Pozor, střelba. Český systém umí varovat tisíce lidí během sekund, nakupují ho nemocnice i školy
- Tragické útoky v ostravské nemocnici a na Filozofické fakultě ukázaly, že při krizích rozhoduje i rychlost, s jakou se varování dostane ke správným lidem.
- Český systém KISS dokáže během několika sekund rozeslat hlasové hovory, SMS, e-maily či notifikace a sledovat, kdo zprávu převzal.
- Využívají jej nemocnice, univerzity, úřady i podniky kritické infrastruktury.
V prosinci 2023 vtrhl ozbrojený útočník do budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a spáchal nejtragičtější útok v novodobé historii Česka. Ve veřejné debatě se následně řešilo, jak kvalitně zasahovala policie, jak dobře byly budovy zabezpečené či jak pečovat o duševní zdraví mladých lidí. Méně pozornosti se ale věnovalo otázce, která se při podobných incidentech může projevit jako zásadní, totiž jak dostat správnou informaci ke správným lidem v řádu několika málo sekund neboli jak efektivně je možné veřejnost včas varovat před hrozícím nebezpečím.
Oblast krizové komunikace se v posledních letech stává jedním z nejrychleji rostoucích segmentů bezpečnostního trhu. Ještě před několika lety byla tato sféra doménou nemocnic či složek integrovaného záchranného systému, v současnosti ji řeší univerzity, ministerstva, města, školy i soukromé firmy. Podle Jana Buriana, zakladatele společnosti SAFE Technology SAFETE, však české prostředí stále funguje převážně reaktivně. Instituce se aktivizují ve chvíli, kdy se objeví konkrétní případ či tragédie.
„Je to skoro jako pojištění. Když přijde nebezpečí, všichni si řeknou, že se musí podívat, jak mají zabezpečenou organizaci. Jakmile vzpomínky vyblednou, zájem i rozpočty začnou zase klesat,“ říká Burian v rozhovoru pro e15. Jeho společnost za poslední čtyři roky tržby z hlavní činnosti téměř zdvojnásobila. Za poslední tři roky se pak téměř ztrojnásobil počet organizací využívajících produkt firmy – krizový informační a svolávací systém.
„Pro nás je důležité, že růst stojí především na opakovaných výnosech, nikoli pouze na jednorázových zakázkách. Růst navíc není závislý na jediném oboru, systém využívají organizace ve veřejné správě, zdravotnictví, školství, průmyslu, kritické infrastruktuře i finančním sektoru,“ popisuje Burian.
Střelba v nemocnici jako impuls
Bezpečnostní situace v terénu se navíc komplikuje. Vedle fyzických útoků přibývají kybernetické incidenty, hybridní operace, anonymní výhrůžky i nové typy rizik spojené s geopolitickým napětím. Válka na Ukrajině, rostoucí agresivita některých aktérů ve veřejném prostoru nebo častější útoky na kritickou infrastrukturu podle Buriana vedou instituce a úřady k tomu, že bezpečnost zkrátka nelze vnímat jako okrajové téma.
„Těch krizí je stále dost. Hrozí hybridní hrozby, kyberútoky, válku máme za humny. To všechno živí potřebu bezpečnost řešit mnohem víc a systematičtěji než před několika lety,“ popisuje Burian.
Jeho firma vyvíjí krizový informační a svolávací systém KISS, který využívají nemocnice, univerzity, státní instituce i podniky kritické infrastruktury. Firma systém představila zhruba před dvanácti lety, systém byl tehdy určen především nemocnicím.
Kraj Vysočina v dané době hledal způsob, jak zrychlit svolávání zdravotníků při aktivaci traumatologických plánů. Vrchní sestry a dispečeři v nemocnicích museli jednotlivé lékaře a sestry obvolávat ručně. Koordinace desítek lidí tak zabrala i půl hodiny. „Obvolat dvacet lidí znamenalo dvacet až třicet minut práce. Jenže při haváriích velkého rozsahu často rozhodují minuty, nebo dokonce vteřiny,“ vzpomíná Burian.
Z původně úzce specializovaného nástroje pro zdravotnictví se postupně stal systém, který dnes podle zakladatele firmy využívá více než 65 procent českých fakultních a specializovaných nemocnic. Význam podobných nástrojů se naplno ukázal po sérii bezpečnostních incidentů.
