Na mapě budoucnosti české energetiky, která zůstávala dlouhé roky mapou slepou, začínají být vidět prvotní výraznější obrysy. Na počátku února ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo návrh aktualizace Státní energetické koncepce k mezirezortnímu připomínkování, z něhož jasně vyplývá, na jaké zdroje energie bude česká energetika sázet a která paliva naopak napíšou svou poslední kapitolu. V novém seriálu e15 zaostří pohled na jednotlivé typy energetických zdrojů, na jejich potenciál i překážky rozvoje, a hlavně na to, jak reálně mohou dosáhnout své nové role, kterou jim strategický dokument přisuzuje.
Klub poražených
Jestli je někdo jasným poraženým nadcházející energetické situace jsou to teplárny a elektrárny využívající k výrobě energií spalování uhlí. Zatímco v době energetické krize měly tyto zdroje možnost výrazně zlepšit svou profitabilitu a na vysokých cenách elektřiny zahojit ekonomicky hubenější léta, nyní už žádný energetik nepochybuje o tom, že bez veřejné podpory budou ztrátové mnohem dříve než v roce 2033, nakdy plánuje odchod od uhlí současná vláda.
Důvodem je zužující se rozdíl mezi velkoobchodní cenou elektřiny a cenou emisní povolenky. Energetická skupina Sev.en Pavla Tykače dokonce varuje, že ztrátové mohou být její uhelné zdroje už v příštím roce a v takovém případě nevidí důvod, proč by je nadále měla provozovat. Podobně, byť výrazně méně alarmisticky, se vyjadřuje i Sokolovská uhelná.
„Budeme se snažit ustát roky 2024 a 2025, během nichž bychom měli mít připravené alternativní scénáře pro další období, a to jak pro těžbu, tak pro využívání uhlí v energetice včetně teplárenství,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy předseda správní rady Sokolovské uhelné Pavel Tomek. Ztráty z uhelné energetiky mohou být podle něj natolik významné, že je není možné dlouhodobě pokrývat z jiných aktivit skupiny a ani ze zdrojů, které jsou určeny pro financování transformačních projektů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
