Penzijní fondy jako investoři do startupů? Úspory Čechů mohou rozhýbat ekonomický růst
- Reforma penzijního spoření představila strategii životního cyklu. Díky ní může i nezkušený investor podpořit alternativní investice, například do startupů.
- I jedno až dvě procenta z miliardových úspor v penzijku by povzbudila tuzemské inovace.
- Ekonomové varují před vyššími poplatky za správu i před rizikem, že se úspory příliš navážou na výkon české ekonomiky.
Reforma penzijního spoření představená vládou v červnu přináší nový mechanismus, díky kterému se běžný střadatel může dostat k alternativním aktivům, od nemovitostí až po startupy.
Jedná se o takzvanou strategii životního cyklu, v rámci které má mít účastník do 50 let nejméně 80 procent úspor v akciovém fondu a nejvýše deset procent v alternativním fondu. Po padesátce se portfolio překlápí do konzervativnějších aktiv.
Alternativní fondy jako jediné mohou investovat do rizikovějších a méně likvidních aktiv a netýká se jich nově navržený strop poplatků pro penzijní společnosti. Právě nasměrování části penzijních úspor do venture kapitálu může být jedním z nástrojů, jak si v Česku a Evropě udržet inovace.
Limity alternativních investic
Alternativní fondy byly dosud dostupné pro investory, kterým nevadilo větší riziko, a právě desetiprocentní hranice pro alternativní fondy je podle spoluautora reformy, ekonoma Filipa Pertolda z CERGE-EI a think tanku IDEA, pojistkou. „Odpovídá to tomu, že se k ní dostanou i pasivní a nesofistikovaní investoři,“ dodává.
Asociace penzijních společností by ráda viděla limit nad deseti procenty, stejně tak Česká asociace private equity a venture kapitálu (CVCA). Ta ale sdílí obavy s ekonomy. „Je potřeba, aby vyšší limit a vyšší riziko přijali pouze ti investoři, kteří si ho uvědomují a problematice rozumějí,“ dodává výkonná ředitelka CVCA Zuzana Picková.
Další námitkou je nebezpečí, že se penzijní úspory příliš navážou na osud jediné, navíc malé, české ekonomiky. Podle Daniela Prokopa, sociologa a zakladatele výzkumné agentury PAQ Research, může jít do startupů a private equity maximálně tři až pět procent vkladů penzijních fondů, protože rizikový kapitál je při ekonomických výkyvech ohroženější. „Když se propadne naše ekonomika, sníží se lidem státní důchod i důchody z tohoto spoření. Pointou třetího pilíře je exponovat ho mimo Česko a tím rozkládat rizika,“ vysvětluje.
Stačí jedno až dvě procenta
V penzijním systému jsou stovky miliard korun a i malý zlomek by tuzemské startupy povzbudil. „Penzijní fondy se mohou stát dlouhodobým významným investorem, jak je to běžné v USA nebo Kanadě," říká Vít Horký z venture kapitálového fondu United Founders, který spadá pod Rockaway Capital. Potenciál označuje Horký za významný a upozorňuje, že venture kapitálové fondy jsou připravené, „zejména ty, které mají robustní governance, spolehlivé administrátory, důvěryhodnou strukturu a procesy“.
Objem peněz pro povzbuzení startupů by přitom stačil skromný. „Pokud rozinvestujeme jen jedno až dvě procenta do rizikového kapitálu, občané budou benefitovat z často velmi nadstandardních výnosů. Ty historicky kompenzují vyšší náklady správy,“ dodává. Podle Zuzany Pickové z CVCA by i tento zlomek významně pomohl rozvoji inovací, ale i podpoře malých a středních firem v Česku.
FLOW:Dnešní důchodci zažívají zlatou éru, penze zajistí v budoucnu jen přežití, varuje ekonom Hradil.
Daniel Prokop nabízí i jiné možnosti, jak startupy podpořit. Například skrze daňové zvýhodnění investic právnických osob, fondy fondů nebo investice v rámci dlouhodobého investičního produktu.
Výnosy versus poplatky
Prokop upozorňuje i na bilanci výnosů a poplatků. „Investice do startupů a private equity mají mnohem vyšší poplatky. Jejich nadměrné zařazování do portfolií penzijních fondů by zdražilo třetí pilíř,“ varuje. Aby se to vyplatilo, musely by alternativní fondy dosahovat opravdu velkých výnosů nad rámec běžných globálních akciových produktů.
To podle Víta Horkého není problém. „Venture kapitál historicky kompenzuje vyšší náklady správy vyšším čistým výnosem než státní dluhopisy nebo bankovní vklady,“ dodává a upřesňuje, že poplatky venture kapitálových fondů jsou kolem dvou procent ročně.
Asociace penzijních společností chce účtovat náklady přímo z majetku místo poplatků, jak je to běžné v zahraničí. „Pokud vláda chce mít v portfoliích pestřejší skladbu nástrojů včetně private equity, venture kapitálu, ale také projektů soukromého a veřejného sektoru, je třeba umožnit účtování nákladů třetích stran k tíži fondu,“ říká mluvčí asociace Jan Sedláček.
Evropa málo riskuje
Penzijní úspory v EU odpovídají jen zhruba 32 procentům HDP, zatímco v USA je to 142 procent. Američané tedy mají naspořeno několikanásobně víc peněz vzhledem k velikosti ekonomiky.
Brzdou českého i evropského venture kapitálu jsou kromě nedostatku kapitálu i další bariéry. Podle zprávy bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho je problém v nepropojeném kapitálovém trhu a roztříštěném regulatorním prostředí. Kvůli absenci velkých fondů a možnosti výhodného exitu velká část evropských „jednorožců“ (startupů s hodnotou přes miliardu dolarů) přesídlila právě do USA.
Evropa ale nemá podle analýzy think tanku CEPS o nápady nouzi. Ročně vyprodukuje víc startupů než USA a výnosy venture kapitálu jsou zhruba o šest procent vyšší. Přesto mají Spojené státy dvacetkrát víc rizikového kapitálu: 1,3 bilionu eur proti evropským 72 miliardám.
Inspirace ze severu
Nevýhodou nepropojeného kapitálového trhu je i to, že Evropa soustředí své úspory ve třech zemích: Nizozemsku, Dánsku a Švédsku. „Severské země mají 15 až 20 let náskok v institucionálním kapitálu, který směřuje do startupů nebo private equity. Je to spíš otázka historie a regulace než mentality. Když se otevře kanál, kapitál a zkušenosti se nabalují rychle,“ vysvětluje Vít Horký z United Founders.
Švédský Stockholm sám vygeneroval víc technologických jednorožců na obyvatele než kterékoli jiné město mimo Silicon Valley. Švédsko mělo navíc tři desetiletí specializovaný státní fond AP6, jehož jediným úkolem byly investice do private equity. Nešlo o dobrovolné individuální spoření jako v českém třetím pilíři, ale o součást státního důchodového systému. Na konci loňského roku fond skončil s výnosem, který penzijnímu systému za dobu jeho existence přinesl zhruba 72 miliard švédských korun.
