Pod Košicemi leží energetický poklad. Na projektu, který má dodat teplo statisícům lidí, se podílí i Komárek

Pod Košicemi vzniká jeden z největších geotermálních projektů ve střední Evropě. Horká voda z hloubky více než 3,5 kilometru má od roku 2029 pokrývat až 55 procent potřeby tepla druhého největšího slovenského města. Na projektu za 130 milionů eur se podílejí i české firmy. Roland Karkó, šéf firmy Geoterm Košice, která bude vrty provozovat, v rozhovoru s e15 vysvětluje ekonomický, technologický i geopolitický význam celého projektu.

Košice mají za sebou jeden z největších geotermálních projektů ve střední Evropě. Jaký význam má z pohledu energetické bezpečnosti?

Jsme na tom na Slovensku podobně jako Česká republika. Nemáme mnoho vlastních energetických zdrojů. Platí to pro ropu i zemní plyn, které musíme ve velké míře dovážet. Naštěstí máme silnou pozici ve výrobě elektřiny díky jaderným a vodním elektrárnám. Dnes přibližně 85 procent slovenské elektřiny pochází z bezemisních zdrojů.

Jiná situace je ale ve vytápění, kde stále zůstáváme ve značné míře závislí na zemním plynu. Plyn je sice z fosilních paliv nejčistší, ale poslední roky ukázaly, že jeho cena i dostupnost mohou být velmi nestabilní. Viděli jsme to během covidu a následně při energetické krizi.

Krizi autoprůmyslu může zmírnit nečekaný spojenec. Zbrojní boom mění plány

Český a evropský autoprůmysl

Právě tehdy jsme si začali mnohem intenzivněji uvědomovat, že město velikosti Košic potřebuje vlastní, domácí zdroj tepla. Zdroj, který nebude závislý na dovozu paliv, geopolitických krizích ani výkyvech na komoditních trzích. Geotermální energie tuto možnost nabízí.

Lze tedy geotermální projekt chápat jako součást snahy o větší energetickou nezávislost?

Určitě ano. Dnes se často bavíme o energetické bezpečnosti hlavně v souvislosti s elektřinou, ale stejně důležité je teplo. To je služba, kterou lidé potřebují každý den během celé topné sezony.

Geotermální energie má obrovskou výhodu v tom, že je lokální. Není potřeba dovážet žádné palivo, neřešíte logistiku ani geopolitická rizika. Zdroj je přímo pod našima nohama. Pokud ho dokážeme efektivně využít, získáváme stabilní a předvídatelný zdroj energie na desítky let dopředu.

Po zkušenostech z posledních let je podle mě zřejmé, že Evropa musí mnohem více pracovat s domácími zdroji energie. Nejen kvůli klimatu, ale i kvůli bezpečnosti a ekonomice.

O geotermální energii u Košic se mluví od konce 90. let, kdy vznikly i zkušební vrty. Proč se projekt podařilo dokončit až nyní?

Geotermální potenciál v okolí Košic je známý dlouho. Technologicky bylo možné projekt realizovat už dříve, důvody, proč to ale „nešlo“, jsou různé. Ten nejvýznamější z nich byl ale především ekonomický.

Teplárna Košice dlouhé roky fungovala v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla. Elektřina měla garantované výkupní ceny, které byly vyšší než ceny tržní. V takové situaci nedávalo ekonomický smysl nahrazovat část výroby geotermálním zdrojem.

Zlom přišel po roce 2020. Pandemie covidu narušila energetické trhy, následně prudce vzrostly ceny elektřiny i zemního plynu a celý systém se změnil. To, co dříve ekonomicky nevycházelo, najednou začalo dávat smysl.

Jakou roli sehrála válka na Ukrajině při přípravě vašeho projektu?

Válka ukázala, jak ropa a plyn mohou trpět na velkou nestabilitu. Právě proto je důležité rozvíjet zdroje, které jsou domácí a nezávislé na okolním dění. Geotermální energie je z tohoto pohledu mimořádně zajímavá.

Jaký přínos bude mít projekt pro samotné Košice?

Především přinese stabilnější a ekologičtější zdroj tepla. Košice jsou silně průmyslové město. Působí zde ocelárna U. S. Steel a řada dalších podniků, které produkují významné množství emisí.

Každé snížení emisní zátěže je proto důležité. Geotermální projekt samozřejmě nevyřeší všechny environmentální problémy regionu, ale představuje významný krok správným směrem.

Po dosažení plného výkonu by měl systém dodávat přibližně 175 až 195 tisíc megawatthodin tepla ročně. To představuje výrazné omezení spalování zemního plynu a odpovídající snížení emisí oxidu uhličitého.

Je geotermální energie podle vás technologií, která může hrát větší roli i v dalších zemích v Evropě?

Tam, kde pro ni existují vhodné geologické podmínky, určitě ano. Vidíme to například v Maďarsku, kde se geotermální energie používá pro vytápění měst už řadu let.

Neříkám, že geotermální energie sama o sobě vyřeší evropskou energetiku, ale může být velmi důležitou součástí energetického mixu. Je stabilní, předvídatelná a nezávislá na počasí. Na rozdíl od některých jiných zdrojů dokáže dodávat energii nepřetržitě.

Kombinace jádra, vodních elektráren, geotermální energie a dalších domácích, obnovitelných zdrojů může podle mého názoru pomoci Evropě posílit energetickou stabilitu a současně snižovat emise.