Pitná voda mizí. Evropa řeší miliardové ztráty z děravých trubek, Bulharsko čelí kolapsu
Evropa se stále častěji potýká s nedostatkem pitné vody. Sucho a extrémní teploty totiž dopadají na vodovodní infrastrukturu, která desítky let neprošla modernizací. S výpadky tekoucí vody kvůli zastaralým trubkám a s tím spojenými úniky vody letos v létě bojuje například Bulharsko. Situace může být varováním pro celou Evropu, píše agentura Bloomberg.
Celé vodovodní potrubí vyměnili loni například v bulharské vesnici Hadzhidimitrovo na severu země, oprava stála přibližně 655 tisíc dolarů (tedy téměř 14 milionů korun). Voda zde přesto ani letos dobře neteče, studny, které sbírají povrchovou vodu, zůstaly prázdné. Kvůli přídělovému systému teče voda z kohoutků jen každý druhý den, osmatřicetilitrové barely pitné vody na osobu ze státních přídělů v horkých letních dnech místním často nestačí. Úřady k polovině srpna rozdaly zásoby více než 260 tisícům obyvatel v přibližně 280 vesnicích a několika městech.
Mezi červnem a zářím – tedy v období letní sezony – čelí nedostatku vody až půl milionu Bulharů. Jde tak o přibližně osm procent populace na třetinovém území země. Voda chybí na sprchování, splachování nebo na praní prádla, v zemědělství pak sužuje například pěstitele klíčových exportních komodit, jako je kukuřice nebo slunečnice. Místní zemědělci si dále stěžují, že je pro ně stále obtížnější péče o hospodářská zvířata.
Jak upozorňuje Bloomberg, bez zásadní změny hrozí bulharskému vodnímu systému zhroucení, což by prohloubilo propast mezi nejchudším členem EU a dalšími státy. Dopad by byl citelný i na cenách potravin, vody nebo zdraví místních obyvatel. Jak navíc vyplývá z reportu Světové banky z roku 2023, významnou roli hraje i korupce – odvětví sběru a čištění vody jsou totiž v Bulharsku nadále navázána na bývalé státní vlivové skupiny.
EU plánuje miliardové investice
Problémům se starým potrubím ale nečelí jen Bulharsko, mezi nejpostiženějšími zeměmi je v Evropě i Řecko. Do jeho přístavního města Nafplio na Peloponéském poloostrově se proto vydala Česká televize. Oblast, která proslula pěstováním pomerančů, sužuje stále častěji sucho a nedostatek vody v zavlažovacích systémech. „Děje se to z několika důvodů. Tím hlavním je poškození zastaralého vodovodního potrubí. Máme prostě staré trubky a ty praskají,“ komentoval situaci ředitel společnosti dodávající vodu Sokrates Doris.
Podle vedoucího vodohospodářského odboru řeckého ministerstva životního prostředí Petrose Valeridise unikne v celé zemi z potrubí přibližně čtyřicet procent vody. „Ale je tady řada obcí, kde mají dodavatelé pitné vody ztráty okolo šedesáti procent,“ varoval.
Situaci napříč Evropou chce řešit i Evropská unie, až 38 procent jejích obyvatel se totiž potýká s častým nedostatkem vody. V únoru proto zahájila šetření mezi členskými státy a do oprav chce investovat stovky miliard eur.
Česko ztrácí méně než dříve
V Česku se kvůli poškozené infrastruktuře ztratí zhruba patnáct procent pitné vody, ještě v devadesátých letech to bylo až čtyřicet. Ztráta pitné vody navíc není jen problémem městské infrastruktury, k únikům dochází i v domácnostech. Například i slabě kapající kohoutek dokáže způsobit denní únik až 24 litrů vody, což může stát domácnost 1200 až 3000 korun ročně. V případě toalet pak mohou škody přesáhnout i 50 tisíc korun.
Obecně ale patří Češi v Evropě k těm úspornějším, průměrné množství vody na osobu se pohybuje kolem 87 litrů denně. Například Italové jí ale spotřebují klidně trojnásobek. Vyplývá to z dat evropské organizace EurEau.
Z Čechů mají nejvyšší spotřebu Pražané; podle Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) denně loni spotřebovali průměrně 107 litrů na hlavu. Do hlavního města míří většina pitné vody zhruba padesátikilometrovým tunelem z vodního zdroje Želivka, zbylých přibližně třicet procent ze studní v Káraném. V roce 2021 pak byla do provozu po dlouhé odstávce uvedena úpravna vody v Podolí.
Kvůli stáří trubek, které podle IPR před třemi lety dosahovalo průměrně sedmdesáti let, plánuje Praha do rekonstrukcí vodohospodářské infrastruktury v následujících letech investovat 4,32 miliardy korun. Většinu peněz má město získat od firmy PVK za pronájem vodohospodářské sítě.
