Zima na dohled a evropské zásobníky plynu poloprázdné. Nákupy brzdí vysoká cena
- Ceny plynu jsou vysoké i kvůli válkám na Ukrajině a na Blízkém východě. Země proto doplňují zásoby jen pomalu.
- Plyn je pro Evropu klíčový. EU vyžaduje na zimu naplněnost alespoň 90 procent, řada zemí to však neplní.
- V zásobnících je na zimní období nejméně plynu od roku 2011, píše businessový newsletter 11am.
Evropské země letos doplňují své zásoby plynu mimořádně pomalu. Jde přitom o klíčové palivo, které vytápí firmy i domácnosti – zejména ve střední a východní Evropě včetně Česka – a pohání záložní elektrárny při výpadcích obnovitelných zdrojů. V zásobnících bloku je ho pro toto období nejméně od roku 2011, kdy začalo novodobé centralizované sledování.
V případě extrémních výkyvů počasí, neočekávaných odstávek jaderných zdrojů či ruského útoku na evropskou energetickou infrastrukturu může státům EU cenově dostupný plyn chybět. Podle předního znalce odvětví jej pak budou Evropané muset shánět na spotovém trhu, pravděpodobně za extrémně vysoké ceny, „jež nemusejí mít žádný strop“.
Zásobníky s plynem v Evropě jsou komerční záležitostí a obchodníkům se do jejich doplňování nechce. Vyčkávají, zda se uklidní napětí na trzích způsobené válkou na Blízkém východě. Komodita by pak mohla aspoň trochu zlevnit a byznys s ukládáním plynu v zásobnících by se stal opět atraktivním.
Na uklidnění to však zatím nevypadá – naopak, nervozita spíše narůstá. Války v regionech jako Rusko a Blízký východ, které dodávají plyn na světový trh, neutuchají a zima se rychle blíží. K tomu je třeba přičíst předpověď nižších teplot, a tedy dřívějšího začátku topné sezony.
„Evropu čeká velmi těžká zima,“ uvedl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol na konci září na setkání evropských ministrů energetiky v Dublinu. „Doufáme, že nebude drsná. Jenže doufání není v energetice žádná strategie.“
Válka USA a Izraele proti Íránu trvá již osmý měsíc a zdražuje zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropské země, jež razantně omezily dodávky plynovodem z Ruska, jím doplňují potrubní dodávky hlavně z Norska a v menší míře i z Alžírska. Války ve státech produkujících paliva tak drží Evropu nadále v kleštích. Ta je totiž i přes veškerou snahu přejít rychle na obnovitelné zdroje na dovozech ropy a plynu pořád bytostně závislá.
Cena za megawatthodinu (MWh) plynu v Evropě vystoupala na úroveň 75–80 eur, nejvýše od ledna 2023. Írán zintenzivnil útoky na tankery projíždějící Hormuzským průlivem a pronájem i pojištění plavidel převážejících ropu zdražilo. Boje se navíc rozšiřují do širšího regionu včetně průlivu Báb al-Mandab, další strategické úžiny na trase přes Rudé moře a Suez. Investiční banka J.P. Morgan už kvůli nevyzpytatelnosti konfliktu nemá jasný scénář pro další vývoj ropného trhu.
Tlak na růst cen přidala tento týden také obchodníky ostře sledovaná předpověď finské meteorologické společnosti Vaisala Xweather. Ta letos na podzim očekává dřívější příchod chladného počasí. Mnozí přitom čekali, že vlivem klimatického jevu El Niño bude naopak déle teplo.
Časopis The Economist zveřejnil odhady obchodníka s energiemi společnosti Six One Commodities. Ten na svých modelech propočítal, v jaké situaci by byla Evropa příští rok na jaře při současném tempu doplňování zásob, pokud by bylo počasí podobné jedné z deseti posledních zim. Ve třech případech by se zásoby dostaly na tak nízkou úroveň, že by se čerpání ze zásobníků muselo omezit a bylo by nutné nasadit nouzová opatření.
Čím je v zásobnících méně plynu, tím pomalejší je tempo, kterým z nich lze čerpat, a to kvůli nižšímu tlaku. Navíc jejich obsah není možné vyčerpat celý. Minimální množství komodity v nich musí zůstat, aby se nenarušila jejich funkčnost.
Zásobníky jsou důležitější než dřív
Evropské plynové zásobníky jsou pro přežití surovinově nesoběstačné Evropy přes zimu klíčové. Zvlášť v době, kdy státy Unie ukončily drtivou většinu potrubních dodávek z Ruska, odkud si v minulosti mohly brát plyn podle aktuální potřeby.
Nastavení dodávek z Ruska, země s vůbec největšími prokázanými zásobami plynu, bylo flexibilní a dokázalo reagovat na zvýšenou poptávku. Prostor pro výrazné zvýšení dodávek je u Norska podstatně omezenější.
I když evropská spotřeba plynu od roku 2022 znatelně klesla, pravděpodobnost potřeby využít zásobníky se výrazně nesnížila. Vlivem rostoucího napětí a opakovaných výpadků dodávek spíš vzrostla.
Zásobníky zajišťují 25–30 procent spotřeby v zimních měsících, ale fungují také jako tlumič šoků. Hrají zásadní roli při přívalech ledového počasí i krizích dodávek. Státy jsou z nich schopny čerpat prakticky okamžitě.
Podle dat Gas Infrastructure Europe (GIE), asociace firem v odvětví, jsou však zásobníky zaplněny v průměru na necelých 73 procent. Sousední Německo dokonce nemá naplněno ani na 60 procent. Předpisy EU přitom vyžadují, aby byly zásobníky každý rok v období od 1. října do 1. prosince naplněny z 90 procent, při obtížných podmínkách na trhu pak do 80 procent. Tak tomu koneckonců bylo v letech 2022–2025.
Proč se to nevyplácí
Hlavním důvodem nízkých zásob je současná vysoká cena plynu. Nejenže je drahý, ale nikdo si není jistý, jestli v zimě nebude ještě dražší. Právě rozdíl mezi letní a zimní cenou je podstatou principu byznysu se zásobníky – v létě plyn nakoupím levně, skladuji jej v zásobníku a v zimě se ziskem prodám. Tento model však už nějakou dobu nefunguje kvůli výpadkům dodávek i změnám klimatu. Poptávka po plynu, a tedy rovněž jeho cena, totiž v poslední době v létě stoupá kvůli rostoucí potřebě chlazení.
I když je plyn pro Evropu klíčová komodita, neexistuje jednotný evropský systém státem vlastněných zásob podobný strategickým zásobám ropy. Země tak spoléhají na komerční zásoby, jež se však řídí principy trhu.
Podle agentury Bloomberg byly ceny v březnu – tj. krátce po vypuknutí války na Blízkém východě – nastaveny tak, že nákup plynu v létě a prodej v zimě by generoval ztrátu více než osm eur za megawatthodinu. Toto rozpětí se sice od té doby mírně snížilo, ale nadále trvá. Ceny na dodávky v květnu příštího roku jsou aktuálně vyšší než ceny na listopad.
„Pokud sezonní cenové rozdíly zůstávají dlouhodobě záporné a skladovací kapacita se prodává pod náklady, nelze do zásobníků dlouhodobě investovat ani je udržitelně provozovat,“ uvedl pro Bloomberg Michael Schmöltzer, šéf oddělení regulace skladování německého Uniperu. Otázka je, zda do hry vstoupí vlády a budou komerční nákupy dotovat nebo podpoří zásobníkový byznys tím, že ve velkém začnou budovat státní strategické zásoby plynu.
