Česko lobbuje v EU za záchranu chemiček. Dotace by pomohly i Agrofertu
Strukturální krize evropského průmyslu k sobě přitahuje hráče znesvářených týmů. Kabinet Petra Fialy (ODS) se připojil k evropské iniciativě vedené Francií, mající za úkol chránit kontinentální chemický průmysl. Navrhovaná úprava vybírá patnáct chemických látek, jejichž výrobcům by se měla otevřít cesta ke státní podpoře. Mezi látkami, které Fialův kabinet tlačí Evropou, je i čpavek či metanol hrající klíčovou roli při výrobě umělých hnojiv. Společnost Agrofert beneficienta a opozičního lídra Andreje Babiše (ANO) je přitom druhým největším evropským výrobcem tohoto druhu hnojiv.
Chemický průmysl prožívá v Evropě volný pád. Patří totiž k energeticky nejnáročnějším a dusí ho vysoké ceny vstupů a levné dovozy. Sektor klesl v Evropě v roce 2023 o 12 procent ve srovnání s rokem 2019. V případě umělých hnojiv je situace ještě horší, protože ji komplikují pravděpodobné ruské reexporty obcházející sankce. „Tím, že je plyn v Evropě čtyřikrát až dvanáctkrát dražší než na jiných kontinentech, jsme značně znevýhodněni proti importům, proti kterým není evropský trh nijak chráněn,“ popisuje mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Po akvizici dusíkové divize rakouské chemičky Borealis v roce 2023 za přibližně 19 miliard korun se Agrofert stal druhým největším výrobcem hnojiv na evropském trhu, hned po norské společnosti Yara.
Jedna z největších evropských chemických mocností – Francie – přišla v krizové době s nápadem, jak sektor ochránit a udržet Evropu soběstačnou ve výrobě plastů a chemických hnojiv.
Snaha není bez precedentu, vychází z myšlenky zákona o kritických surovinách – podle kterého mohou „strategické projekty“ těžit z rychlejších povolovacích postupů a dodatečného financování. K iniciativě se kupodivu nepřipojil největší evropský producent Německo. Naopak podporu má z Česka, Itálie a Španělska, Maďarska, Nizozemska, Rumunska a Slovenska.
Navrhovaná úprava by stanovila 15 látek jako „strategických“, čímž by je zařadila pod značku EU „strategický projekt“, a umožnila tak přístup k financování. Do seznamu patří například čpavek a metanol podporující zemědělství a energetiku či etylen, propylen, butadien a benzen, které slouží zase v petrochemickému průmyslu.
Zákon by měl podle návrhu vytvořit také schémata podpory pro chemické závody, které potřebují investice do dekarbonizace a modernizace, a také pro chemické závody, jejichž uzavření by „ohrozilo evropskou suverenitu“.
Chemické látky jsou všude
„Chemické látky jsou přítomné téměř ve všech odvětvích – od výroby léčiv, elektroniky a baterií až po stavebnictví nebo automobilový průmysl. Právě proto je konkurenceschopný chemický průmysl zásadní pro udržitelný hospodářský růst v Evropě,“ odůvodňuje české stanovisko mluvčí ministerstva průmyslu Miluše Trefancová.
V české ekonomice představuje podle ministerstva chemický průmysl jeden z největších zdrojů tržeb po automobilovém průmyslu, s podílem téměř 13 procent na zpracovatelském průmyslu. Zaměstnává přibližně 120 tisíc lidí, často ve vysoce kvalifikovaných pozicích.
Agrofert evropskou, potažmo českou iniciativu vítá, jeho představitelé mají ale obavy, že je zatím příliš teoretická. „Bohužel jde zatím pouze o nekonkrétní proklamaci, kterou evropská vláda deklaruje potřebu existence průmyslu, včetně chemie v Evropě. Nezbytná je rychlá definice konkrétních opatření,“ upozorňuje Pavel Heřmanský.
Jde zejména o posunutí uhlíkové neutrality kontinentu až do roku 2060, zrušení všech dalších cílů pro snížení emisí nad rámec 55 procent úspor a zrušení dosažení náhrady 42 procent fosilních energetických zdrojů obnovitelnými v roce 2030. Výrobce hnojiv by také uvítal snížení ceny elektřiny a plynu pro energeticky intenzivní průmysl na srovnatelné ceny v USA a v Číně, menší regulace nebo změny v systému emisních povolenek.
Minimálně snížení byrokracie by mělo být na cestě. Zásadní dopad na podniky mají především nařízení REACH (registrace a hodnocení chemických látek) a CLP (klasifikace, označování a balení). Na konci roku 2025 je přitom plánováno představení Chemicals Industry Package – nové iniciativy navazující na takzvaný Clean Industrial Deal. Očekává se, že balíček přinese jasné uznání strategické role chemického průmyslu a zjednodušení nařízení REACH.
