Krachy dodavatelů solárů a čerpadel dopadají na domácnosti. V případě poruchy nastává problém
- Řada lidí má dnes kvůli krachu svého dodavatele solárních panelů či tepelného čerpadla problém se zajištěním záručního či pozáručního servisu a revizí.
- Kdo na pořízení systémů získal podporu od státu, musí si pohlídat, aby dodržel podmínky.
- Nově se mění také forma státní podpory, místo dotace bude možné získat bezúročný úvěr.
V Česku jsou aktuálně stovky domácností, které mají potíže realizovat reklamace ať už rozbitých, nebo selhávajících instalací fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel. Jde o následky energetického boomu z doby covidové; řada firem dodávajících tyto energetické systémy se v uplynulých měsících kvůli poklesu zájmu začala dostávat do problémů a krachovat.
Jedním příkladem za všechny může být i případ paní Jarmily, jejíž celé jméno redakce zná. Ta si v roce 2019 od společnosti Woltair pořídila do rodinného domu tepelné čerpadlo, později k němu přidala i solární panely od firmy S-Power. Woltair však loni v červenci skončil v insolvenci a během letošní mrazivé zimy čerpadlo vypovědělo službu – Jarmila si tak musela zaplatit servis u jiné firmy.
Při opravě se navíc zjistilo, že je systém špatně udělaný a čerpadlo se silně přehřívalo, což nespadalo pod standardní pojištění vybavení domácnosti. Na servis navíc rodina čekala asi týden, takže je podle paní Jarmily štěstím, že čerpadlo definitivně nevypovědělo službu v době největších mrazů. „Teď se jen bojíme, co se stane, pokud se rozbijí soláry,“ dodává. Druhá z jí vybraných firem S-Power totiž loni v létě taktéž skončila v úpadku.
Větší problém je u solárů
V případě firem instalujících tepelná čerpadla ale vlna bankrotů nebyla tak citelná jako u podniků zaměřujících se na soláry. „Krach společnosti Woltair minulý rok, která neměla ve svém portfoliu pouze tepelná čerpadla, byl výjimkou potvrzující pravidlo. Obecně se tedy bavíme o jednotkách případů,“ uvádí ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ) Eva Neudertová.
Se situací, kdy lidem působí problémy krach jejich dodavatele, se setkává i Solární asociace. Podle jejího výkonného ředitele Jana Krčmáře jen z řad jejích členů skončila v uplynulých dvou letech asi desetina dodavatelů solárních panelů (kolem 15 – pozn. aut.). „Firmy během krize hodně rostly, nabíraly zaměstnance, investovaly do jejich školení a poté přišel rychlý pád,“ popisuje.
Menší zájem o alternativní zdroje energie v poslední době, který souvisí s postupným poklesem cen energií a snižováním dotační podpory, potvrzují i data solární asociace. Podle nich bylo v roce 2023 do systému připojeno 970 MWp (Megawatt-peak) výkonu fotovoltaik, o rok později to bylo přibližně stejně, loni však již nastal propad a nově se připojilo jen 696 MWp. Celkem se v minulém roce připojilo přibližně 27 300 FVE, o rok dříve to bylo o téměř 17 300 více.
Pokles je patrný i v případě instalací tepelných čerpadel. Těch se v rekordním roce 2022 prodalo přes 60 tisíc, o dva roky později to bylo třikrát méně; počty se tak vrátily na úroveň před krizí.
Podpora organizací
Například Cech akumulace a fotovoltaiky kvůli krachu části podniků loni spustil službu Pomocná ruka. V případě, že firma instalující fotovoltaiku zkrachovala, nabízí jejím prostřednictvím lidem nalezení ověřené servisní firmy. AVTČ zase pomáhala se zajištěním servisu či dokončením instalací po pádu zmíněného Woltairu.
Neudertová také připomíná, že v případě nákupu zařízení, jako jsou tepelná čerpadla, je dobré vybírat kvalitní systémy vzhledem k tomu, že se jedná o investici v řádu stovek tisíc korun. „Pokud totiž váš dodavatel činnost ukončí, vždy se můžete obrátit s potřebou reklamace přímo na výrobce. Problematické pro nás je ale řešení situací, kdy domácnost zvolila levnější neznačkový produkt, často asijské výroby, kterou může být náročnější kontaktovat,“ uvádí.
„Pro konkrétní zákazníky může být krach dodavatele samozřejmě velmi nepříjemný. Komplikace mohou nastat zejména ve chvíli, kdy je zakázka rozpracovaná, klient řeší servis nebo reklamaci, případně potřebuje dokončit instalaci a původní dodavatel už není schopen své závazky plnit,“ doplňuje Neudertová.
Čerpadlo mimo provoz je porušením podmínek dotace
Na nákup alternativních zdrojů energií zároveň poskytoval dotace Státní fond životního prostředí (SFŽP), konkrétně z programu Nová zelená úsporám. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), pod nějž podpora spadá, potvrzuje, že situaci kolem krachu zmiňovaných firem vnímá. V případě, kdy domácnost na solární panely či tepelné čerpadlo získala dotaci, je podle mluvčí MŽP Veroniky Krejčí zásadní dodržet podmínky udělení podpory.
„Z pohledu dotace není rozhodující, kdo opravu provede, ale to, aby zařízení zůstalo funkční a bylo provozováno po dobu udržitelnosti v souladu s podmínkami podpory. To znamená, že pokud původní dodavatel ani výrobce už neexistují, může si domácnost zajistit opravu nebo výměnu prostřednictvím jiného odborně způsobilého servisu. Samotný krach firmy automaticky neznamená porušení podmínek dotace, problém by nastal až tehdy, pokud by zařízení nebylo dlouhodobě provozováno v souladu s podmínkami podpory,“ vysvětluje Krejčí.
Změna podpory
V současné době dochází také ke změně formy programu Nová zelená úsporám. Zatímco doteď bylo možné v rámci něho čerpat na úsporné renovace domů dotaci, nově bude poskytován bezúročný úvěr, přímou dotaci získají jen nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. Stát tedy pokryje úroky, které lidem vzniknou nad rámec renovace. Letos na program uvolní z Modernizačního fondu čtyři miliardy korun.
Odklon od klasických dotací považuje za důležitý i Krčmář ze Solární asociace. „Dlouhodobě voláme po stabilních podmínkách pro náš trh přesně kvůli obavám ze situace, kdy desítky tisíc zákazníků nebudou mít firmu, která poskytuje záruky. Řešením je nastavení stabilní podpory prostřednictvím úvěrů, státních záruk a odchodu od klasických dotací, které se vždy vypíšou, pak vyčerpají a zákazníci nemají o fotovoltaiku bez dotací zájem,“ říká.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 s cílem motivovat majitele k renovacím bytového fondu a snižování spotřeby energií. Loni se dočasně uzavřel příjem žádostí o dotace kvůli velkému zájmu žadatelů. Za dobu svého fungování program podpořil na 600 tisíc domácností, z toho dvě třetiny od roku 2021, odkdy podle rezortu činily investice do energetických úspor domácností zhruba 55 miliard korun.
Neudertová z AVTČ se domnívá, že nynější proměna programu Nová zelená úsporám může poptávku po obnovitelných zdrojích v krátkodobém horizontu mírně zpomalit. „Ze zkušenosti vidíme, že na obnovitelné zdroje si domácnosti úvěry neberou,“ komentuje. Na druhou stranu mají podle ní potenciál přinést trhu větší předvídatelnost, pokud se stát tohoto modelu bude držet.
