Letošní rok byl v Česku rokem investic do nové energetiky a moderních zdrojů. Na Uherskohradišťsku bylo spuštěno první tuzemské velké bateriové úložiště pro nadbytečnou energií, další podobná zařízení mají následovat. Stále naopak není jasno o způsobu financování potenciálního nového jaderného bloku v Dukovanech. Energetický regulační úřad (ERÚ) vede od srpna nově pětičlenná rada. Nahradila dosavadní předsedkyni Alenu Vitáskovou, které skončil šestiletý mandát.
ČEZ letos zřídil novou jadernou divizi. Její šéf Bohdan Zronek má být mimo jiné zodpovědný za stavbu nových jaderných bloků v ČR. V této souvislosti se spekuluje o možném rozdělení nebo transformaci ČEZ. Dozorčí rada firmy v květnu neschválila prodej hnědouhelné elektrárny Počerady firmě Vršanská uhelná finančníka Pavla Tykače. Vršanská uhelná nabízela za elektrárnu deset miliard korun. Přes pět miliard korun naopak ČEZ zaplatil za německou společnost Elevion, která je poskytovatelem takzvaných energetických služeb. Mezi další akvizice firmy patří například koupě významného minoritního podílu ve francouzské společnosti Vulog, která poskytuje technologie pro sdílení ekologických aut ve městech.
Nakupoval také další významný hráč na trhu, Energetický a průmyslový holding (EPH), jehož majoritním akcionářem se letos stal podnikatel Daniel Křetínský. Firma investovala i do tradiční energetiky, když koupila německou černouhelnou elektrárnu Mehrum. EPH také získal dvě paroplynové elektrárny ve Velké Británii a dvě elektrárny na biomasu v Itálii.
Provozovatel přenosové sítě ČEPS letos v Hradci u Kadaně zahájil provoz takzvaných PST transformátorů. Čtyři obří regulační transformátory pomohou zvládat neplánované nápory elektřiny z Německa, které souvisejí především s nevyrovnanou produkcí elektřiny z německých větrných parků. Jejich výstavba stála téměř 1,6 miliardy korun.
Jedním z největších témat předvolební kampaně před říjnovými sněmovními volbami se stala možná těžba lithia u Cínovce. Kauzu vyvolal podpis memoranda o porozumění, které na začátku října podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou společností EMH. Předseda vítězného hnutí ANO a nynější premiér Andrej Babiš memorandum několikrát označil za krádež spáchanou ČSSD. Po volbách EMH uvedl, že jeho zájem o těžbu u Cínovce trvá a chce o projektu jednat s novou vládou.
Ve vedení ministerstva průmyslu a obchodu se během letoška vystřídali tři ministři, což je nejvíc od revoluce. Jan Mládek (ČSSD), který resort vedl od roku 2014, byl na konci února odvolán kvůli problémům se zákonem o elektronických komunikacích. Od dubna ho nahradil Havlíček. Od poloviny prosince úřad vede Tomáš Hüner (za ANO), který je členem Babišovy menšinové vlády. Od března do začátku dubna navíc úřad vedl tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
V české energetice bude v roce 2018 aktuální především téma výstavby a financování případného nového jaderného bloku v Dukovanech. Mělo by se také rozhodnout o snížení počtu lokalit, kde by mohlo vzniknout hlubinné úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva. Na několika místech Česka by měla začít růst další velká bateriová úložiště energie. Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového dukovanského bloku a způsobu financování co nejdříve. Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině příštího roku. Právě nejasnosti o způsobu financování rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR brzdí. Babiš ještě jako ministr financí ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měla financovat sama polostátní společnost ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře. Spekuluje se proto o možném rozdělení nebo transformaci firmy. Příští rok by také mělo určit, které čtyři lokality postoupí do užšího výběru pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku. Mezi zvažované lokality patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum byl zahájen také v okolí obou tuzemských jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně. Finální lokalita pro úložiště má být vybrána v roce 2025. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti. Nová vláda v programovém prohlášení uvádí, že výstavbu úložiště zajistí. V roce 2018 by měly v Česku vznikat další velká bateriová úložiště energie. Energetická skupina Solar Global v listopadu oznámila, že příští rok postaví u obce Ochoz na Prostějovsku největší podobné zařízení ve střední a východní Evropě. Systém bude mít kapacitu deset megawatthodin (MWh). Bude tak zhruba desetkrát větší než podobná zařízení, která dosud v Česku vznikají. Bateriový systém pro ukládání energie plánuje postavit také ČEZ. Firma uvedla, že vznikne v Tušimicích na Chomutovsku. Stavba má začít příští rok, firma chce spustit zařízení na přelomu let 2018 a 2019. Energetické náklady příští rok stoupnou většině českých domácností. Lidé si za energie připlatí stovky korun ročně. Energetický regulační úřad oznámil, že pro domácnosti u elektřiny zvýšil pro rok 2018 část ceny, kterou určuje, průměrně o 2,5 procenta, tedy řádově o inflaci. U plynu očekává ERÚ pro příští rok stagnaci konečných cen nebo jejich mírný růst v rozmezí přibližně dvou až tří procent. |
