Evropa se bojí drahých potravin kvůli vlastním clům. Neměňte je, vyzývá Česko i Agrofert
- Uhlíkové clo CBAM mělo chránit Evropu, ale spor o hnojiva začíná štěpit jednotu EU.
- Zemědělci varují před zdražením potravin, výrobci hnojiv a část států naopak brání tvrdá pravidla.
- Česko se kloní ke snaze udržet strategickou výrobu hnojiv v Evropě.
Sotva se Evropa začala bránit clem přílivu levného zboží ze třetích zemí, jehož výrobci těží z vypouštění skleníkových plynů, jednota eurobloku se začala drolit. Jde totiž o ceny potravin. Přesněji o spor, zda z celního balíku vyjmout umělá hnojiva. Zemědělci se totiž obávají zdražení vstupů, což by ceny potravin zvedlo. Vláda Andreje Babiše stojí opatrně za zachováním cla, druhý největší výrobce hnojiv v Evropě, skupina Agrofert, zaujímá pak proti dovozům tvrdý postoj.
Onen evropský mechanismus nese zkratku CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) a od prvního ledna letošního roku má chránit evropské výrobce silně znečišťujícího zboží – cementu, železa, oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku – před levnou zahraniční konkurencí. Ta těží z nízkých nebo nulových penalizací za vypouštění skleníkových plynů ve svých zemích.
Až potud je vše v pořádku. Levná konkurence dražších evropských výrobců ale přece jen přinášela nějakou výhodu. Typickou ukázkou jsou umělá hnojiva, z čehož benefitovali evropští zemědělci. Ti se také neváhali ozvat a jejich čeští kolegové je podporují. „Z pohledu krátkodobého horizontu podporujeme iniciativu zemědělců z dvanácti členských států EU, kteří upozorňují na rizika spojená se zahrnutím hnojiv do uhlíkového mechanismu CBAM. V současném nastavení totiž může CBAM vést ke zdražení hnojiv na evropském trhu, což se už nyní promítá do výrobních nákladů zemědělců,“ říká Jan Doležal, prezident Agrární komory České republiky.
Jak velké zdražení hnojiv, potažmo potravin může nastat, dosud není úplně jasné. Zemědělci zatím nakupují staré zásoby přivezené ještě před platností uhlíkového cla. Skupina devíti zemí EU v čele s Francií v nedávné zprávě zmínila 25procentní nárůst, zatímco Rakousko odhaduje, že se jedná o 10–15 procent. Analytická firma Sandbag, která se zabývá stanovováním cen uhlíku, však uvádí, že v příštích dvou letech bude mnohem nižší – méně než jedno procento neboli pár eur na tunu amoniaku, složky hnojiva, která bez daně stojí několik stovek eur na tunu.
Evropská komise bez ohledu na to začala chystat brzdu CBAM, když v prosinci zahájila legislativní změny, které by jí mohly umožnit pozastavit uhlíkové clo v případě „závažných a nepředvídaných okolností“ poškozujících vnitřní trh bloku.
Česká opozice se přiklání k opatrnosti
A zatímco státy, kde mají zemědělci silný vliv, říkají, že je to vítaný nástroj k vyjmutí umělých hnojit z celního balíku, jiná skupina států, kde mají naopak své slovo výrobci hnojiv nebo tam převládají environmentální cíle, nechce balík vybraného zboží zužovat. Už tak je méně ambiciózní než původní návrh, kdy Evropa chtěla uhlíkovým clem zatížit třeba plasty.
Česká pozice je spíše opatrná, ale klonící se k té druhé skupině, kam patří třeba Polsko. „Česká republika považuje produkci hnojiv za strategické odvětví EU a podporuje omezování závislosti na jejich dovozech ze třetích zemí,“ konstatuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Návrh komise z prosince rezort aktuálně analyzuje, okamžité pozastavení platnosti části uhlíkového cla pro hnojiva nepožaduje. „Vnímáme negativní dopady zvýšených cen hnojiv, souhlasíme s požadavky na zvýšení transparentnosti a monitorování trhu s hnojivy i s potřebou analýzy dopadů opatření EU na zemědělství,“ dodává.
Druhý největší evropský výrobce hnojiv, skupina Agrofert, vidí situaci ještě jasněji. „Podkopávání domácího průmyslu hnojiv ohrožovalo dlouhodobou potravinovou bezpečnost Evropy tím, že ji činilo zcela závislou na volatilních mezinárodních trzích a dovozu stejných výrobků s vyšší uhlíkovou stopou,“ říká mluvčí společnosti Pavel Heřmanský.
Agrofert měl podle něj na emisních povolenkách loni náklady přibližně tři miliardy korun (jen za svou skupinu) a na uhlíkovém clu nechce nic měnit, protože by to přineslo nestabilitu pro výrobce, jako je právě Agrofert. „Stabilní regulační rámec je nezbytný pro zajištění spolehlivých dodávek hnojiv, investic do čistých technologií, a především pro ochranu strategické autonomie Evropy,“ dodává Pavel Heřmanský.
