Trump zavlekl USA do ideologického boje s větrnými mlýny. Čína pragmaticky staví vše, co vyrábí proud

Americký prezident Donald Trump dal minulý týden ve švýcarském Davosu znovu jasně najevo, že mu silně záleží na tom, jakým způsobem Spojené státy produkují elektřinu. Větrné turbíny jsou podle něj evropským specifikem, tedy energií pro břídily. 

„Všiml jsem si, že čím více větrníků země má, tím více peněz země ztrácí a tím hůř si vede,“ podotkl. „Čína vyrábí téměř všechny větrníky, a přesto jsem v Číně žádné větrné farmy nenašel. Přemýšleli jste o tom někdy? To je dobrý pohled na věc. Jsou chytří,“ završil bizarní prohlášení. 

Prezident sklidil posměch za absurdní tvrzení popírající čínský boom obnovitelných zdrojů. Jeho výroky i konkrétní kroky ale naznačují, že je připravený za každou cenu tlumit rozvoj zelené energie v době, kdy USA usilovně shánějí další elektřinu pro umělou inteligenci a datová centra. A někteří politici i analytici už varují, že zelená energie, která zpravidla vzniká rychle, může Spojeným státům chybět. 

O americkou elektřinu nejspíš bude v příštích letech boj

Očekává se, že spotřeba elektrického proudu v zemi v příštích letech strmě vzroste. Například S&P Global předpokládá, že se spotřeba datových center do roku 2030 více než zdvojnásobí. McKinsey předpovídá, že by se tato střediska ve Spojených státech mohla do konce dekády podílet na celkové spotřebě elektrického proudu až z dvanácti procent. 

A experti míní, že se USA nemusejí s touto poptávkou vyrovnat. „Poprvé za několik desetiletí bude expanze velkých spotřebitelů elektřiny omezena dostupností a dodávkou energie ze sítě. Zúčastněné strany pracují na rozšíření stávajících síťových aktiv, ale toto úsilí neodpovídá rychlosti a rozsahu poptávky,“ varovala prosincová analýza S&P Global.  

Americké firmy si přitom všímají, že USA v tomto směru zaostávají za čínskou konkurencí. „V roce 2024 Čína přidala 429 gigawattů nové energetické kapacity, více než třetinu celé americké sítě a více než polovinu veškerého globálního růstu elektřiny. USA přispěly pouze 51 gigawatty, tedy dvanácti procenty,“ napsala v říjnu společnost OpenAI v dopise americké vládě. 

Prezident nechce růst cen energií z politických důvodů

Trump přitom téma bere velmi vážně. Sází především na plynové elektrárny a rozvoj jádra. Na podzim například jeho administrativa společnosti Constellation Energy Corp poskytla půjčku ve výši miliardy dolarů na obnovení provozu bloku v pensylvánské atomové elektrárně Three Mile Island, známé nehodou v roce 1979. V Davosu přišel s návrhem, aby v Silicon Valley vznikla jaderná elektrárna s tím, že jí zajistí povolení za tři týdny. 

Prezident a další republikáni se zároveň začínají bát, že pokud bude trh s elektřinou napjatý, porostou domácnostem účty za energie a bude to mít politické dopady. Řada lidí Trumpa volila kvůli příslibu, že jim sníží životní náklady. 

Politik proto chce dotlačit technologické společnosti k uzavření dlouhodobých smluv na novou kapacitu energie v hodnotě miliard dolarů, což by zajistilo financování dodatečných zdrojů. „Nikdy po Američanech nebudu chtít, aby kvůli datovým centrům platili vyšší účty za elektřinu,“ uvedl šéf Bílého domu. 

V této atmosféře se ale někteří lidé podivují, proč Trump tak sveřepě odmítá obnovitelné zdroje v čele s větrem. „Některé zdroje, jako je větrná energie na moři a baterie, mají stejnou kapacitní hodnotu jako plynové elektrárny a žádný zdroj není plně k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, takže trh by měl zahrnovat všechny s uznáním, jaké si zaslouží,“ řekl podle webu Axios energetický expert Rob Gramlich z poradenské firmy Grid Strategies. 

„Energeticky chudé“ oblasti USA Trumpovu snahu nechápou

Řada ekologických aktivistů i komentátorů se opakovaně snaží vyvrátit prezidentovo tvrzení, že energie z obnovitelných zdrojů je nevýhodná a nebezpečná. Kupříkladu web Politico před časem analyzoval vládní data, z nichž vyplynulo, že neexistuje žádná korelace mezi vysokým podílem zelené energie a vysokými cenami elektřiny v jednotlivých amerických státech.  

A proti Trumpovi se postavili i někteří provozovatelé sítí. Společnost PJM Interconnection, která reguluje přenos elektřiny ve třinácti státech, se připojila k žalobě proti zastavení větrného projektu ve Virginii, významného místa pro datová centra. „Dlouhodobé zpoždění výstavby a provozu projektu způsobí nenapravitelné škody 67 milionům Američanů, kterým PJM slouží,“ uvedla společnost. 

Podobný názor má i ISO New England, která obsluhuje šest států. „Zrušení nebo odložení těchto projektů zvýší náklady a rizika pro spolehlivost v našem regionu,“ sdělil provozovatel na obranu dalších větrných farem. 

Nová Anglie je přitom známá vysokými cenami energie, což je podle expertů dáno kromě počasí i tím, že je závislá na fosilních zdrojích a nemá dostatečnou energetickou infrastrukturu. Trumpův odpor k větrným elektrárnám je tak zklamáním i pro místní komunitu, která věřila, že rozvoj offshore větrné energie přinese nové příležitosti. 

Čína je v obnovitelných zdrojích jasný lídr

Vůči Trumpovým výrokům o energii pro ztroskotance se vymezil i Peking. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Guo Jiakun konstatoval, že instalovaná kapacita větrné energie ve druhé nejlidnatější zemi světa je již patnáct let po sobě největší. 

Dodal, že její export větrné energie a fotovoltaických produktů snížil emise oxidu uhličitého v ostatních zemích o přibližně 4,1 miliardy tun. „Úsilí Číny o řešení klimatických změn a podporu rozvoje a využití obnovitelných zdrojů energie ve světě je zřejmé všem,“ prohlásil. 

Čínský energetický mix se v posledních letech poměrně rychle mění. Peking sice stále sází i na uhelné elektrárny a dosud se nevzdal ani jejich výstavby, rozvíjí ale i prakticky veškeré další zdroje. Zatímco na počátku tisíciletí se v Číně elektřina z větru ještě téměř nevyráběla, nyní se větrné turbíny podílejí na její produkci z desetiny. 

Rychle roste i role slunce. V první polovině loňského roku asijská velmoc postavila více solárních elektráren než zbytek světa dohromady. Podle neziskové organizace Global Energy Monitor se Čína loni podílela na veškeré výstavbě velkých solárních a větrných elektráren ze 74 procent. USA na necelých šesti procentech. „Mezi těmito dvěma zeměmi by nemohl být větší rozdíl,“ řekl stanici NPR Li Shuo z think tanku Asia Society.