Tom Cruise i Musk létají na českých L-39. Teď mají tyto upravené stroje nový úkol, který může změnit válku
- Aero Vodochody vyvíjí protidronovou variantu letounu L-39 Skyfox, která má ničit levné bezpilotní prostředky výrazně úsporněji než moderní stíhačky.
- Český výrobce má za sebou rekordní rok, Skyfox už tvoří přibližně dvě třetiny obratu firmy.
- Aero zároveň otevírá americký trh. Vybralo distributora, získalo prvního zákazníka pro Skyfox a jedná také s Lockheed Martin.
Nejmodernější stíhací letouny, systémy protivzdušné obrany proti střelám dlouhého doletu či přesně naváděná munice. Do takových položek donedávna západní státy a jejich armády investovaly dominantně své finanční zdroje. Doba se však mění, a to zejména v důsledku dvou válek, které ovlivňují celosvětové dění.
Válka na Ukrajině a stále probíhající konflikt v Íránu ukazují, že vedle technologického hlediska hrají – logicky – stále větší roli ekonomické aspekty. Levné bezpilotní prostředky neboli drony dnes dokážou ohrozit techniku a zařízení za miliony dolarů a současně nutí obránce používat prostředky, jejichž cena mnohonásobně převyšuje hodnotu samotného cíle.
Výše nastíněná rovnice přiměla k reakci i největšího českého výrobce letadel Aero Vodochody Aerospace. Závod v Odoleně Vodě, v němž od roku 2021 vlastní většinový podíl maďarští investoři blízcí někdejšímu premiérovi Viktoru Orbánovi a menšinový balík akcií ve výši zhruba 20 procent drží česká zbrojařská skupina Omnipol, nyní dokončuje projekt Drone Hunter. Ten využívá tovární letoun L-39 Skyfox jako platformu pro likvidaci útočných dronů.
„Na začátku jsme si na Západě mysleli, že proti dronům budou stačit nejmodernější stíhačky. Jenže když se podíváte na Ukrajinu či na Blízký východ, zjistíte, že posílat letoun za miliardy proti levnému dronu ekonomicky nedává smysl. Najednou jsme si uvědomili, že používáme kanón na vrabce. Dnes se hledá způsob, jak chránit vlastní vzdušný prostor levněji a efektivněji,“ říká prezident Aera Viktor Sotona v rozhovoru pro e15.
Válka je jiná
Aero proto vyvíjí variantu Skyfoxu vybavenou laserem naváděnými střelami. „Používáme 70mm laserem naváděné rakety. Pilot nejprve označí cíl laserem a raketa se po paprsku navede. Na letadle můžeme nést až osmadvacet raket. Cena jedné střely je přitom zlomkem ceny útočného dronu typu Šáhid. Když k tomu připočtete provozní náklady letadla, dostáváte se úplně jinam než u klasických stíhaček,“ popisuje ekonomické parametry protidronové obrany.
Provozní náklady představují jednu z hlavních výhod. „Skyfox stojí zhruba 1 500 eur za letovou hodinu. U moderních stíhacích letounů se bavíme o 30 až 50 tisících eurech. Netvrdím, že Skyfox má nahrazovat stíhačky, ale pro ochranu vlastního území proti dronům je to podle mě velmi zajímavé řešení,“ říká Sotona.
Změna charakteru války přichází pro Aero ve chvíli, kdy firma zažívá nejlepší ekonomické období své novodobé historie. Loni zvýšila tržby na více než 6,5 miliardy korun, provozní zisk EBITDA poprvé překonal miliardu korun a čistý zisk přesáhl půl miliardy. Právě silná finanční pozice podle vedení společnosti umožňuje investovat do nových produktů a současně rozšiřovat výrobu.
Nosným produktem společnosti se stal právě letoun L-39 Skyfox, který dnes tvoří přibližně dvě třetiny obratu. Další významnou část představuje výroba leteckých konstrukcí pro Airbus a Embraer, zbytek připadá na servis a modernizaci starších letounů L-39 a L-159.
„Nemáme dnes v hangáru žádné takzvané white tails. To jsou hotová letadla bez zákazníka. Každý výrobce se bojí situace, kdy vyrobí letadlo a ono stojí někde na ploše. V tom okamžiku máte obrovské množství peněz vázané v produktu, který negeneruje žádné příjmy. Ideální je mít letadla prodaná ještě dřív, než sjedou z výrobní linky,“ popisuje. Výroba dnes běží tempem dvanácti letadel ročně a Aero podle vedení společnosti postupně přechází od restrukturalizace k růstu. Pomáhá tomu i vyšší produktivita.
