Blízkovýchodní konflikt začíná Američany bolet. Trump si doma zahrává s červenou linií
- Američané jsou nervozní z toho, jak se bude válka na Blízkém východě dále vyvíjet a jak dlouho potrvá.
- Ceny benzinu a nafty už rostou a americké domácnosti by mohly čelit i vyšším cenám plynu.
- Republikány může do voleb poškodit i debata o válečných výdajích a vyprázdněných vojenských skladech.
Po více než týdnu úderů na Írán stále není jasné, kdy americko-izraelská operace skončí. K nejistotě přispívá nečitelnost cílů amerického prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě. Ceny ropy a plynu výrazně vzrostly, což začíná dopadat na západní spotřebitele.
Šéf Bílého domu všeobecnou nervozitu posílil i výroky o možné malé pozemní operaci. Republikáni se začínají obávat, že Američané nebudou tolerovat riziko zabřednutí amerických sil do vleklého konfliktu a spočítají to straně v podzimních volbách do Kongresu.
Trumpova administrativa před Vánocemi představila novou národní bezpečnostní strategii, která tvrdila, že se Spojené státy budou soustředit na západní hemisféru. „Doby, kdy Blízký východ dominoval americké zahraniční politice jak v dlouhodobém plánování, tak v každodenním vykonávání, jsou naštěstí pryč,“ píše se v ní.
Z kritiky intervencí k úvahám o pozemní akci
Prezident zároveň dlouhodobě kritizoval ochotu svých předchůdců intervenovat ve vzdálených končinách, což končilo složitými odchody amerických sil a pochybnými zisky pro USA. „Dostáváme se z těchto nekonečných válek, z těchto absurdních, nekonečných válek. Vůbec jsme tam neměli být. Myslím, že to bylo nejhorší rozhodnutí v historii naší země. Na Blízkém východě jsme nikdy neměli být,“ prohlásil prezident kupříkladu v roce 2020, kdy komentoval angažmá v Iráku.
Každým dnem operace proti Íránu ale sílí otázka, zda nakonec samotný Trump neopakuje tuto chybu. Šéf Bílého domu totiž podle Bloombergu zvažuje možnost nasazení speciálních jednotek přímo v zemi. Jejich cílem by údajně mělo být zabavení íránského uranu, využitelného pro výrobu jaderných zbraní, tvrdí agentura s odkazem na tři vysoce postavené zdroje.
Stejné informace přinesla i další média a prezident nevyloučil tuto možnost ani veřejně. „Možná se to v určitém okamžiku podaří. Bylo by to skvělé. Zatím jsme se o to nesnažili, ale je to něco, co bychom mohli udělat později,“ řekl novinářům během briefingu. Bloomberg ovšem uvedl, že Američané nejspíš jistě nevědí, kde štěpný materiál skončil, což by případnou akci komplikovalo.
Vzdušné údery Trumpovi voliči vesměs schvalují
Hlavním deklarovaným cílem útoku je přitom znemožnit Teheránu pokračovat ve svém jaderném programu. Dokud bude mít Teherán pod kontrolou podle odhadů kolem půl tuny na šedesát procent obohaceného uranu, nebude tento úkol dokončen. Trump tak stojí před těžkým rozhodnutím, jestli se s tím smířit nebo nějakým způsobem pokračovat v tažení nad rámec vzdušných úderů.
Reuters na základě rozhovoru s Trumpovými voliči z roku 2024 uvádí, že zásahy ze vzduchu jsou pro ně k eliminaci íránského jaderného a raketového programu vesměs přijatelné, ale červenou čáru pro ně představuje právě nasazení pozemních sil. „Bombardovat je v takovém rozsahu, v jakém jsme zaútočili, je v pořádku. Ale Trump mluvil i o pozemní akci a umírajících vojácích a to prostě nemohu schválit,“ řekl agentuře Will Brown, student z Wisconsinu.
„Jsou lidé, kteří říkají: zase je to Bush. Nikdy jsem neměl toho člověka volit. Nevím, kolik jich je, ale není to zanedbatelné,“ prohlásil podle The Wall Street Journal konzervativní komentátor Tim Pool s odkazem na prezidenta George Bushe mladšího, který na začátku tisíciletí zahájil invazi do Afghánistánu a Iráku.
