které s těmito dodávkami nijak nesouvisejí. Velkoobchodníci se například musí zavázat, že budou investovat do projektu výstavby plynovodu propagovaného touto společností, nebo musí souhlasit s tím, že Gazprom posílí svou kontrolu nad plynovodem.