Elektřina zdraží a atraktivita solárů znovu poroste, říká majitel Solar Global
- Skupina Solar Global patří k tradičním tuzemským hráčům v oboru obnovitelných zdrojů, kteří jsou zároveň průkopníky nových přístupů.
- Přestože se český trh s výstavbou fotovoltaik propadl do útlumu a řada konkurentů zkrachovala, firma se přeorientovala a situaci ustála.
- Drtivá většina letošních investic zamíří čistě do baterií, tedy těch samostatně stojících, říká v rozhovoru pro e15 majitel firmy Vítězslav Skopal.
Váš největší byznys, tedy výstavba fotovoltaických elektráren, je v útlumu, minimálně v Česku. Jak situaci vnímáte v Solar Global?
Musím říct, že naštěstí jsme se nepustili do malých střešních instalací, protože tento trh se zcela přehřál a málokdo to ustál. Velká část, možná i většina firem, které je nabízely, už zkrachovala nebo skončila. O něco lépe dopadly společnosti, jejichž hlavním byznysem byla jen distribuce komponentů. Ty před třemi lety nakoupily hromadu zlevněných panelů s vidinou, že je prodají s velkou marží, ale tytéž panely během dalšího půl roku ztratily další desítky procent hodnoty. To byla pro ty firmy samozřejmě obrovská finanční rána.
To myslíte i ty největší české distributory typu SolSol a Raylist?
Já nechci nikoho jmenovat, popisuji jen trh jako takový. Logické je, že současná situace, kdy ceny neustále klesají, pro distributory znamená výzvy. Já jim přeji, ať to zvládnou.
Vy distributory využíváte, nebo nakupujete přímo v Číně?
Nakupujeme přímo tam a pouze pro vlastní instalace. To je druhý důvod, díky kterému jsme se těm největším šokům na trhu vyhnuli.
I tak vás ale stagnace trhu určitě postihla. Pozemní instalace fotovoltaiky se také nestavějí, protože se nevyplatí. Jak na to reagujete?
Další naše výhoda je v tom, že už od roku 2021 nestavíme jiné elektrárny než ty s baterkou. Díky tomu máme náskok. Umíme také pracovat s dotacemi z Modernizačního fondu, takže fotovoltaiku stavíme relativně podle plánu. Je to zhruba 40 megawattů ročně a dalších 150 megawattů máme v přípravě. Přesto tento rok drtivá většina investic zamíří čistě do baterií, tedy těch samostatně stojících.
Máte tedy už první odhady, jak jste si loni jako celá skupina vedli?
Hrubý provozní zisk EBITDA byl kladný, v desítkách milionů korun. Avšak hospodářský výsledek byl záporný, a to především kvůli rozsáhlým investicím do rozvoje a přípravy nových projektů v Česku i v zahraničí. Zároveň nám nepomohly ani špatné podmínky na trhu, především nízké ceny elektrické energie.
Kdy se ty podmínky zlepší a co by to mohlo změnit?
Očekávám, že se velkoobchodní ceny elektřiny dostanou zpátky na sto eur za megawatthodinu. Pak by neměl být problém fotovoltaiku s baterkou postavit a provozovat i bez dotací. Solární elektrárna bez baterie dnes potřebuje průměrnou cenu okolo 65 eur za megawatthodinu. Pokud se jedná o baterii, tak ta je za současných podmínek schopna vydělat si na sebe i bez dotace.
Ne každý takový růst cen očekává. Co ho podle vás požene?
Umělá inteligence, datacentra, elektromobily. Poptávka po elektřině dramaticky vzroste, tím jsem si jistý. A vzhledem k tomu, že se nové velké elektrárny nestavějí, spíše zavírají, má rovnice jediné řešení – vyšší cenu.
Říkal jste, že chystáte velké investice do samostatně stojících baterií. Jak u nich vychází ekonomika?
Jde o optimální nastavení poměru mezi prodejem na burze a ponechání části výkonu provozovateli pro balancování výkyvů v síti. Nyní to těm šikovným vychází celkem dobře a ještě chvilku zřejmě bude. Distributoři sice hlásí, že evidují rezervace pro připojení baterií do sítě s kapacitou stovek gigawatthodin, postaví se ale podle mě jen jednotky gigawatthodin.
Vy plánujete postavit kolik?
Sto padesát megawatthodin. Třetina už je ve výstavbě.
To je při dnešních cenách jak velká investice? Pamatuji si, že před šesti lety jste mluvil o 20 milionech korun za megawatt.
