Stovky mostů zchátraly do alarmujícího stavu. Tiché bomby tikají na dálnicích i kolejích
Bylo to jedno z nejhorších neštěstí svého druhu v moderních evropských dějinách. Zřícení dálničního viaduktu v italském Janově v srpnu 2018 posloužilo mnohým státům a jejich podřízeným institucím jako velké varování. Následné kontroly odhalily, že stav řady mostů je v kritickém stavu. Výjimkou v tomto ohledu není ani Česko. Stovky mostů ve velmi špatné kondici evidují Ředitelství silnic a dálnic i Správa železnic. Od janovské tragédie uplynulo téměř sedm let, kvůli finanční náročnosti diagnostik, oprav, rozsáhlejších rekonstrukcí či demolic a nových staveb se však kondice mostů v Česku v dohledné době zásadně nezmění.
Například Správa železnic se stará asi o 6739 mostů. Jejich technický stav hodnotí na stupnici jedna až tři. Jedničku mají ty, co jsou v nejlepší kondici. Trojku pak ty, které vyžadují výrazný stavební zásah, bez kterého by hrozilo omezení provozu vlaků. „Známkou tři nyní klasifikujeme 210 mostů,“ říká mluvčí SŽ Dušan Gavenda.
Okamžitá oprava těchto 210 mostů není možná, ať už z finančních důvodů, nebo kvůli omezeným kapacitám stavebních firem. Prioritu tak dostávají mosty mimo jiné podle toho, do jaké míry jsou zatížené provozem. Alarmující stupeň tři „svítí“ například u pražského železničního mostu, který 124 let spojuje Výtoň se Smíchovem, nebo u 115 let starého mostu v Černošicích-Mokropsech na trati Praha – Plzeň.
„Nejčastější příčinou potíží je právě stáří nosných konstrukcí a s tím spojené poruchy. Mosty jsou navrhovány s životností kolem sta let. Kvalitní údržbou je sice možné přispět k jistému prodloužení životnosti, je ale potřeba si uvědomit, že se jedná o významně dynamicky namáhané konstrukce a jejich reálná provozuschopnost není neomezená,“ dodává Gavenda.
Silnice, dálnice, železnice – mosty vyžadují drahé opravy
Ještě horší stav hlásí správci silnic a dálnic. Aktuálně se starají o 5232 mostů, z nichž je ve „špatném“, „velmi špatném“, nebo dokonce „havarijním“ stavu 502, z toho 116 na dálnicích. Mosty ve špatném stavu se ŘSD snaží zabezpečit, aby je nemuselo zcela zavřít. Zároveň připravuje projekty přestaveb.
„V roce 2025 budou dle stávajících plánů probíhat opravy na více než 160 mostech s tím, že na ně plánujeme vynaložit 2,3 miliardy korun,“ říká mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Podobné částky by měly směřovat do oprav i v následujících letech. Organizace letos nakládá s rozpočtem téměř 81 miliard, které jdou z velké části hlavně na budování nových silnic a dálnic.
Ředitelství má ve správě mimo jiné i velmi staré mosty, například objekt na silnici I/29 z roku 1780. Stejně tak i mosty z druhé poloviny minulého století, jejichž kvalita výstavby z logických důvodů nedosahovala dnešních standardů. Právě v tlaku na zvýšenou kvalitu nově budovaných mostů vidí ŘSD řešení do budoucna. To se týká například i opavského mostu z roku 1965, který loni poškodila povodeň. Technická životnost nového mostu by měla dosáhnout jedné stovky let. Výstavba začala nyní v červnu a potrvá 150 dní. Zakázku za 55 milionů korun, včetně demolice původní stavby, získala společnost Porr.
Práce na ostatních mostech, jejichž oprava není tak akutní jako v případě Opavy, se však potáhnou ještě řadu let. Například Správa železnic, která letos pracuje s rozpočtem téměř 63 miliard, uvádí, že pokud by měla teoreticky okamžitě opravit všechny mosty v nevyhovujícím stavu, náklady by se vyšplhaly do vyšších miliard korun. Reálně letos vydá na diagnostiku, opravy a běžnou údržbu asi půl miliardy, meziročně o sto milionů více. S podobnou částkou počítá i pro příští rok. „V kategorii investic se pak roční částky určené na mosty pohybují kolem 1,3 a 1,7 miliardy,“ dodává Gavenda.
Staré mosty po celém starém kontinentu
Tragédie v Janově byla důrazným varováním pro celou Evropu. Například Německo spustilo rozsáhlý program Brückenmodernisierung na obnovu mostů na dálnicích. Síť federálních dálnic v současnosti zahrnuje přes čtyřicet tisíc mostů, z nichž většina vznikla mezi lety 1960 až 1985. Tedy v době, kdy rozvíjející se německá ekonomika vyžadovala moderní dopravní trasy. Nyní se stát zaměřuje hlavně na opravy mostů z 60. a 70. let, první etapu zaměřenou na čtyři tisíce nejexponovanějších mostů chce dokončit do roku 2032.
„Neúměrný nárůst těžké dopravy v posledních desetiletích, zejména tranzitní dopravy, a také stáří mostů vyžadují rozsáhlá opatření, která zlepší stav a zvýší únosnost mnoha starších mostů. Spoustu z nich je třeba zesílit, nebo dokonce vyměnit,“ přiznává německé ministerstvo dopravy.
Německo celkem loni nainvestovalo do oprav silnic a přilehlých mostů 4,6 miliardy eur. Letos by to mělo být asi pět miliard, z toho 2,1 miliardy výhradně na mosty. Auditoři tohoto programu nicméně upozornili, že tempo modernizací zaostává. K loňskému roku bylo naplánovaných 280 projektů, dokončeno jich bylo ale jen 69. Aby Německo splnilo svůj cíl oprav mostů do roku 2032, muselo by jich, nebo jejich částí, modernizovat až 590 ročně.
Situace není uspokojivá ani v dalších státech. Bezprostředně po pádu mostu v Janově si nechala podrobně zkontrolovat stav svých mostů i Francie. Odborníci jich rok a půl zkoumali přes 45 tisíc. Špatný stav odhalili až u 25 tisíc mostů. Země galského kohouta proto navýšila roční rozpočet na opravy na více než devět set milionů eur. Další peníze plynou na tyto účely – stejně jako v Česku – v rámci širších oprav dálnic či železnic.
