Šéf Mattoni vysvětlil, proč odmítá část Evropy. Rozhoduje historie i mentalita
- Mattoni 1873 chce dál růst a hledá akviziční příležitosti ve střední a západní Evropě.
- Alessandro Pasquale odmítá investice ve státech bývalého sovětského bloku z první poválečné vlny.
- Skupina letos míří k překonání loňských rekordních tržeb přes 25 miliard korun.
Skupina Mattoni 1873, středoevropský lídr v oblasti minerálních a pramenitých vod, chce dál expandovat a vyhledávat vhodné subjekty pro akvizice. Zaměřit se chce na střední nebo západní Evropu. Majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale ČTK řekl, že on osobně má „tvrdý“ limit – nechce investovat v zemích, které se staly součástí komunistického bloku v první vlně po roce 1917.
Konsolidace trhu je podle Pasqualeho nevyhnutelná
Podle Pasqualeho je trh v segmentu přírodních vod stále ve fázi změn. „Věřím, že náš sektor bude i nadále procházet konsolidací. Firem je příliš mnoho, takže k tomu nevyhnutelně dojde. Není to otázka volby, ale nutnosti. A my musíme být součástí tohoto procesu,“ řekl Pasquale ČTK.
Podle něj na trhu stále platí pravidlo: buď kupuješ, nebo jsi koupen. „Mou ambicí je, aby tento byznys, který funguje již po dvě nebo tři generace – v závislosti na tom, od kdy jeho historii počítáte – vydržel alespoň další generaci. Čím více generací to bude, tím lépe, ale to už bude zodpovědnost mých nástupců,“ plánuje.
Značka Mattoni vznikla v druhé polovině 19. století, když se stáčení a distribuce minerálky z Kyselky ujal Heinrich Mattoni, karlovarský podnikatel s italskými kořeny. Stal se i dvorním dovozcem na císařský dvůr. Po druhé světové válce byl podnik znárodněn a stejně jako lázně Kyselka postupně upadal. V roce 1990 byly tehdejší Karlovarské minerální vody privatizovány a koupil je italský podnikatel Antonio Pasquale. Firmu, která se od té doby rozrostla do velké části Evropy, nyní vlastní a řídí jeho syn Alessandro.
Na východ od Maďarska už Mattoni expandovat nechce
Společnost kromě produkce minerálních vod v České republice, Rakousku, Maďarsku a Srbsku distribuuje také produkty z portfolia PepsiCo, v posledních letech expandovala do několika zemí jihovýchodní Evropy. Pasquale ale nechce vstupovat na trhy, které se staly součástí sovětského bloku v první vlně. Lidé tam podle něj mají jinou mentalitu. “Nepůjdu dál na východ než na Slovensko nebo do Maďarska. Tyto země se staly komunistickými až po druhé světové válce. V roce 1990 tam stále žili lidé, kteří si pamatovali život před komunismem,„ řekl.
Mattoni 1873 zastupuje globální značku PepsiCo v České republice, Rakousku, Maďarsku, na Slovensku, v Srbsku, Bulharsku, Černé Hoře a v Bosně a Hercegovině. Podle Pasqualeho jde pro skupinu Mattoni o významnou část podnikání, která představuje přibližně třetinu obratu. Není na ní však závislá. Synergie vlastních značek, distribučních kanálů a technologií ale nabízí příležitosti k expanzi do dalších destinací.
Skupina Mattoni 1873 vykazovala v posledních letech, kromě období pandemie covidu, rekordní tržby. V loňském roce dosáhly 25,2 miliardy Kč. Pasquale ČTK řekl, že skupina by mohla tuto hranici překročit i letos. K dobrým výsledkům podle něj pomáhá horké léto, posilování pozice na trzích, kde působí, a také inovace produktů.
