Západ v čele s Evropou se nyní plně soustředí na to, jak zvládne začínající zimu, a doufá, že jaro by mohlo přinést úlevu v energetické krizi. Část expertů ale varuje, že bude nutné se náležitě připravit na další topnou sezonu, která by mohla být ještě náročnější než ta současná. Kromě problémů s náhradou ruského plynu se navíc svět bude muset soustředit i na problémy s dírou po ruských ropných produktech. Velkým tématem nadcházejícího roku tak může být globální nedostatek nafty.
Evropa se po vpádu ruské armády na Ukrajinu dostala do spirály nekončících energetických problémů. Vymstila se jí dlouhodobá závislost nejen na ruském plynu, ale také na ropě a uhlí. Kromě toho se musela potýkat s dalšími potížemi, ceny elektřiny zvedala skutečnost, že tradiční velmoc v exportu elektrického proudu Francie má dlouhodobě nefunkční část reaktorů a musí ho sama dovážet.
Kvůli suchu navíc v létě na kontinentu strádaly řeky, což poznamenalo celé odvětví od hydroelektráren přes chlazení jaderných provozů po transport uhlí. To vše dohromady vyvolalo dramatický růst cen všech energií, který dopadl na průmysl i domácnosti.
Existuje přitom jen velmi málo důvodů k optimismu do příštího roku kromě příslibu přechodně teplejšího počasí. „To zima 2023–2024 bude skutečnou krizí. Jakékoli současné energetické plánování, které nebere v úvahu příští rok a další roky, skáče z rozpálené pánve do ohně. Pokud je letošní zima problémem, rok 2023 může být katastrofou,“ napsala pro časopis Time specialistka na energetiku východní Evropy Suriya Jayantiová.
Plnění plynových zásobníků může být náročnější
Patrně největší úsilí sedmadvacítka letos upřela k tomu, aby měla na zimu dostatek zemního plynu. Zásobníky na kontinentu se podařilo naplnit nad očekávání, v tomto směru hodně pomohly dodávky suroviny ve zkapalněné podobě. V jakém stavu skončí v březnu, bude silně záviset na počasí. Jisté je, že hned od jara bude nutné soustředit se na opětovnou úschovu plynu. Před letošní zimou přitom stále velkou roli při plnění zásobníků hrál plyn z Ruska, tento zdroj s nejvyšší pravděpodobností příští rok už nebude k dispozici vůbec nebo jen ve velmi omezené míře.
Hlavní přivaděč plynu do unie Nord Stream 1 je poškozený; tato sabotáž se nyní prošetřuje. Využití rour Jamal ve směru z východu na západ je krajně nepravděpodobné, jelikož vede přes Polsko, které patří k největším protiruským jestřábům a nedávno si díky novému plynovodu Baltic Pipe zajistilo přívod suroviny z Norska. Omezeně funguje pouze tok přes Ukrajinu a TurkStream a přepravovaný objem stále klesá.
„Evropě by mohlo chybět až třicet miliard krychlovým metrů zemního plynu během klíčového letního období pro doplnění jejích zásobníků,“ konstatovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA) na základě své analýzy. Doporučila starému kontinentu několik kroků, které by ho měly před prohloubením krize ochránit. Kromě energetických úspor a urychleného přechodu na obnovitelné zdroje mezi ně patří i další navýšení dodávek plynu odjinud.
LNG ani příští rok nebude dostatek
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
