Banky mění strategii ve vztahu ke start-upům. Do rizika ale nejdou | E15.cz

Start-upům vstříc: banky půjčují už i začátečníkům

Štěpán Bruner

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

České banky si začínají všímat domácí start-upové scény. Tuzemské finanční domy nabízejí začínajícím firmám své zaměstnance jako poradce a až milionové úvěry kryté evropským fondem. Změnu přístupu bank potvrzují i začínající podnikatelé, podle jejich zkušeností se ale větší ochota půjčovat týká jen menších částek.

Většina českých bank se při spolupráci se start-upy soustředí na mentoring, případně přímou finanční podporu začínajících podnikatelů. Komerční banka každoročně vypisuje grantový program Nastartujte se. Vedle toho KB nabízí začínajícím firmám podnikatelský úvěr, o jehož udělení nerozhoduje zajištěné ručení. „Žadatel nemusí mít uzavřené účetní období. Žádost je posuzována na základě podnikatelského plánu žadatele,“ říká mluvčí banky Michal Teubner s tím, že úvěry jsou jištěné zárukou Evropského investičního fondu. Úvěry kryté unijním fondem poskytují i další banky, maximální výše půjčky se u jednotlivých finančních domů pohybuje od 250 tisíc do milionu korun.

KB každý rok posuzuje vyšší stovky žádostí, Česká spořitelna mluví o stovkách každoročně poskytnutých úvěrů. „Záruka EIF celé riziko nepokrývá. Existuje zde celkový strop na plnění, proto musíme samozřejmě poskytnutí úvěru individuálně posuzovat,“ uvedl mluvčí České spořitelny František Bouc. Banky u začínajících firem rozhodují u udělení úvěru především na základě podnikatelského plánu.

Podle ohlasů ze start-upové scény se přístup českých bank k začínajícím firmám v poslední době mění. „Banky se na start-upy dívají nejen jako na klienta žádajícího o úvěr, ale také z pohledu potenciálního investora. Ve start-upech se mnohem více angažují,“ tvrdí předseda České asociace startupů kvalifikovaných k investici David Zábrž. Banky se podle něj ale drží oblasti, které rozumí, a soustředí se na finanční start-upy. „Zatím nemají odvahu dávat investice do internetu věcí nebo umělé inteligence, to platí také při poskytování úvěru,“ dodává.

Větší šanci na úspěch mají u bank start-upy žádající sumy do stovek tisíc korun. „Banky nabízejí určité zvýhodněné podmínky, například úvěr bez doložení daňového přiznání, možnost odložit splátky a podobně,“ popisuje svou zkušenost zakladatelka start-upu M.arter Andrea Bohačíková. „Když se však budeme bavit o větších penězích v řádu milionů korun, tak bych si osobně šla pro peníze spíše k některému z fondů či investičních skupin,“ dodává.

Neochotu českých bank půjčovat start-upům milionové sumy potvrzuje i nedávná zkušenost fintechové společnosti Twisto. „Ty největší banky nadále nad start-upy ohrnuji nos, ale je pravdou, že menší progresivnější banky začínají svět start-upů pomalu ale jistě studovat,“ popisuje šéf firmy Michal Šmída. Po neúspěchu na českém trhu nakonec Twisto získalo úvěr přesahující dva miliony eur od německé banky.

Podle Romana Sysla, regionálního manažera alternativní taxislužby Bolt pro střední Evropu, si banky sice již všímají potenciálu start-upů, stále se ale drží konzervativního přístupu. „Koukají většinou na letitou historii a výsledky na roční bázi z finančních výkazů, což jsou ukazatele, které nezohledňují často rychlý a dynamický růst start-upů,“ říká.

Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler vysvětluje větší ochotu bank půjčovat start-upům především snahou o budování dobrého jména. „Mohou také sázet na budoucí úspěch start-upu, se kterým by měly od počátku navázané partnerství,“ dodal. České firmy přitom podle něj mají tendenci dlouhodobě setrvávat u jednoho poskytovatele bankovních služeb, takže budování takových vazeb má pro banky význam.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah