Captagon má nové útočiště. „Kokain chudých“ přiživuje válku v Súdánu
Po pádu syrského režimu a jeho tamního narkobyznysu se produkce a pašerácké trasy oblíbené drogy Blízkého východu captagonu přesouvají do severovýchodní Afriky – obzvláště pak do Súdánu. Odpovídá totiž všem charakteristikám, které umožnily rozkvět této návykové látky v Sýrii v době občanské války: časté konflikty, oslabená vláda a geografická blízkost trhů.
Zatímco v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada na konci roku 2024 probíhá ničení velkokapacitních laboratoří a záchyty milionů pilulek této bojové drogy, výrobní řetězce captagonu hledají nové útočiště. Analýza New Lines Institute ukazuje, že právě Súdán – kombinace války, oslabených institucí a blízkosti dychtivého trhu Zálivu – rychle přebírá štafetu.
Od vypuknutí tamního konfliktu v dubnu roku 2023 mezi polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) a Súdánskými ozbrojenými silami (SAF) odhalily súdánské složky už tři velké výrobní linky. V červnu 2023 odhalili továrnu v oblasti Modrého Nilu, jejíž výrobní kapacita byla 7200 tablet za hodinu. V srpnu roku 2024 zabavili asi 10 milionů pilulek na severu Chartúmu a letos v únoru se podařilo odkrýt dosud největší laboratoř v zemi, kde strojní kapacita dosahovala až 100 tisíc tablet za hodinu. Právě nárůst ve výrobě značí transformaci Súdánu od tranzitní země po výrobní centrum.
Původ v Sýrii, přeprava ze Spojených arabských emirátů
Reportáž Middle East Eye popisuje jednu z továren zevnitř. Skrývá se ve třech polorozpadlých budovách uprostřed minového pole. Za zdmi se nacházejí stroje podobné těm ze Sýrie a chemické látky, které se používají k výrobě až 1000 captagonových pilulek za hodinu.
Kromě už očividně používaných strojů bylo v budově i několik, které právě dorazily, a ještě nebyly rozbalené. Autoři reportáže zjistili, že na sobě balíky měly dokonce i štítek dopravce: byly importovány transportní společností Amass Middle East Shipping Service, která sídlí v Dubaji. „Dubaj je významným přístavem pro lodní dopravu podél Rudého moře. A právě RSF je známá svými úzkými vazbami na Spojené arabské emiráty. Ačkoli Emiráty popírají, že by tyto polovojenské jednotky podporovaly dodávkami zbraní a další materiální pomocí, existuje stále více důkazů o tom, že zbraně dodávané Emiráty se nadále dostávají do Súdánu,“ uvádí v reportáži.
Chemické látky byly nalezeny ve dvou typech balení s bílým práškem. Jeden typ nesl označení „doplňky stravy pro zvířata“, druhý „elektrolyty pro zvířata“. Na obou bylo uvedeno, že pocházejí ze Sýrie a nejsou určeny k lidské spotřebě. „Pokud existují obalové materiály a podobné věci pocházející ze Sýrie, mohlo by to znamenat užší spojení jak s Asadovým režimem, tak i se syrskými zločineckými sítěmi,“ řekla Caroline Rose, expertka na captagon z New Lines Institutu.
Droga s dlouhou historií
Captagon, přezdívaný „kokain chudých“, patří k nejrozšířenějším návykovým látkám na Blízkém východě. Kokain chudých se captagonu přezdívá proto, že jedna pilulka ještě před dvěma lety stála pouhých 13 dolarů. Oproti tomu gram kokainu stál okolo 300 dolarů.
Často se mu říká také „válečná droga“ nebo „chemická odvaha“, protože bojovníkům dodává energii, soustředění a prodlužuje vytrvalost v boji. V posledních letech se vyráběl především v Sýrii, kde jeho produkce dosahovala až 80 procent světové výroby, a odtud se pašoval do zemí Perského zálivu.
Kořeny captagonu však sahají do Německa roku 1961. Tehdy byl určen k léčbě poruch pozornosti, narkolepsie a deprese. Vyráběl se ve formě bílých tablet s charakteristickým logem dvou půlměsíců.
Účinná látka fenetylin byla v roce 1986 mezinárodně zakázána kvůli vysoké návykovosti a četným vedlejším účinkům. Produkce se však nezastavila, jen se přesunula do šedé zóny – od pašování zásob z východní Evropy po výrobu v Bulharsku, Turecku a Libanonu. Zlom nastal v roce 2011, kdy syrská občanská válka otevřela prostor pro masivní průmysl, do něhož byl podle vyšetřování zapojen i režim Bašára Asada.
Finance pro válku
Stejně tak konflikt v Súdánu a rozdělení tamního území hraje do karet nelegálním aktivitám, včetně výroby drog. Pro zúčastněné strany představují tyto činnosti vítaný zdroj alternativních příjmů. Využily toho i polovojenské jednotky RFS, které se podle dostupných informací na produkci captagonu buď přímo podílejí, nebo ji alespoň umožňují. Nasvědčuje tomu jejich kontrola nad výrobními lokalitami, evidence zisků z nelegálních a neformálních ekonomik i finanční motivace spojené s drogovým obchodem.
RFS dlouhodobě financují své operace a upevňují moc prostřednictvím nelegálních aktivit. Podle reportáže deníku Washington Post jednotky captagon ve velkém distribuují svým bojovníkům a zároveň jej prodávají civilistům. Konflikt totiž prohloubil nedostatek potravin a příjmů, což vedlo k nárůstu užívání stimulantů tohoto typu – látek, které potlačují hlad, zvyšují bdělost a pomáhají potlačit trauma.
Riziko nejen pro region
Obyvatelé oblastí okupovaných RFS popisují, že vojáci pod vlivem drog působí agresivněji a jsou méně předvídatelní. „Ti noví bojovníci začali všude prodávat drogy – v obchodech i na tržištích. Šňupali prášek, dokonce i třináctiletí kluci. A potom obtěžovali ženy,“ uvedla pětadvacetiletá Rihab Ismail z města Salha.
Podle analýzy by se měla rozšířit aktuální strategie USA a jejich partnerů proti captagonu, která se doposud soustředila primárně na Sýrii a Libanon. „Nové výrobní centrum v Súdánu má dopad nejen na regionální stabilitu, ale také na mezinárodní úsilí v oblasti kontroly drog. Zjevná účast RSF na produkci captagonu by mohla způsobit prodloužení války, protože skupině poskytuje lukrativní zdroj příjmu,“ uvádí analýza New Lines Institute.
