Cenový dumping kazí trh. Tlak na co nejnižší ceny snižuje kvalitu staveb, shodují se stavebníci
Více než 85 procent stavebních firem se shoduje, že tlak na nejnižší cenu ve veřejných zakázkách vede ke zhoršení kvality staveb. Dvě třetiny z nich zároveň uvádějí, že se opakovaně setkaly s dumpingovými nabídkami. Vyplývá to z průzkumu CEEC Research mezi 160 společnostmi, který má e15 k dispozici.
Celkem 66 procent respondentů uvedlo, že se v posledních 12 měsících opakovaně setkali s dumpingovou cenou – tedy se situací, kdy konkurenční firma předložila nereálně nízkou nabídku. Dalších 20 procent tuto situaci zažilo alespoň výjimečně. Jen osm procent dotázaných tvrdí, že se s tímto jevem nesetkali.
Firmy se shodují, že hlavním důvodem podhodnocených nabídek je snaha získat zakázku za každou cenu, což potvrdilo téměř 80 procent účastníků průzkumu. Na druhém místě příčin je tlak investorů na nízkou cenu, následovaný nízkými tresty za nedodržení kvality. Právě nedostatečné důsledky pro nepoctivé dodavatele podle respondentů umožňují pokračování této praxe. Jako další příčiny respondenti uváděli také nejasně definované hodnoticí podmínky, chybějící regulace nebo neefektivní řízení nákladů.
Tlak na ceny dopadá na kvalitu staveb
Více než 85 procent respondentů se domnívá, že současný model hodnocení veřejných zakázek – zejména preferování nejnižší ceny – vede ke snížení kvality staveb. Jen zanedbatelná část odpověděla negativně.
Velká většina účastníků průzkumu (76 procent) si přeje, aby zadavatelé povinně vyžadovali ekonomické zdůvodnění výrazně podprůměrných nabídek. Dalších 20 procent by tento požadavek uplatňovalo alespoň u zakázek nad určitou hodnotu. Pouze čtyři procenta s návrhem nesouhlasí.
Na otázku, jaký způsob hodnocení veřejných zakázek považují za nejvhodnější, odpověděla většina (53 procent), že nejdůležitější je ekonomická výhodnost – tedy poměr ceny, kvality a termínu. Dalších 42 procent by preferovalo vícekriteriální přístup s důrazem na reference a zkušenosti. Nejnižší cena zůstává preferovanou variantou jen pro dvě procenta respondentů.
Zavedení minimálních nákladových benchmarků – tedy hranice, pod kterou nelze nabídku akceptovat – podporuje 49 procent respondentů. Dalších 42 procent by je uplatňovalo alespoň u vybraných typů zakázek. Proti se vyslovilo pouze devět procent.
VIDEO: Česká spořitelna postaví byty pro zdravotníky, učitele a policisty, řekl její šéf Salomon pořadu FLOW