Prvním významným impulzem byl útok ve Fakultní nemocnici Ostrava v roce 2019. Následné analýzy podle Buriana ukázaly, že klíčový problém představoval nedostatek informací uvnitř nemocnice. Zaměstnanci v jiných částech areálu často nevěděli, co se děje, zda nebezpečí stále trvá, ani jak mají reagovat.
„Když incident nastal, ostatní části nemocnice nevěděly, co se děje. Lidé nevěděli, jestli mají zůstat na místě, odejít nebo se schovat. Takové informace by ale mohly zabránit dalším škodám a neštěstím,“ popisuje Burian.
Jaká je situace na českém trhu? Konkurence samozřejmě existuje. Existují řešení zaměřená na konkrétní obory i nástroje, které pokrývají některé části krizové komunikace. V Evropě i jinde ve světě pak existuje zavedená kategorie obdobných podnikových systémů, označovaná jako mass notification nebo critical event management. Vedle ní fungují státní systémy veřejného varování, například technologie Cell Broadcast. Ty plošně varují lidi nacházející se v ohroženém území.
Jak přesně systém KISS funguje?
Spolu s organizací, která KISS využívá, připraví SAFE Technology krizové scénáře pro různé typy mimořádných událostí, od požáru nebo aktivního útočníka přes evakuaci budovy až po kybernetický útok či výpadek kritické infrastruktury. Ve chvíli, kdy oprávněný pracovník konkrétní scénář aktivuje, začne systém během několika sekund paralelně komunikovat prostřednictvím nastavených kanálů s různými cílovými skupinami.
Automaticky zavolá určeným osobám pomocí hlasového robota, odešle SMS, push notifikace do mobilní aplikace, e-maily nebo upozornění na pracovní stanice. Zároveň průběžně vyhodnocuje, kdo zprávu převzal, kdo na ni reagoval a kdo zůstává nedostupný. Pokud se například nepodaří kontaktovat klíčového pracovníka, systém automaticky pokračuje na jeho předem určeného zástupce podle nastaveného krizového scénáře.
Významnou součástí platformy je také práce s polohou registrovaných uživatelů. Mobilní aplikace umožňuje určit, kteří zaměstnanci nebo studenti se nacházejí v bezprostřední blízkosti mimořádné události, a právě jim systém odešle prioritní varování.
Robot v akci
Úlohou státních varovných systémů je informovat veřejnost plošně. KISS má naopak zajistit, aby se lidé, kteří patří do dané organizace, nedostali do nebezpečné zóny. V případě útoku na univerzitě tak mohou upozornění dostat nejen lidé uvnitř budovy, ale také studenti či zaměstnanci, kteří se k areálu školy teprve blíží. Krizový štáb zároveň může průběžně rozesílat aktualizace o vývoji situace, například že se nebezpečí přesunulo do jiné části objektu, že je možné využít jinou únikovou trasu nebo že zásah bezpečnostních složek skončil a provoz se vrací do běžného režimu.
„Musíte během několika sekund informovat stovky nebo tisíce lidí. K tomu potřebujete systém, který funguje automaticky a zároveň spolehlivě, abyste věděli, že se informace skutečně dostala ke správným lidem,“ popisuje Burian.
Po ostravském útoku začalo zdravotnictví mnohem intenzivněji řešit ochranu měkkých cílů. Ještě výraznější dopad pak měla střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Po střelbě na Filozofické fakultě se začaly ozývat nejen vysoké školy, ale i ministerstva a další státní instituce. Najednou začaly bezpečnost řešit mnohem intenzivněji,“ vysvětluje Burian.
Popisované vražedné útoky vytvořily tlak na veřejné instituce, úřady i soukromé firmy, aby své zabezpečení a ochranu před nebezpečnými pachateli pojaly systematicky. Vedle kamerových systémů, přístupových technologií nebo fyzické ostrahy tak roste význam nástrojů, které umožňují rychlou koordinaci lidí během krizových situací.
Překážky u akademiků
Největší proměnou podle Buriana prochází školství. Ještě před několika lety bylo složité přesvědčit vedení škol, že podobné systémy budou někdy potřebovat. „Když jsme před pěti lety chodili po školách a ukazovali jsme jim KISS, téměř nikdo na to nereflektoval. Dnes je ta poptávka přirozená. Ředitelé sami říkají, že takový nástroj potřebují, protože incidentů přibývá,“ popisuje Burian zážitky z jednání.
Školy stále častěji řeší agresivní chování studentů, výhrůžky násilím, sebevražedné hrozby nebo případy, kdy se ve výuce objeví zbraň. Významným varováním byly i loňské anonymní bombové hrozby, které zasáhly stovky škol napříč zemí.
Rostoucí zájem škol potvrzují i konkrétní projekty. SAFE Technology například aktuálně zavádí systém KISS na padesáti středních školách zřizovaných Ústeckým krajem. Projekt podle Buriana zastřešilo vedení kraje. „Teď řešíme velmi zajímavý projekt v Ústeckém kraji, kde zavádíme bezpečnostní varovný systém na padesáti středních školách. Je to jedna z nejtěžších implementací, protože právě Ústecký kraj patří mezi regiony, kde se bezpečnostní incidenty objevují téměř denně,“ říká Burian.
Pozitivně spolupráci hodnotí i vedení Ústeckého kraje. „Školy patří mezi takzvané měkké cíle a kraj jako jejich zřizovatel hledal nástroj pro rychlé varování a informování zaměstnanců při mimořádných situacích. KISS kombinuje více komunikačních kanálů současně – hlasový hovor, SMS, e-mail a upozornění na počítači – a dokáže oslovit velký počet lidí během několika okamžiků,“ sdělil Martin Klimeš z odboru informatiky a organizačních věcí Ústeckého kraje. Zpráva dorazí příjemci několika cestami zároveň, což zvyšuje pravděpodobnost, že se k němu informace dostane.
Ochrana měkkých cílů je komplexní a mnohovrstevnatá disciplína. Je to technologická záležitost v podobě kamer, senzorů a softwaru. Ty však samy o sobě bezpečnost nezajistí, pokud nebudou funkčně propojeny v rámci komunikačně zvládnutého bezpečnostního systému.
„Můžete mít nejlepší kamerový systém na světě. Pokud ale nikdo nesleduje obrazovky a neví, co má dělat, bezpečnost ve skutečnosti nezvyšujete,“ upozorňuje zakladatel firmy SAFE Technology SAFETE. Vyžaduje to kombinaci technologií, metodik, školení, cvičení a jasně definovaných postupů.
Instituce přistupují k nastavení svého zabezpečení rozdílně. Zatímco v nemocnicích či firmách bývá implementace opatření podle Buriana relativně přímočará, na univerzitách často naráží na kulturu otevřené diskuse a důraz na akademickou svobodu. „Když jsme stejné doporučení dali v nemocnici, většinou se prostě realizovalo. Na univerzitě se kolem něj rozvine debata, jestli je správné, jestli je nutné a jestli nezasahuje do akademické svobody,“ popisuje Burian.
Vedle veřejných institucí v současnosti roste poptávka i v soukromém sektoru. Firmy a korporace podle Buriana čím dál víc dbají na bezpečnost jako na součást řízení rizik a kontinuity provozu. Je to patrné zejména ve finančním sektoru, energetice a průmyslu. Mezi klienty Burianovy firmy přibývají banky a podniky kritické infrastruktury. Výpadek provozu může znamenat milionové škody, poškodit reputaci i důvěru zákazníků.
Od kyberútoků po drony
Bezpečnostní prostředí a nebezpečné situace se proměňují. Pokud byla poslední dekáda ve znamení kyberútoků, ta příští může patřit dronům a umělé inteligenci. „Dnes máme bariéry proti nájezdu vozidel, máme kamerové systémy a fyzickou ostrahu. Ale pokud nad dav lidí přiletí dron, je to úplně jiný typ problému,“ upozorňuje Burian.
Do hry se dostává i umělá inteligence. Firma ji využívá pro syntézu hlasu, automatizaci scénářů nebo podporu uživatelů v systému. Stejné technologie ale mohou využívat i útočníci. „Řekl bych to tak, že AI je dobrý pomocník, ale náročný protihráč,“ popisuje Burian.
Kombinace umělé inteligence, hybridních operací a nových technologií bude podle něj představovat jednu z hlavních bezpečnostních výzev příštích let. Za největší riziko Burian považuje tendenci lidí zapomínat.
Po útoku v Ostravě se probudilo zdravotnictví. Po střelbě na Filozofické fakultě vysoké školy a státní správa. Po sérii bombových výhrůžek školy. Po velkých kybernetických incidentech firmy. Česko se tak bezpečnost učí především prostřednictvím prodělaných krizí. „To, že jste bezpečnostní systém několik let nepoužili, neznamená, že ho nepotřebujete. Znamená to, že jste byli připraveni a měli štěstí, že nic nenastalo,“ dodává Burian.