Dnes to je zhruba 12 milionů korun, podle velikosti. Jen za poslední rok to kleslo přibližně o pětinu. Když jsem před pěti lety říkal, že baterie opíšou cenový vývoj solárů, nikdo mi nevěřil. Nyní zlevňují ještě rychleji a každý chce stavět.
Solární panely už o moc níže nepůjdou, tam už jsou fyzikální zákony, které nelze překecat. Baterie ještě trochu zlevnit mohou, ale nikdo neví, jak hluboko. V nejbližší době to však podle mě bude maximálně o nižší desítky procent. Uvidíme. Každopádně mají před sebou roky velkého růstu. Ta česká vlna investic je jen drobek v porovnání s tím, co se děje a chystá ve světě.
Může trend zlevňování baterek pomoci i s rentabilitou fotovoltaik?
Ano, když postavíte fotovoltaiku s baterkou, tak musíte počítat cash flow z obou zařízení. Rentabilita fotovoltaiky je závislá na výši ceny silové elektřiny, baterka na výši denních rozdílů této ceny. Do toho promlouvají ještě služby výkonové rovnováhy, které nabízíme provozovateli sítě, společnosti ČEPS. Ten nám platí za to, že může využívat část výkonu baterie ke stabilizaci sítě. Nejziskovější budou ti, kteří budou mixovat tyto služby nejoptimálněji, což je mnohdy velká alchymie.
Jak dlouhé kontrakty u výkonové rovnováhy nejčastěji využíváte?
Zatím nejčastěji denní, ale teď jsme vysoutěžili i půlroční. To znamená, že máte půl roku zafixovanou cenu, což je dvousečné. Představuje to sice stabilitu, ale můžete také přijít o vyšší zisky. Předpokládám, že ve finále to bude u všech hráčů kombinace, protože všichni musejí diverzifikovat rizika.
Hypotetická otázka – kolik gigawatthodin baterií by bylo v Česku potřeba, aby obnovitelné zdroje dokázaly pokrýt spotřebu celých 24 hodin, například během prosluněného dne?
Je potřeba zdůraznit, že to velmi zásadně závisí na ročním období. Česká republika má dnes zhruba pět gigawattů instalovaného výkonu ve fotovoltaice a prakticky zanedbatelný výkon ve větru. V zimních měsících jako například teď přitom zatížení soustavy dosahuje i dvanácti gigawattů, zatímco výroba ze solárních zdrojů je minimální a často nepomáhá ani vítr. V takové situaci by ani velmi rozsáhlá bateriová kapacita sama o sobě nestačila – chyběla by především samotná výroba.
V letních měsících je situace jiná, tam by stačilo řádově desítky až nižší stovky gigawatthodin. Takový scénář je ale spíše teoretickým cvičením – z ekonomického hlediska totiž nedává smysl usilovat o stoprocentní pokrytí spotřeby výhradně pomocí baterií.
Ve Spojených státech už se o komercializaci snaží baterie, které dokážou nahromadit energii na více dnů nebo i na sto hodin. Věříte tomuto konceptu?
Všechno to jde samozřejmě dopředu, vymýšlejí se přístupy, které by bateriím dodaly ještě více konkurenceschopnosti. Jsem za to rád, ale vícedenní akumulaci zatím na obzoru nevidím. Více sleduji vodík, do kterého už jsme investovali. O něm už víme, že funguje, a věříme mu.
O využití vodíku nyní panuje spíše skepse, hlavně kvůli tomu, že nezlevňuje tak rychle, jak analytici doufali. To vás neodrazuje?
Já bych tomu dal čas. My už zlevňování pociťujeme. Oproti původní ceně elektrolyzéru před čtyřmi lety z Německa jsou dnes obdobná zařízení z Číny na poloviční ceně. My momentálně chceme stavět další tři, ještě větší než ty předchozí. Máme už povolení a do dvou let budou v provozu. Podle mě vodík budoucnost má.
Vraťme se do Česka a současnosti. Jak vnímáte novou vládu z hlediska jejího přístupu k energetice? Vysílá k solárníkům už nějaké signály?
Zatím jsem nezaznamenal nic, co by se nás přímo dotýkalo. Takže se mi to ani nechce komentovat.
Dobře, ale do svých byznys plánů to musíte zahrnout, nebo ne?
My už nové zdroje stavíme zcela na tržním principu, takže tolik ne. A jakékoliv kroky, které by zpětně měnily pravidla, neočekávám. Ty pokusy už jsme tady měli a myslím, že nejsou na pořadu dne. Sám ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček říkal, že se chce soustředit na budoucnost, ne na minulost.