Nejistota kolem cílů operace a jejich dosažení je vysoká
U Trumpových odpůrců je podle průzkumů odpor k možnosti pozemního zásahu ještě výraznější. Například podle zjištění kanadského Angus Reid Institute jednoznačně podporuje vzdušné údery třetina Američanů. Mezi stoupenci MAGA jde ale o 85 procent a v případě republikánů, kteří se k tomuto hnutí nehlásí, o 56 procent.
Vyslání pozemních jednotek by schvalovala slabá čtvrtina tázaných. V řadách MAGA by ale za Trumpem i v tomto případě stály dvě třetiny respondentů a u republikánů, kteří s hnutím nesympatizují, čtyřicet procent. Většina Američanů se navíc domnívá, že konflikt se povleče déle než měsíc, podle téměř třetiny dokonce může trvat více než rok.
Zároveň je zřejmé, že zneškodnění jaderného a raketového programu nejspíš není jediným cílem operace. Cílení na vysoké představitele režimu naznačuje, že by Trump rád svrhl současné náboženské zřízení v zemi. A v tomto duchu se nesou i některé Trumpovy výroky. „Chceme, aby měli dobrého vůdce. Máme pár lidí, kteří by podle mě odvedli dobrou práci,“ řekl podle stanice NBC News, ale odmítl jmenovat někoho konkrétního.
Ceny pohonných hmot už stoupají
Odborníci a také například evropští politici ale nevěří, že změnu režimu lze uskutečnit ze vzduchu. „Faktem je, že státy se již více než století snaží svrhnout režimy pouze leteckou silou, a když budu pečlivě volit slova, nikdy to nefungovalo,“ citovala stanice CBS News politologa Roberta Papea z University of Chicago.
Írán podle něj může učinit řadu kroků k prodlužování války a poškození USA. „Takhle jsme prohráli vietnamskou válku. A je mi líto, že to musím říct, ale směřujeme cestou, kde nemáme strategii, jak vyhrát,“ dodal. Také bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky Amos Yadlin stanici řekl, že žádný rozumný člověk v izraelské vládě ani armádě nevěří, že je změna režimu v tomto okamžiku proveditelná.
Pokud se konflikt skutečně povleče týdny nebo měsíce, riskuje navíc Trump inflační zlobu svých voličů. Američané vždy citlivě reagují na zdražování pohonných hmot a vzestup cen ropy nad sto dolarů za barel k nim směřuje. Už nyní zákazníci platí u pump za galon skoro o půl dolaru více než před týdnem. Do rekordu z doby na začátku ukrajinské války ale stále ještě zhruba 1,5 dolaru schází.
Trump tvrdí, že zdražování je pouze dočasné a malou cenou za bezpečnost
Trump se snaží uklidnit situaci tvrzením, že zdražování je pouze dočasné. „Předpokládali jsme, že ceny ropy porostou. Také velmi rychle klesnou a my se zbavíme velké rakoviny na povrchu Země,“ řekl. Podotkl také, že jde o malou cenu za americkou a světovou bezpečnost.
Otázkou ale je, jestli mu Američané uvěří, protože podobné sliby jim předkládal i v případě dopadů cel. Z průzkumů přitom vyplývá, že lidé nejsou spokojeni s Trumpovou hospodářskou politikou. Například podle NBC 62 procent voličů nesouhlasí s Trumpovým řešením inflace a životních nákladů.
Republikánští politici proto začínají být ze situace nervózní s ohledem na blížící se volby do Kongresu. Obávají se, že demokrati nastolí v kampani téma nepředvídatelného konfliktu s jasně nedefinovanými cíli, který může zhoršit životní úroveň Američanů. Odpůrci prezidenta upozorňují i na to, že velké objemy zemního plynu směřují na export ve formě LNG, zatímco domácnostem v posledních měsících rostly účty. Válka na Blízkém východě může tento fenomén ještě umocnit.
Očekává se navíc, že Trumpova administrativa v příštích dnech pořádá zákonodárce o desítky miliard dolarů na konflikt. Kritici k tomu projevují obavy, že bude trvat dlouho, než se podaří doplnit zásoby vojenského materiálu. „Vybudování těchto věcí trvá roky. Ne dny, ne týdny, ale roky,“ řekl s odkazem na protiraketové systémy Thaad, které se vyrábějí v Alabamě, republikánský senátor Tommy Tuberville z tohoto státu. Tyto potíže by mohly oslabit Washington v soupeření s Čínou.
