Češi pod palbou moldavského politika: OHL ŽS nestihla opravit klíčovou spojnici do Unie

Moldavská silnice R1

Moldavská silnice R1 Zdroj: CC BY SA 4.0: Pudelek via Wikimedia Commons

Noční Kišiněv
Kišiněv
Generální ředitel OHL-ŽS Petr Březina
Kišiněv, Moldavsko
Stavba OHL ŽS v Brně, ilustrační foto
6
Fotogalerie

Stavební firma OHL ŽS už rok mešká s dokončením opravy důležité silnice v Moldavsku, na které pracuje od roku 2014. Vysloužila si za to kritiku i ze strany předsedy tamního parlamentu Adriana Candu, podle něhož je ostuda, že silnice není stále v provozu.

 

Opravou silnice R1 mezi metropolí Kišiněv a městem Ungheni na hranicích s Rumunskem pověřila moldavská vláda českou stavební firmu OHL ŽS na základě tendru v roce 2014. Dokončení opravných prací bylo původně sjednáno na červenec 2016 a hodnota zakázky na zhruba 28 milionů eur. Práce na důležité moldavské spojce však nejsou ani rok po termínu hotovy.

„Budu trvat na co nejrychlejším dokončení rekonstrukce silnice Kišiněv-Ungheni a obchvatu města. Je to ostuda pro lidi, kteří jsou zodpovědní za to, že silniční spojení s Evropskou unií není v provozu ani po třech letech od započetí rehabilitačních prací,“ napsal na svém facebooku po úterní návštěvě Ungheni předseda moldavského Parlamentu Andrian Candu.

Město Ungheni má podle něj z ekonomického hlediska velmi výhodnou zeměpisnou polohu, která musí být správně využita, protože na ní závisí budoucí vývoj celého regionu.

Samotná OHL ŽS vnímá jako hlavní příčinu potíží moldavské úřady. „V průběhu stavby se objevily různé problémy, zejména v důsledku nedostatečně připravené projektové dokumentace, za jejichž přípravu nese odpovědnost zákazník. Následkem byla nutnost na obou projektech provést mnoho změn a oprav, jejichž provedení vedlo ke zpožděním,“ řekla E15 tisková mluvčí společnosti Jana Matulajová.

Firmy se zastal český velvyslanec v Moldavsku Zdeněk Krejčí. Podle něj byl zásadní problém v přístupu moldavské veřejné správy a její nedostatečné informování o specifikách dané stavby. Hlavní příčinou zpoždění měla být složitá byrokracie a místní subdodavatelé.

„Česká firma je ještě nejlepší z těch, co tady jsou. Třeba ázerbajdžánská společnost, která opravuje další část trasy, snad ještě ani nekopla do země,“ řekl na dotaz E15 Zdeněk Krejčí. I další opravy na moldavských silnicích se zpožďují, což podle něj naznačuje, že hlavní problém spíše nebude na straně firem. Moldavské úřady na dotazy redakce E15 neopověděly.

Již na jaře letošního roku přiznala OHL ŽS výrazná zpoždění průběhu oprav oproti původnímu plánu, za což jí může moldavské ministerstvo dopravy a silniční infrastruktury udělit pokutu. Představitelé firmy se poté s ministerstvem dohodli na novém akčním plánu, který má proces urychlit a počítá s dokončením stavby do konce října letošního roku.

Kvůli problémům s místními subdodavateli si firma kvůli urychlení stavby na jaře do Moldavska přivezla české vybavení i personál. Sama společnost ale přiznává, že kvůli novým projektovým požadavkům se podaří stavbu dokončit pravděpodobně nejdříve až začátkem příštího roku.

Problémů s opravou silnic řeší Moldavsko v současnosti víc. V květnu například ministerstvo dopravy rozvázalo smlouvu s rumunskou firmou PA & CO International, jejíž práce na opravě silnice mezi Kišiněvem a obcí na rumunských hranicích Giurgiulesti byla v době předpokládaného dokončení loni na podzim hotová jen ze tří procent. Ministerstvo hlasí zpoždění také u dalších projektů, za jejichž realizace jsou zodpovědné firmy z Portugalska, Ázerbájdžánu a Bulharska.