Přední ekonomové varují před překvapivým scénářem. AI může přinést bohatství i chaos

Ti, kdo v nástupu umělé inteligence vidí spíš riziko, že připraví mnoho lidí o práci a nedá jim čas se přizpůsobit, se rozcházejí s těmi, kdo v ní vidí především příležitost k dramaticky rychlejšímu růstu bohatství a životní úrovně. Procházíme násobně nejrychlejší technologickou revolucí v dějinách. Na přizpůsobení se novým podmínkám bude oproti éře předchozích technologických zlomů nesrovnatelně méně času. Klíčové otázky znějí: Kolika lidem vezme AI jejich dosavadní práci? Jaké schopnosti plně nahradí? Jaké budou naopak nenahraditelné? A v jakých profesích nová pracovní místa vzniknou? 

Hlavní proud strachu a obav

Hlavním proudem debaty je zatím strach ze ztráty příliš mnoha pracovních příležitostí v příliš krátkém čase, takže se lidé nedokážou přizpůsobit a vytvořit si jiné pracovní uplatnění. Přední světoví ekonomové a vývojáři AI v čele se šéfem Anthropicu Dariem Amodeim varují před masovou nezaměstnaností a dramaticky rychlým růstem nerovnosti, který společnosti politicky neustojí, a tím zásadně ohrozí demokracii. Vyzývají proto politiky, aby už nyní začali promýšlet scénáře nových institucí pro éru AI. 

Nové instituce a pojistky AI éry

V pondělí vystoupilo několik stovek předních světových ekonomů v čele se šestnácti nositeli Nobelovy ceny za ekonomii a technologickými byznysmeny s krátkou a naléhavou výzvou. Jsou mezi nimi třeba právě Amodei z Anthropicu, nobelisté Daron Acemoglu, Simon Johnson nebo známý ekonomický historik a spisovatel Niall Ferguson. Výzva je velmi stručná. Má v zásadě jen čtyři obecné body a velmi naléhavý název We Must Act Now (Musíme bez odkladů jednat). 

Ekonomické a byznysové špičky varují, že nástup umělé inteligence přináší bezprecedentní ekonomickou transformaci, která je svou rychlostí a hloubkou nesrovnatelná s průmyslovou revolucí, jež zcela proměnila způsob života ve vyspělých zemích. Varují, že to přináší rizika v podobě velmi rychlé ztráty obrovského množství pracovních míst. Zároveň to ale může přinést obrovské příležitosti, které mohou dramaticky zvýšit životní úroveň. Nejbohatší muž světa Elon Musk už před časem odhadl, že AI může během velmi krátké doby zvýšit celkovou úroveň bohatství ve světě až pětinásobně. 

Signatáři teď vyzývají politiky, technologické a byznysové lídry, aby začali promýšlet nový systém pobídek, pojistek a institucí, aby svět dokázal z umělé inteligence co nejvíce profitovat a naopak se vyhnout destruktivním silám, které by mohla přinést. 

Být připraven a nepodlehnout předběžné opatrnosti

Žádné konkrétní scénáře ve výzvě nejsou. Jde o prestižní elitní apel na jejich hledání. Teď je otázka, jak si signatáři nové instituce, pobídky a pojistky představují. V ekonomické historii zatím vždy platilo, že šelmy, tedy tvůrci nových technologií, bývají rychlejší než lovci – politici a zakladatelé nových institucí. Jen tento přístup vytváří prostředí pro skutečné inovace a bohatství. Jiná otázka je, jak rychle dokážou politici na nové podmínky reagovat a přizpůsobit jim společenské nastavení i instituce tak, aby se zabránilo největším excesům. Zvlášť při technologické revoluci tak rychlé, jako je nástup AI. 

Opačný scénář, kdy se lovci snaží být rychlejší než šelmy a bránit jim v rozletu, ale nefunguje. Inovace totiž předem zabíjí a brzdí. Jde o princip předběžné opatrnosti. V obavách z možných rizik se některé věci raději předem regulují nebo zakážou. Tuto strategii už dlouho praktikuje Evropská unie, což je jeden z důvodů, proč ji na rozdíl od USA, Číny nebo jihovýchodní Asie tato technologická revoluce do značné míry míjí. A proč je EU závislá na objevech a inovacích jiných. 

Jako nejrozumnější scénář se v této chvíli jeví pečlivě sledovat vývoj a nechat mu co nejvíce volný průběh. Paralelně s tím připravovat scénáře, instituce, pobídky a pojistky pro chvíli, kdy se začnou naplňovat. Podobně jako mají různé scénáře armády nebo státy pro případy přírodních katastrof. Kdo je připraven, bývá méně překvapen. To je ale něco úplně jiného než v rámci předběžné opatrnosti podléhat panice a regulovat. 

Ti, kdo nejvíc investují do AI, nabírají nejvíc nových lidí

Základem pro pochopení směru je pečlivě sledovat trendy. Zatím se ukazuje jeden velmi zajímavý, který jde proti dosavadním obavám z masové ztráty pracovních míst. Ekonomové Ara Karzain, Lisa Simon a Ryan Stevens nedávno zveřejnili zajímavou studii A New Look at AI`s Impact on Jobs. Na vzorku 21 559 amerických firem různých velikostí dospěli k závěru, že čím více firmy investují do AI, tím více také přijímají zaměstnanců. Ty s největšími investicemi do AI přijaly o 10 procent více nových zaměstnanců než firmy, které investovaly minimálně. 

Velká debata se nyní vede hlavně o ubývajících pracovních příležitostech na juniorských pozicích pro mladé. A právě tady byl růst nových pracovních příležitostí u firem masivně investujících do AI o 12 procent vyšší než u těch, které investovaly nejméně. Pracovní místa přibývala ve všech oborech, které považujeme za ohrožené. U inženýrů, v obchodě, administrativě i zákaznickém servisu. „Není to překvapivé. Ti, kdo nejvíce nasazují umělou inteligenci, jsou dnes největší a nejrychleji rostoucí. Nejvíce nových míst se soustředí v oblasti informačních technologií, kde se AI rozšiřuje nejvíce. Výsledky jdou přímo proti široce sdíleným představám, že AI přinese masivní ztrátu pracovních míst,“ píší autoři studie. 

Rozebírají pak detailně rozšíření AI v jednotlivých oborech. V informačních technologiích ji používá 53,7 procenta firem. Následují finance se 43,6 procenta. Třeba v logistice a dopravě je zatím rozšířena jen u 22,5 procenta firem. Ve zdravotnictví a sociální péči jen u 14,3 procenta. Překvapivé je, že v maloobchodu nebo administrativě zatím výrazně investuje do AI a používá ji jen kolem 22 procent firem. Přitom právě tyto obory mají obrovský potenciál pro její nasazení.