Z továrny na auta mistrem ve zbrojení. Tandem Strnad–Kaliňák zkouší přestavět slovenskou ekonomiku

Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding.

Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding. Zdroj: ZVS Holding

Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding.
Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding.
Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding.
Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding.
Výroba munice ve slovenských továrnách ZVS Holding.
7 Fotogalerie
Diskuze (6)
  • Slovensko výrazně navyšuje výrobu munice, zbrojní export země vzrostl o 2200 procent.
  • Obranný průmysl může dosáhnout až tří procent HDP a stát se novým pilířem ekonomiky.
  • Růst táhne skupina CSG, která rozšiřuje výrobu i kapacity na Slovensku.

Slovensko je známé jako automobilová velmoc, nyní pro sebe ale plánuje novou budoucnost. Nově by se rádo stalo zbrojní velmocí. Válka na Ukrajině a zvýšené výdaje řady zemí na obranu tomu nahrávají, což se už nyní projevuje v nárůstu tamní výroby dělostřelecké munice pro státy NATO nebo v násobném zvýšení zbrojního exportu země, píše agentura Bloomberg

Jedním ze symbolů této změny je areál společnosti ZVS Holding v Dubnici nad Váhom. Někdejší zbrojní komplex z dob Československa po pádu komunismu chátral, část provozů si pronajaly jiné firmy a tradiční výroba se propadla. Počet zaměstnanců se z někdejších tisíců smrskl jen na několik stovek. Obrat přišel až s nástupem skupiny Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada, která v ZVS postupně získala kontrolu a před několika lety se rozhodla soustředit výhradně na velkorážovou munici.

Slovensko tak dnes vyrábí stovky tisíc kusů munice ročně, zatímco před válkou na Ukrajině šlo jen o zhruba 30 tisíc granátů. Za poslední čtyři roky zároveň podle Bloombergu vzrostl export obranných výrobků o 2200 procent na 2,4 miliardy eur.

Ministr obrany Robert Kaliňák odhaduje, že pokud současný trend vydrží, může obranný průmysl dosahovat až tří procent slovenského HDP. Pro srovnání: automobilový průmysl se na ekonomice podílí asi deseti procenty, jeho výkon ale v posledních letech stagnuje.

Spojenectví Kaliňáka se Strnadem

Právě spojenectví mezi Kaliňákem a Strnadem patří k důležitým faktorům celé proměny. Bloomberg připomíná, že oba čelí kritice opozice i médií kvůli nadstandardně blízkým vztahům, střet zájmů ale odmítají. Strnad vidí ve slovenské expanzi důležitou součást širšího plánu, jak z CSG vybudovat největší evropský obranný konglomerát. Pomáhá mu i kapitál z letošního vstupu firmy na burzu v Amsterdamu, který patřil k největším IPO čistě zbrojařské firmy v historii.

V Dubnici nad Váhom už akcionáři ZVS investovali asi 100 milionů eur do obnovy starých provozů i výstavby nových kapacit. Firma přidala další linku na plnění velkorážové munice, buduje novou lakovnu a připravuje také další rozšíření výroby. Společnost dnes zaměstnává na dvou místech asi 1400 lidí a počítá s dalším růstem. Po otevření nového závodu ve východoslovenském Strážském chce CSG na Slovensku dokončit celý výrobní řetězec pro munici. Celková kapacita skupiny má přesáhnout milion velkorážových granátů ročně.

Proměna má i výrazný lokální dopad. Dubnica nad Váhom, město s asi 22 tisíci obyvateli, se po desetiletích útlumu znovu nadechuje k růstu. Nové investice pomáhají místní ekonomice, vytvářejí pracovní místa a mění i atmosféru ve městě. Vedle chátrajících částí někdejších továren už vznikají nové provozy a město investuje do infrastruktury i veřejných služeb.

Zbrojní boom ale zároveň ukazuje rozpor slovenské politiky. Země je členem EU i NATO a stává se stále důležitějším článkem evropského obranného průmyslu, přesto vláda premiéra Roberta Fica zaujímá vůči pomoci Ukrajině zdrženlivý, až proruský postoj. V byznysu však podle Bloombergu platí jiná logika: poptávka po munici roste, státy doplňují zásoby a Slovensko na tom chce vydělat co nejvíc.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (6)

Články z jiných titulů