Katar vystoupí z ropného exportního kartelu OPEC
Katar k lednu 2019 vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu. Uvedl to katarský ministr energetiky Saad Kaabí s tím, že jeho země se do budoucna hodlá soustředit na těžbu plynu. Ropný emirát podle agentury DPA reaguje na eskalaci sporu se sousedními státy v čele se Saúdskou Arábií, které s ním loni přerušily diplomatické styky a uvalily na něj dopravní a obchodní blokádu.
Katar je jedním z nejmenších producentů ropy, ale zároveň je největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu. Podle Kaabího emirát nejpozději do roku 2024 zvýší těžbu plynu na 110 milionů tun ročně ze současných 70 milionů tun za rok.
Plyn pochází z největšího světového pole s plynem South Pars, o které se Katar dělí s Íránem. Katar již nyní dodává na světový trh asi 30 procent celkového množství plynu, a patří proto k nejbohatším zemím na světě. Od začátku blokády země pracuje na osamostatnění své ekonomiky od sousedů.
Setkání s ostatními členskými státy OPEC ve Vídni se Katar nicméně tento týden ještě zúčastní, řekl ministr. Opustit kartel po 57 letech členství podle Kaabího není snadné, ale za rozhodnutím stojí malý vliv, kterým jeho země v organizaci disponuje. Ministr zdůraznil, že krok není motivován bojkotem Kataru ze strany jeho sousedů.
Vizitka Organizace zemí vyvážejících ropu, ze které k lednu 2019 vystoupí Katar: - OPEC je mezivládní organizace, která určuje limity těžby a ceny ropy svých jednotlivých členů a tím ovlivňuje světový trh. OPEC také koordinuje politiku členských států při vývozu ropy, soustřeďuje a publikuje informace o ropném průmyslu a organizuje technickou pomoc svým členům. - Nejvyšším orgánem je Konference, která se schází alespoň dvakrát ročně obvykle na úrovni ministrů ropného průmyslu. V prvních pěti letech měla organizace sídlo ve švýcarské Ženevě, od té doby sídlí ve Vídni. Generálním tajemníkem OPEC je od roku 2016 Nigerijec Mohammed Barkindo. - OPEC byla založena v září 1960 v Bagdádu za účasti Iráku, Íránu, Kuvajtu, Saúdské Arábie a Venezuely. V současnosti má 15 členských zemí. - K zakládající pětici přistoupily Katar (1961), Indonésie (1962), Libye (1962), Spojené arabské emiráty (1967), Alžírsko (1969) a Nigérie (1971). Ekvádor (vstup v roce 1973) a Gabon (1975) z organizace vystoupily v roce 1992, respektive 1995. Obě země se ale do OPEC vrátily - Ekvádor v roce 2007, Gabon v roce 2016. Indonésie byla členem OPEC do roku 2008 a poté na několik měsíců v roce 2016. V roce 2007 přistoupila Angola, v roce 2017 Rovníková Guinea a letos v červnu Kongo. O členství požádal Súdán. - Na území členských států OPEC se nachází 81,9 procenta zjištěných světových zásob ropy. Na světové těžbě ropy se podílejí z 44 procent. - Lídrem mezi zeměmi OPEC podle produkce ropy je Saúdská Arábie, v celosvětovém měřítku této zemi patří v těžbě ropy druhé místo po USA. Třetí je Rusko. Saúdská Arábie také disponuje druhými největšími ověřenými zásobami ropy na světě po Venezuele a je největším exportérem ropy a ropných produktů. K největším konkurentům OPEC patří kromě Ruska a USA také Kanada a Čína. Katar je jedním z nejmenších producentů ropy, ale zároveň je největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG). - Politika členských států OPEC způsobila v 70. letech prudkým zvýšením cen ropy na světových trzích dvakrát tzv. ropný šok. První souvisel s jomkipurskou válkou, v níž Izrael v říjnu 1973 porazil arabské země. Ty v reakci na svou prohru uvalily embargo na vývoz ropy do USA a dalších kapitalistických zemí spřátelených s Izraelem. Druhý ropný šok zapříčinila v roce 1979 islámská revoluce v Íránu a začínající irácko-íránská válka. - Oba ropné šoky přinesly zemím OPEC značné zisky. Současně však vedly k tomu, že se průmyslově vyspělé státy přeorientovaly na úsporná energetická opatření a na rozvoj těžby ropy v nových oblastech mimo OPEC, čímž dočasně snížily vliv kartelu. - Za dobu fungování kartelu se jeho členské země dvakrát vzájemně vojensky střetly. Válka v letech 1980 až 1988 proti sobě postavila Irák s Íránem. V roce 1990 Irák pod vedením diktátora Saddáma Husajna napadl Kuvajt. Hořící ropná pole v Kuvajtu poslala cenu ropy ke 40 dolarům za barel. Mezinárodní pozici kartelu tehdy oslabily sankce OSN proti Iráku. - Kartel v uplynulých letech masivně těžil, aby si upevnil podíl na trhu. Vysoké dodávky ropy ale způsobily prudký propad cen a tím i hodnoty vývozu. OPEC se proto dohodl s dalšími předními světovými těžaři v čele s Ruskem, že omezí těžbu asi o 1,2 milionu barelů denně. Dohoda začala platit v lednu 2017 a její platnost byla prodloužena až do konce letošního roku. Kvůli vysokým dodávkám ropy na trh se cena severomořské ropy Brent v roce 2016 krátce propadla až pod 30 dolarů za barel z více než 100 dolarů, kde byla ještě v létě roku 2014. Od uzavření dohody o koordinovaném snížení těžby se ale ceny postupně zvyšují a letos v květnu se cena Brentu poprvé od listopadu 2014 vyšplhala nad 80 dolarů za barel. V červnu se OPEC spolu s partnery dohodl na zvýšení těžby zhruba o milion barelů denně, aby kompenzoval neplánované výpadky v dodávkách z Venezuely a dalších zemí. |