Slovenský parlament umožnil stavět dálnice na nevyvlastněné půdě

Slovenská dálnice D1 nedaleko Popradu

Slovenská dálnice D1 nedaleko Popradu Zdroj: wikimedia.org

Slovenská dálnice D1
Budování dálnice D3 na severním okraji Českých Budějovic.
Slavnostní poklepání základního kamene D3 u Ševětína
D8
D8
12
Fotogalerie

Získat stavební povolení a rozběhnout stavební práce na dálnicích a rychlostních silnicích na dosud nevykoupených pozemcích umožní na Slovensku změna zákona, kterou dnes schválil tamní parlament. O něco podobného usiluje i české ministerstvo dopravy.

Předlohu navrhla teprve minulý týden vláda premiéra Roberta Fica, a to po problémech s výkupem pozemků pro budování silnic u Bratislavy v rámci projektu veřejně-soukromého partnerství (PPP). Část opozice tvrdila, že nová pravidla jsou v rozporu s ústavou.

Nově bude moci například správce slovenských dálnic NDS v rámci takzvané předběžné držby k pozemku dostat stavební povolení již během vyvlastňovacího řízení a ještě předtím, než se stane vlastníkem půdy, na které budou silnice postaveny. Úřady také budou moci povolit na cizích pozemcích některé stavební práce, a to v rozsahu, který ještě umožní případný návrat vyvlastňované nemovitosti do původního stavu.

Z dřívějšího vyjádření slovenského ministra dopravy Arpáda Érséka ovšem vyplývá, že stát v případě potřeby počítá s výstavbou na cizích pozemcích v plném rozsahu.

Zástupci opozice poukázali na rozpor mezitím schválené předlohy se slovenskou ústavou či s Aarhuskou úmluvu zaručující aktivní účast obyvatel na rozhodování ve věcech životního prostředí.

Slovenský ústavní soud již v roce 2011 zrušil zákon z dílny první Ficovy vlády, který umožňoval stavět dálnice a rychlostní silnice na nevyvlastněných pozemcích bez omezení.

Pokud schválenou předlohu podepíše prezident Andrej Kiska, nová pravidla vstoupí v platnost po zveřejnění novely ve sbírce zákonů. Vláda původně navrhovala, aby změna zákona platila již od poloviny května.

Slovensko loni podepsalo s konsorciem pod vedením španělské společnosti Cintra smlouvu o výstavbě asi 60 kilometrů dálnice a rychlostní silnice v okolí Bratislavy prostřednictvím PPP. Stát ale dosud nedokázal vykoupit všechny pozemky a od konsorcia mu kvůli tomu hrozí pokuta. Podle Érseka zhruba desítka majitelů pozemků požaduje na základě vlastních znaleckých posudků za pozemky mnohem vyšší ceny, než vyplývá z posudků, které si nechal vypracovat stát.

Také v České republice zkomplikoval výkup pozemků přípravu staveb několika silnic. Sněmovna v dubnu schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má zrychlit povolování staveb. Čeští poslanci ale odmítli návrh, který by umožnil zahájení staveb dálnic i před vyvlastněním pozemků, jak to předpokládá zmiňovaný slovenský zákon.

Novelu českého zákona předkládala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtové (ANO), podle které by šlo zřejmě o protiústavní změny. Opačný názor má ale ministr dopravy Dan Ťok (ANO), podle něj podobnou úpravu má i Německo.

Ministerstvo dopravy podle něj snahy nevzdává, se zahájením stavby ještě před vyvlastněním pozemku počítá například aktuálně dokončený plán na výstavbu vysokorychlostních tratích (VRT). Podle tohoto strategického dokumentu bude výstavba VRT bez této změny zákona fakticky nemožná.