Pouhá třetina tuzemských podniků má vypracovanou strategii snižování uhlíkové stopy. Dalších 43 procent firem ji vůbec nehodlá připravovat, jak vyplývá z čerstvého průzkumu Zlepšení podnikatelského prostředí. Jeho výsledky zveřejnilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI) na své výroční konferenci, jejímž partnerem byl deník E15. Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990 požaduje po členských zemích nová evropská směrnice Green Deal neboli Zelená dohoda.
„České podniky jsou zmatené a nevědí, zda mají od Zelené dohody očekávat ohrožení své konkurenceschopnosti, nebo naopak nové obchodní příležitosti,“ shrnul předseda sdružení Kamil Blažek výsledky průzkumu. Z něj plyne, že čtyřicet procent zástupců firem považuje směrnici za příležitost a totéž procento za riziko. Pětina firem vůbec neví, co si o ní má myslet.
Podobné zmatky ostatně prožívá česká veřejnost. Podle rok starého průzkumu agentury STEM sousloví Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal nikdy neslyšelo sedmdesát procent Čechů a zbytek neví, o co se jedná. Na druhé straně podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, tlak na dekarbonizaci nepochází jen od institucí a politiků, ale i ze strany finančních trhů, bank a veřejnosti.
„Mladí uchazeči se mnohem víc zajímají o to, zda firma, do níž se hlásí, poškozuje planetu,“ říká. Jde podle něj o další ze způsobů, jak oslovit mladou, kvalifikovanou pracovní silu.
Nedostatek pracovníků podle průzkumu pociťuje každá druhá firma a každá sedmá vidí východisko v přijímání zahraničních pracovníků. Problém by podle téměř čtvrtiny firem vyřešila dlouhodobá podpora atraktivity odborných učilišť a technických vysokých škol, spolupráce s firmami a aktualizace učebních oborů. Podniky nejvíce postrádají IT vývojáře, elektrikáře, operátory CNC strojů nebo konstruktéry.
Za další, navíc okamžitý způsob, který by řešil nedostatek kvalifikované pracovní síly na trhu, považuje vedení firem zpružnění pracovního trhu a zjednodušení zaměstnávání cizinců. Jako řešení to uvádí každá sedmá firma.
„Je třeba promyšleně vpouštět do Česka zahraniční pracovní sílu, především ze zemí, které skýtají vyšší pravděpodobnost její bezproblémové integrace,“ domnívá se Blažek. Největší zájem je podle výzkumu o pracovníky ze střední, východní a z jihovýchodní Evropy nebo ze zemí s tradičně vysokou pracovní morálkou, například z jihovýchodní Asie.
Jednoznačná shoda plánuje v názoru firem na potřebu investovat do vzdělání v oblasti digitálních dovedností zaměstnanců. „Většina českých společností se domnívá, že jejich zaměstnanci budou potřebovat vědomosti v oblasti IT, digitalizace a automatizace,“ říká Blažek.
Mezi důležité znalosti, do kterých se vyplatí i nadále investovat, patří klasické obory, jako jsou fyzika, elektronika nebo cizí jazyky, domnívá se třetina dotázaných firem. „Otázka vzdělání se brzy stane tématem spíše soukromého sektoru,“ dodal k tomu člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR Petr Jonák.
Jako přetrvávající problém označili respondenti malý zájem obcí o firmy, které sídlí na jejich územích. Blažek za hlavní příčinu označil nízkou finanční motivaci obcí. „Jednoznačnou cestou, jak změnit tuto situaci, je směřovat část daní generovaných na území obce do jejího rozpočtu,“ konstatoval.
Největší světoví znečišťovatelé a jejich emisní cíle
