Státní Prisko napumpovala do OKD 600 milionů. Tím to nekončí | E15.cz

Státní Prisko nalilo do OKD 600 milionů. Do tří let bude muset těžba skončit, míní Paukner

Ondřej Souček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Těžební společnost OKD, kterou vlastní státní podnik Prisko, bude pro veřejné finance už jen zátěží. Shodli se na tom oslovení analytici poté, co Prisko v pondělí poslalo těžaři 600 milionů korun.

Na finanční potíže černouhelné firmy má největší vliv cena uhlí, která od roku 2018 výrazně klesla. Do hry vstupují ale i další faktory. Elektrárny a teplárny se začínají odklánět od uhlí a pandemie koronaviru kvůli nakaženým horníkům OKD dokonce vedla k přerušení těžby.

„Je to refinancování již vynaložených prostředků na útlum. Peníze budou využity na posílení kapitálové pozice společnosti, aby mohla překonat složitou ekonomickou situaci způsobenou pandemií koronaviru,“ řekla mluvčí OKD Naďa Chattová k finanční pomoci.

Těžař už dříve žádal ministerstvo financí, které je jediným vlastníkem společnosti Prisko, o 1,2 miliardy korun. Připouští proto, že od Priska či státu samotného bude požadovat další pomoc.

O ní bude vláda podle ministerstva financí jednat na nejbližších zasedáních, kde se bude řešit i harmonogram útlumu těžby. Konkrétněji se ale rezort k situaci vyjdařovat nechtěl. „Doposud nepadlo žádné rozhodnutí,“ uvedl mluvčí ministerstva Zdeněk Vojtěch.

Konečná pomoc OKD se podle analytiků může vyšplhat na miliardy korun. „Pokud se nezmění cena uhlí, stát bude muset minimálně 600 miliony přispívat každý rok,“ míní analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.

„Fungování dolů OKD je už ve své podstatě jenom politické rozhodnutí s cílem udržet zaměstnanost. Pokud bude stát těžbu dotovat, lze ji udržet i delší dobu. Bez dotací by už měla skončit. Evropskou poptávku po uhlí lze levněji pokrýt uhlím z východní Evropy,“ řekl Tomčiak.

Cena uhlí je zhruba poloviční oproti úrovni přede dvěma roky. Proto se podle Tomčiaka vyplatí zvyšovat produkci jenom v zemích s nízkými náklady. „Naopak v rozvinutých zemích, kde je těžba dražší, bude pokračovat úpadek těžby,“ doplnil.

Podobně se vyjádřil obchodník Petr Pauker, vlastník společnosti Carbounion, která je největším obchodníkem s uhlím v zemi. „Černé uhlí už v Česku rentabilní nebude. Energetické uhlí, které tvoří zhruba polovinu produkce OKD, už elektrárny kvůli unijnímu Green Dealu přestávají využívat. Posledním odběratelem je energetická skupina Veolia, která už ale postupně konvertuje na plyn či biomasu,“ řekl deníku E15 Paukner. Green Deal je balíček opatření Evropské komise, který má za cíl zajistit přechod na udržitelnější, ekologičtější hospodářství v rámci unie.

Jiná je situace u koksovatelného uhlí, které tvoří zbytek produkce OKD. Podle Pauknera by jeho těžba sama o sobě ještě ekonomický smysl dávala. Kvůli unijnímu tažení proti uhlí to ale dlouho trvat nemusí. „Vzhledem k tomu, že se těží čím dál méně, může být brzy neekonomická i těžba koksovatelného uhlí. Čím dál větší roli totiž budou hrát fixní náklady celého OKD, které s nižší produkcí neklesají,“ vysvětluje Paukner.

Stát tak podle něho bude těžit maximálně dva tři roky. „V delším časovém horizontu je to za současných podmínek neudržitelné,“ uzavřel.

Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v zemi. Uhlí těží na Karvinsku ve čtyřech dolech, jež čeká postupný útlum. Loni firma ukončila těžbu v Dole Lazy. Když stát doly přebíral, mluvilo se o ukončení těžby v posledním dole v roce 2023. Později premiér Andrej Babiš řekl, že by se černé uhlí mohlo na Karvinsku těžit do roku 2030.

V roce 2018 mělo OKD čistý zisk 1,29 miliardy korun, předloni to bylo 3,4 miliardy. Tržby loni firmě klesly meziročně z 16,8 miliardy korun na 13,8 miliardy. Objem těžby klesl zhruba o čtvrt milionu tun uhlí na 4,62 milionu tun. V dolech OKD podle posledních informací pracuje 8400 lidí.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah