Vlastní těžbu chce Cínovecká deponie spustit hned po udělení povolení k hornické činnosti, uvedla firma v žádosti. Těžba by trvala pět až šest let. Ve skládce těžebních kalů je podle prvotních odhadů 136 tisíc tun rudného koncentrátu, který obsahuje necelá dvě procenta lithia. Koncentrát z vytěžené rudy hodlá firma získávat magnetickou separací ve vlastní úpravně. S přerušením těžby se nepočítá.
Obrázky z Cínovce (zleva): odkaliště, česko-německá hranice v bývalých dolech pod Cínovcem a průzkumné vrty firmy Geomet
Obvodní báňský úřad Most už zahájil správní řízení o udělení povolení k těžbě. Už v lednu z bývalého odkaliště udělal dobývací prostor. Podle dokumentace k posouzení vlivu těžby na životní prostředí chtěla Cínovecká deponie začít s těžbou ještě letos. Pokud se správní řízení o povolení k těžbě neprotáhne, mohla by tento termín ještě stihnout.
Lithium je klíčová surovina pro výrobu uhličitanu lithného, který se používá v bateriích. Jeho využití by mělo raketově růst s nástupem elektromobilů. Do jednoho elektromobilu je třeba osm až čtyřicet kilogramu lithia.
Zatímco v roce 2011 se celosvětově spotřebovalo necelých 130 tisíc tun uhličitanu lithného, v roce 2025 by celosvětová spotřeba měla činit půl milionu tun. Průměrná cena suroviny v technické čistotě se zvedla z 2000 dolarů za tunu na zhruba 6000 dolarů v loňském roce. Na přelomu roku 2015 a 2016 však jeho cena kvůli vývoji na trhu elektromobilů vystřelila ke 14 tisícům dolarů. Na Cínovci tak leží pod zemí surovina, která by se po úpravě mohla prodat při ceně 6 tisíc dolarů za tunu za několik set milionů korun.