V Čechách již není jediný činný hlubinný důl | E15.cz

V Čechách už netěží jediný hlubinný důl. Rako u Rakovníka se zatápí

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V kladensko-slansko-rakovnické pánvi se původně těžilo černé uhlí, a to již od začátku devatenáctého století. To ale postupem času zcela ustoupilo ekonomicky zajímavější surovině, hornině lupek, která slouží k výrobě žáruvzdorných produktů. V hlubinných šachtách tak budou horníci těžit pouze na Ostravsku.

Důl Rako, který postupně dosáhl hloubky okolo sta metrů, byl založen v roce 1919. Spolu s výdušnou jámou 1. Máj vyhloubenou v roce 1952 byl v provozu do posledního dne loňského roku. Nyní je definitivně uzavřen.

„Jen málokterou šachtu jsem navštívil tolikrát. Poprvé to bylo v roce 2007, kdy těžbu provozovala několikačlenná parta horníků. To nervózní ticho těsně před tím, než se o několik desítek metrů dál ozval tlumený výbuch o helmu mi zarachotily úlomky horniny nade mnou, si pamatuji dodnes. Zrovna se střílela nová sloj, těžba jela naplno. Jenomže s každou další návštěvou kolektiv havířů řídnul, až se na sklonku minulého roku rozešel úplně," vzpomíná na své reportážní návštěvy industriální fotograf Viktor Mácha.

Po ukončení těžby bude důlní jáma zatopena a pro návštěvníky zůstane k vidění pouze věž a těžní budova hlubinného dolu, kde se například před několika lety natáčel film Dukla 61. Pojednává o důlním neštěstí na Ostravsku, při kterém v roce 1961 zahynulo 108 lidí. 

Plánovaný útlum těžby probíhal v dole podle plánu dva roky. I po sto letech od  zahájení těžby lupku, stále navštěvovali důl bývalí horníci, školy či turisté. To je však minulostí. „V rámci zakončení hlubinné činnosti jsme museli zabetonovat důlní uzávěry a odstranit z podzemí ekologickou zátěž, tedy infrastrukturu, stroje a dřevo. Vytáhla se i čerpadla a nyní šachty zatápíme,“ říká ke konci dolu, kde se těžilo 15 tisíc tun lupku ročně, jednatel firmy Rako Lupky Ivan Černý. Tato hmota pak sloužila k výrobě šamotových cihel a dalších tepelně odolných výrobků.

Po zatopení šachet bude Rako Lupky pokračovat v rekultivaci lomu, kde se rovněž těžilo. „Musíme dát do pořádku i okolí areálu, což je práce na dva roky. Pak uvidíme v jaké činnosti budeme v areálu pokračovat,“ bilancuje Černý.  Důlní techniku si již převzaly hornické spolky a muzea. Funkční těžební stroj Rako Lupky nabízí Národnímu technickému muzeu.

Další fotografie Viktora Máchy si prohlédněte zde:

 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah