Policie vyšetřuje Hamáčkovu cestu do Moskvy. Řeší podezření ze dvou trestných činů | E15.cz

Policie vyšetřuje Hamáčkovu cestu do Moskvy. Řeší podezření ze dvou trestných činů

Jan Hamáček - ministr vnitra
Jan Hamáček - ministr vnitra
• 
ZDROJ: Vacková Anna

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila úkony trestního řízení v případě neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Upozornila na to Česká televize. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej sdělil, že podezření se týká spáchání dvou trestných činů, konkrétně ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Ibehej dále zopakoval, že okolnostmi Hamáčkovy cesty se policejní centrála začala zabývat z vlastní iniciativy. Doplnil, že věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. „Vzhledem k tomu, že přípravné řízení je neveřejné, NCOZ k věci zatím nebude poskytovat žádné další informace,“ uzavřel.

„Je naprosto v pořádku, že policie celou věc prověřuje,“ uvedl Hamáček k zahájení úkonů trestního řízení.

Server Seznam Zprávy napsal, že pražské vrchní státní zastupitelství už policejní záznam o zahájení úkonů trestního řízení obdrželo. Potvrdil mu to státní zástupce Marek Bodlák. „K popisu skutků a jejich případné právní kvalifikaci se v této fázi řízení nemůžeme blíže vyjádřit,“ sdělil. „Obecně platí, že orgány činné v trestním řízení konají z úřední povinnosti, přičemž pečlivě vyhodnocují mimo jiné i informace z médií a dospějí-li k závěru, že zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují podezření ze spáchání trestného činu, jsou zahájeny úkony trestního řízení,“ dodal.

Seznam Zprávy tvrdí, že Hamáček chtěl odcestovat do Moskvy, aby tam získal vakcíny proti covidu-19 výměnou za informace o vyšetřování výbuchu muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za nimiž stáli podle českých bezpečnostních složek příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU. Hamáček to popírá, na autory článku podal trestní oznámení a na server plánuje podat žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun.

Ohrožení utajované informace se dopustí ten, kdo „vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí“. Sazba se liší podle stupně utajení informace, uložit lze až 12 let vězení a trestná je i příprava činu. Stejně vysoký trest je možné uložit také v nejzávažnějších případech zneužití pravomoci úřední osoby. Příprava tohoto činu je rovněž trestná.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah