Lidstvo za rok a půl pandemie vyprodukovalo přibližně 8,4 milionu tun plastového odpadu souvisejícího se šířením covidu-19. S takovýmto odhadem přichází tým vědců z Číny a Spojených států ve studii publikované tento týden odborným časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Většinu odpadu podle autorů vytváří nemocnice.
Pandemie covidu-19 přinesla zvýšené využívání jednorázových plastových předmětů, jako jsou ochranné pomůcky pro zdravotníky, ale také materiálů používaných při doručování pokrmů či jiného zboží. Nová studie přináší první konkrétní odhad rozsahu výsledného odpadu, jakož i poznatky o osudu těchto materiálů ve světových oceánech, uvádí v tiskové zprávě Kalifornská univerzita v San Diegu (UCSD).
Analýza vzešla ze spolupráce této americké instituce s Nankingskou univerzitou v Číně. Čtveřice vědců dospěla mimo jiné k závěru, že asi 26 tisíc tun plastového odpadu spojeného s pandemií se dostalo do oceánů. Odhad celkového objemu vyprodukovaného odpadu se týká období od začátku pandemie do 23. srpna letošního roku, přičemž autoři studie uvádí možnou odchylku ve výši 1,4 milionu tun. Nemocnice podle nich stojí za 73 procenty globálního součtu, přičemž 72 procent odpadu vzniklo v Asii.
DOBA PLASTOVÁPo první světové válce se v domácnostech našich prababiček rozpoutala revoluce. Plasty se staly příslibem lepší budoucnosti. Díky nim už život nikdy nebyl jako dřív. |
„Když jsme se pustili do výpočtů, překvapilo nás zjištění, že množství zdravotnického odpadu výrazně převyšuje množství odpadu od jednotlivců a že velká část toho přichází z asijských zemí, ačkoli většina případů covidu-19 byla jinde,“ komentovala výsledky Amina Schartupová z oceánografického institutu při UCSD. „Největšími zdroji dodatečného odpadu byly nemocnice v oblastech, které už před pandemií nezvládaly zpracovávat odpad,“ dodala.
Deník Los Angeles Times uvádí, že svět před pandemií produkoval asi 300 milionů tun plastových předmětů na jedno použití, takže několikatunový nárůst spojený s pandemií by nebyl nijak dramatický. Svědčí ale podle něj o nepříznivém trendu. „Ve zdravotnictví v mnoha případech nelze plasty dost dobře nahradit, obzvláště pokud jde o ochranné vybavení. Proto je zcela nezbytné, abychom se zaměřili na omezení spotřeby postradatelných jednorázových plastů,“ uvádí list.
Obyvatel Evropské unie v roce 2019 v průměru vyprodukoval 34,4 kilogramu odpadu v podobě plastových obalů, z nichž 14,1 kilogramu prošlo recyklací. S tímto odhadem přišel nedávno unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého míra recyklace v EU dosáhla 41 procent. Česko bylo s 61 procenty druhé v celé unii.
Čísla Eurostatu ukazují také setrvalý nárůst množství vyprodukovaného odpadu z plastových obalů. Mezi lety 2009 a 2019 se průměrný příspěvek každého obyvatele unie zvýšil o 6,7 kilogramů, neboli 24 procent. Množství zrecyklovaných plastů v procentuálním vyjádření narostlo výrazněji, ovšem nestačilo to na snížení celkové porce těch nezrecyklovaných.
„Množství plastových obalů, které nebyly zrecyklovány, se od roku 2009 zvýšilo o dva kilogramy na obyvatele v důsledku výraznějšího nárůstu absolutní váhy vyprodukovaného odpadu,“ vysvětluje Eurostat.
