Evropský průmysl trpí vysokými cenami energií, dopadají i na Agrofert

Nově přistoupila k drastickým krokům společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která patří do koncernu Agrofert, jenž patří prostřednictvím svěřenských fondů premiéru Andreji Babišovi (ANO).

Nově přistoupila k drastickým krokům společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která patří do koncernu Agrofert, jenž patří prostřednictvím svěřenských fondů premiéru Andreji Babišovi (ANO). Zdroj: profimedia.cz

SKW Stickstoffwerke Piesteritz
Producenti hnojiv, jako například  norská firma Yara International, válčí s vysokými cenami plynu, což se může promítnout do dalšího zdražování potravin.
Ceny plynu a elektřiny se dostávají na úroveň, kdy některé firmy musí zastavovat či omezovat provoz, protože je pro ně finančně neudržitelný. (ilustrační foto)
4
Fotogalerie

Ceny energií v Evropě se v obavě z nedostatečných dodávek před chladnými měsíci dále šplhají nahoru. Jejich růst začíná vážně dopadat na průmysl, zatím především na producenty čpavku a hnojiv včetně společnosti z koncernu Agrofert. Pět členských států Evropské unie včetně Česka proto vyzvalo ke společnému postupu, chtějí mimo jiné lépe koordinovat nákupy zemního plynu.

Ceny plynu a elektřiny se dostávají na úroveň, kdy některé firmy musejí zastavovat či omezovat provoz, protože je pro ně finančně neudržitelný. Nově přistoupila k drastickým krokům společnost SKW Stickstoffwerke Piesteritz, součást koncernu Agrofert, který patří prostřednictvím svěřenských fondů premiéru Andreji Babišovi (ANO). Firma, kterou holding na svých stránkách označuje za největšího producenta močoviny a amoniaku v Německu, oznámila, že sníží produkci o dvacet procent.  

„Při těchto cenách nemá smysl čpavek vyrábět,“ řekl Bloombergu šéf společnosti Petr Cingr. Nevyloučil ani úplné zastavení výroby, pokud vláda nebude jednat. Už dříve omezovali produkci někteří výrobci hnojiv, kupříkladu rakouská firma Borealis AG a norská firma Yara International. Americká společnost CF Industries přerušila provoz ve dvou závodech v Británii. 

Ceny hnojiv i z tohoto důvodu rostou, což vytváří další tlak na zdražování potravin. „Náklady na hnojiva jsou nyní jednou z největších hybných sil celosvětové inflace týkající se potravin, protože ceny všech tří skupin látek – potaše, fosfátů a dusíku – jsou na úrovni, jakou jsme neviděli zhruba dekádu,“ prohlásila v této souvislosti minulý měsíc analytička VTB Jelena Sachnovová.

Britská organizace zastřešující zájmy velkých průmyslových konzumentů energií EIUG varovala, že odstávky se mohou dotknout dalších odvětví, kupříkladu metalurgie. Vyzvala vládu k přijetí opatření na podporu průmyslu. Řada firem se v současnosti snaží zefektivnit využívání energií. Rostou však obavy z dalšího vývoje, především z blížící se zimy a případného nedostatku plynu.

„Je to opravdu děsivé. Z růstu cen má člověk závrať,“ komentoval situaci Carsten Roll ze Spolkového svazu německého průmyslu (BDI). Německý výrobce chemikálií BASF tvrdí, že se na případné omezení dodávek připravil uzavřením smluv s řadou dodavatelů, aby nebyl závislý na jednom zdroji. Velkým problémem jsou současné ceny pro menší firmy v zemi, které byly už tak dost negativně zasaženy koronavirem.

Pět unijních zemí včetně Česka se obrátilo na ostatní členské státy a EU s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. Jejich návrh volá po lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu, reformě trhu s elektřinou či po snížení závislosti na dovozu energií.

Chce také předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans ale odmítl, že za rychlým tempem růstu cen energií jsou výkyvy na trhu s povolenkami.

Obavy z dalšího vývoje přiživil v úterý ruský Gazprom, který uvedl, že kvůli očekávané tuhé zimě plánuje upřednostňovat domácí trh před exportem zemního plynu. Zároveň se v některých médiích objevily informace, že ruský gigant snížil dodávky suroviny přes Bělorusko o sedmdesát procent a zeslábl i tok plynu přes Ukrajinu.

Gazprom ale nařčení ze škrcení dodávek odmítá. „Trváme na tom, že Rusko nehraje žádnou roli v tom, co se nyní odehrává na evropském trhu s plynem,“ uvedl ve středu i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že za současnou situaci je zodpovědná Evropa, protože neuzavřela dostatek smluv o dlouhodobých dodávkách ruského plynu.

Už delší dobu se přitom spekuluje o tom, že se Gazprom snaží na Evropu vytvořit tlak ve snaze co nejdříve zprovoznit nedávno dostavěný plynovod Nord Stream 2, který tento týden začal plnit plynem. Jeho spuštění ale brzdí spor o unijní směrnici, podle níž se na plynovody ze třetích zemí vztahují stejná pravidla jako na ty uvnitř unie. Mimo jiné předepisují, že vlastníkem potrubí musí být někdo jiný než dodavatel plynu, který jím proudí.

Německý regulátor v úterý varoval Gazprom před pokutou, pokud spustí provoz NS2 dřív, než bude formálně schváleno, že je v souladu s unijními předpisy. Advokát Soudního dvora Evropské unie ale ve středu uvedl, že soud nižší instance dříve nesprávně zamítl žalobu, kterou směrnici napadla švýcarská společnost Nord Stream 2 AG patřící Gazpromu.