Nizozemsko snížilo těžbu plynu a teď nezvládá elektrifikovat. Varuje ostatní země před náporem na sítě
V Nizozemsku čekají na připojení k elektřině tisíce podniků a domácností a provozovatel rozvodné sítě hledá způsoby, jak jí ulevit od přetížení. V zemi rychlým tempem přibyly fotovoltaické instalace, a navíc se projevují důsledky toho, že nedávno ukončila produkci zemního plynu z pole Groningen. Kvůli dlouhé závislosti na snadno dostupném fosilním zdroji Nizozemsko podcenilo modernizaci sítě. Nyní slouží jako varování pro unijní státy, keré nejspíš s dekarbonizací rovněž čeká nárůst poptávky po elektřině, píše Financial Times.
Na připojení v současnosti čeká na dvanáct tisíc podniků. Firmy i představitelé země si stěžují na to, že zdržení brzdí hospodářský rozvoj. A regiony se obávají, že si společnosti rozmyslí své investice v Nizozemsku. Některé zahraniční firmy se snaží problém vyřešit na vlastní pěst a pořizují si solární panely na střechy a bateriová úložiště.
„S místními úřady nadále pracujeme na nalezení dlouhodobého řešení kapacity elektrické sítě,“ řekl britskému deníku Steve Reyntjens z americké zdravotnické společnosti Thermo Fisher. Navzdory snaze ale budou v některých oblastech nová připojení zřejmě nejspíš až v polovině třicátých let. Práce zdržuje i to, že chybějí tisíce techniků k instalaci potřebné infrastruktury.
Kapacita solárních panelů vzrostla pětinásobně
Někteří experti proto varují, že podobné potíže nejspíš čekají i další země, pokud v důsledku dekarbonizace rychle vzroste poptávka po elektřině. Přispět k tomu mohou i nové emisní povolenky, které zatíží vytápění fosilními palivy a zdraží pohonné hmoty. „V jiných zemích je také problém s přetížením, ale rozhodně by měly vidět nizozemský příklad jako varování,“ uvedla Zsuzsanna Patóová z energetické nevládní organizace RAP. Budování sítě podle ní trvá roky a řešení problémů se nedá nijak zázračně urychlit.
„Belgie má problémy. Spojené království má problémy. V Německu je spousta problémů, protože veškerý vítr je na severu a poptávka na jihu,“ apeluje na ostatní také mluvčí provozovatele sítě TenneT Eefje van Gorpová. Problémy země se na jaře ve své zprávě zabývala i Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
„Nizozemsko je pozoruhodným příkladem země, kde se přetížení sítě stalo hlavní překážkou energetické transformace, což zpochybňuje klimatické cíle, dopadá na energetickou bezpečnost i na cenovou dostupnost,“ uvedla. Zdůrazňuje, že během let 2018–2023 se v zemi zvýšila kapacita solárních panelů především na střechách pětinásobně. „Zároveň se kapacita sítě v zemi dostatečně nerozšiřovala, aby uspokojila veškerou novou poptávku po elektřině a distribuci dodávek,“ vysvětluje agentura.
Místní nechtěli těžbu plynu kvůli otřesům
Nizozemsko bylo unijním lídrem v těžbě plynu, ale jeho produkce v zemi klesá. Země loni definitivně skoncovala s dobýváním z velkého pole Groningen. Místní si tam více než dvě dekády stěžovali na otřesy, které působily škody na budovách. „Obrovský počet lidí v provincii trpí psychickými problémy kvůli těžbě plynu,“ řekl před časem AFP Jan Wigboldus, prezident sdružení, které zastupuje obyvatele.
Jenže odchod především od vytápění plynem s sebou nese další nápor na přenosovou a distribuční soustavu. Dalším faktorem byla energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu, kdy společnosti opouštěly plyn kvůli vysoké ceně. K poptávce po elektřině navíc přispívá rozvoj datových center a umělé inteligence.
Nizozemsko se snaží současné kapacitní problémy řešit i tím, že nabízí smlouvy na nákup elektřiny se slevou v určitých časových blocích mimo špičku. Velkým průmyslovým odběratelům patrně také nabídne výhodné tarify, které zcela zakážou používat elektrický proud v nejrušnějších hodinách. Haag také v televizi a na sociálních sítích spustil kampaň za uvědomělé užívání elektřiny. Vyzývá uživatele například k nabíjení elektrokol a aut mimo úsek mezi 16.00 a 21.00, kdy je síť nejvíce přetížená.
