Plynovod Nord Stream 2 hledá alternativní trasu. Mohl by se vyhnout Dánsku | E15.cz

Plynovod Nord Stream 2 hledá alternativní trasu. Mohl by se vyhnout Dánsku

ČTK

Konsorcium, které staví plynovod Nord Stream 2, požádalo Dánsko o povolení alternativní trasy Baltským mořem, jež by se vyhnula dánským teritoriálním vodám. Plynovodem má proudit ruský zemní plyn Baltským mořem do Německa, Dánsko se ale stále nerozhodlo, zda projekt povolí. Parlament by mohl schválit zákon, který by umožnil vetovat projekt v dánských teritoriálních vodách kvůli obavám o bezpečnost, uvedla v pátek agentura Reuters.

Konsorcium, ve kterém většinu vlastní ruský plynárenský gigant Gazprom, uvedlo, že trasa dánskými vodami zůstává prioritní. Předložilo ale také návrh nové trasy, která by nevedla dánskými vodami, a nepotřebovala by tak schválení Dánska. Plynovod vede ještě vodami Švédska, Finska a Německa, všechny tři země již projekt schválily.

Alternativní trasa má být 175 kilometrů dlouhá a povede severozápadně od ostrova Bornholm. Podle původního plánu je trasa dánskými teritoriálními vodami dlouhá 140 kilometrů. Nový návrh sice zasáhne oblast, která se nazývá exkluzivní ekonomická zóna, v tomto případě však nebude potřebovat souhlas parlamentu, ale pouze dánské energetické agentury.

Dánská vláda je kvůli plynovodu pod tlakem různých zemí. Rusko prosazuje Nord Stream 2, protože jím může zdvojnásobit vývoz plynu Baltským mořem do Německa, a obejít tak tradiční trasu přes Ukrajinu, se kterou má špatné vztahy.

USA vytáhly trumf v boji o jadernou zakázku. Do Česka přesunou regionální úřad pro energetiku

Spojené státy naopak projekt kritizují. Jednotná není ani Evropská unie - některé východoevropské země se obávají, že EU se novým plynovodem stane závislá na ruském plynu. Členské země EU jsou také nejednotné v tom, zda s Moskvou více obchodovat navzdory vojenským zásahům na Ukrajině a v Sýrii.

Projekt Nord Stream 2 si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (243 miliard korun) a je v podstatě rozšířením současného plynovodu Nord Stream. Od konce příštího roku by mělo z Ruska do Německa ročně proudit až 55 miliard krychlových metrů zemního plynu. Kromě Gazpromu jsou členy konsorcia na jeho výstavbu evropské firmy E.ON, Wintershall, Shell, OMV a Engie.

Komentář Karla Polaneckého: Hospodaření ČEZ musí dávat smysl. Nejde jen o výsledek

Autor: ČTK
 

Články odjinud

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud