Drahý plyn dusí chemický segment Agrofertu. Výroba čpavku jede na technické minimum
- Situace na Blízkém východě dělá starosti i holdingu Agrofert, jejž donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš.
- Chemická část skupiny musí čelit zvyšujícím se vstupním nákladům na výrobu hnojiv.
- Za určité konstelace však Agrofert může z geopolitického napětí i těžit.
Skupina Agrofert, kterou premiér Andrej Babiš zhruba před čtyřmi týdny vložil do svěřenského fondu RSVP Trust, musí opět řešit výzvy na trhu s hnojivy. Kvůli opětovně zvýšené ceně plynu jí rostou náklady na výrobu dusíkatých hnojiv. Na tento rok má navíc podle Agrofertu 85 procent evropských zemědělců hnojiva koupena, a tak je nejsou nuceni za vyšší ceny kupovat.
S tím souhlasí i Agrární komora, podle níž se do svízelné situace dostalo jen pár opozdilců. Zbytek může vyčkávat minimálně do podzimu, zda se situace nestabilizuje.
Cena plynu dnes podle Agrofertu tvoří více než 80 procent nákladů na výrobu hnojiv, přičemž skupina na tyto zvýšené náklady zatím reagovala jen omezeně. „Nárůst cen vstupů jsme zatím nepromítli do cen hnojiv v plné míře. Pozorně sledujeme další vývoj, ceny zemního plynu jsou velmi volatilní, a nemůžeme tedy vyloučit další nárůst cen minerálních hnojiv,“ sdělil mluvčí holdingu Pavel Heřmanský. Od začátku konfliktu v Íránu vzrostla cena plynu na klíčovém rotterdamském uzlu o dvě třetiny na více než 50 eur za megawatthodinu.
Aktuálně globálně čpavek podle Financial Times stojí o 40 procent více než před krizí. Světové ceny dusíkatých hnojiv podle serveru TradingEconomics.com za stejné období vzrostly o třetinu, když přesáhly hranici 600 dolarů za tunu.
Technické minimum
Vlastní výrobu čpavku, z něhož se hnojivo vyrábí, mezitím Agrofert utlumuje. „Jednotky na výrobu čpavku v závodech společnosti v současnosti fungují na přibližně 85 procent, což je technické minimum, zatímco výroba hnojiv v současnosti běží na plnou kapacitu z našich zásob čpavku,“ dodal Heřmanský.
Omezení výroby čpavku se týká například slovenské fabriky společnosti Duslo. „Plyn je naše hlavní surovina, a pokud jeho cena stoupne o sto procent, má to na nás zásadní dopad. V reakci na aktuální růst cen jsme snížili výrobu čpavku na technologické minimum a sledujeme další vývoj na trhu,“ řekl první březnový týden ředitel podniku Pavel Hanus. Fabrika měla problémy už v roce 2022, kdy muselo Duslo kvůli válce na Ukrajině přerušit výrobu na přibližně šest týdnů, a to z provozních důvodů.
„Pokud bude narušení dodávek pokračovat, bude situace mnohem horší než v roce 2022,“ řekla pro Financial Times Veronica Nigh, hlavní ekonomka americké společnosti The Fertilizer Institute. Hormuzským průlivem se totiž přepravují desítky procent globální produkce různých druhů hnojiv, například u močoviny to je zhruba třetina.
Britský server k tomu dodává, že například katarská chemička QAFCO minulý týden zcela odstavila svůj obří závod na výrobu močoviny, který jí běžně vyprodukuje 5,6 milionu tun ročně. Snížení výroby hnojiv se týká i továren v Indii, Pákistánu a v Bangladéši.
Výsledný efekt nepřehledné geopolitické situace tak může být pro Agrofert i příznivý, a to v případě, že nedostatek na trhu hnojiv bude tak rozsáhlý, že jeho zdražení bude významnější než u plynu. Na otázku, zda tento scénář může nastat i na trzích Agrofertu, Heřmanský odpověděl, že ceny hnojiv určuje světový trh.
„Vzhledem k tomu, že většinu variabilních nákladů tvoří zemní plyn, dá se očekávat, že se nárůst ceny této komodity promítne do jejich cen. Navíc se na Blízkém východě nejen těží plyn, ale také se tam vyrábí významná část minerálních hnojiv. Jakýkoli výpadek této produkce může rovněž ovlivnit světové ceny hnojiv. Zároveň si můžeme dovolit vyrábět pouze takový objem hnojiv, který je zákazník ochoten při současných cenách koupit,“ dodal s tím, že zákazníkům nyní Agrofert nabízí fixaci cen na delší období a je na nich, zda tuto strategii přijmou, či nikoliv.
„Na druhou stranu obvykle s cenou fosilních paliv roste cena zemědělských komodit, což platí zejména pro obiloviny a olejniny, ale trhy tímto způsobem zatím nereagovaly a historicky nízká cena zatím neroste. Při dalším růstu nákladů tak i v letošním roce bude největší problém rentabilita zemědělské produkce.“