„Meziročně jsme snížili počet zaměstnanců zhruba o stovku lidí, ale současně jsme dosáhli rekordních výsledků. To znamená, že se nám daří zvyšovat efektivitu výroby. Ne tím, že bychom lidi nahrazovali umělou inteligencí nebo roboty. Letecká výroba pořád zůstává hodně závislá na lidské práci,“ říká Sotona, který před příchodem do Aera v roce 2021 řídil „radarovou“ společnost ERA.
Že by zdrojem inspirace pro letecký průmysl mohla být výroba automobilů? „Když navštívíte nejmodernější letecké továrny na světě, zjistíte, že ani tam výroba nevypadá jako v automobilce. Letadla se stále nýtují, šroubují, montují ručně. Robotizace pomáhá při výrobě kompozitů nebo při kontrole kvality, ale finální montáž je pořád práce lidí.“
Průlom v Americe
Zájem o stroje Skyfox roste globálně. Minulý rok letoun absolvoval prezentační turné po Blízkém východě a Africe, kde většina států v posledních letech výrazně navyšuje obranné rozpočty. Region zároveň hledá vedle špičkových bojových letounů také levnější platformy pro výcvik pilotů, ochranu vzdušného prostoru nebo boj proti bezpilotním prostředkům. Příhodný prostor pro nové zákazníky.
Vedle vývoje Drone Hunteru dnes Aero soustředí určitou část obchodních aktivit na Spojené státy. Americký trh představuje z pohledu firmy největší růstovou příležitost. Nejen kvůli velikosti obranného rozpočtu, ale také proto, že Spojené státy využívají soukromé společnosti pro výcvik vojenských pilotů v mnohem větší míře než evropské země.
„Ve Spojených státech dnes létají stovky našich letadel. Existuje tam silná komunita lidí, kteří znají L-39 nebo ještě Delfína. Fungují tam soukromé společnosti, které zajišťují výcvik pilotů pro americké letectvo nebo námořnictvo. To je úplně jiný model než ve většině Evropy a právě tam vidíme velkou obchodní příležitost,“ vysvětluje Sotona.
Aero před několika týdny dokončilo výběr amerického distributora a současně získalo prvního zákazníka pro Skyfox. Firma zatím jeho jméno nezveřejnila, protože obchodní partner připravuje vlastní oznámení. Klíčové pro vedení podniku je, že touto vazbou Aero získá servisní zázemí přímo v USA.
„Podařilo se nám najít partnera, který chce investovat do servisního centra a celé podpory programu Skyfox. To je pro nás zásadní. Amerika je trh, kde věci většinou nekončí u jednoho kusu. Když se podaří vybudovat zázemí a získat první reference, otevírají se úplně jiné možnosti než kdekoliv jinde,“ říká Sotona.
Vstup na americký trh podle Sotony usnadňuje i fakt, že značka Aero je mezi tamními provozovateli dobře známá. České letouny se v USA využívají nejen pro soukromé létání, ale také při výcviku pilotů nebo při natáčení filmových scén.
„Máme tam spoustu ambasadorů. Tom Cruise létá na L-39, společnost Patriot, která se podílela na natáčení Top Gunu, používá naše letadla, zkušenosti s nimi mají Elon Musk nebo současný šéf NASA Jared Isaacman. To samozřejmě samo o sobě nic neprodá, ale ukazuje to, že L-39 je ve Spojených státech pojem,“ líčí prezident Aera Vodochody.
Důležité bude i zapojení do dodavatelských řetězců největších světových výrobců obranné techniky. Česká firma se v posledních měsících intenzivně baví s Lockheed Martin, jehož program F-35 dnes představuje páteř přezbrojování evropských armád.
Podle Sotony právě český nákup 24 stíhaček F-35 otevřel Aeru dveře. „Díky programu F-35 jsme se dostali do skupiny firem, které mají možnost jednat s Lockheed Martin o dlouhodobé průmyslové spolupráci. Nedávno jsme představovali naše výrobní schopnosti jejich nákupnímu týmu. Nebavili jsme se jen o F-35. Jednali jsme se zástupci z Rotary Division, pod kterou spadají například vrtulníky Sikorsky. Ukázalo se, že v některých oblastech máme technologie a kapacity, které by mohly být zajímavé.“
Lockheed Martin stejně jako další západní výrobci hledá nové výrobní kapacity, protože obranný průmysl po ruské invazi na Ukrajinu naráží na limity dodavatelských řetězců. V celé Evropě i Severní Americe roste poptávka po leteckých dílech, kompozitech nebo specializovaných komponentách rychleji než výrobní kapacity.
„Dnes si konkurujeme prakticky ve všem. Máme stejné vystřelovací sedačky jako F-35, Gripeny nebo Rafaly. Odebíráme motory od stejných výrobců, soutěžíme o stejné hliníkové slitiny i o stejné subdodavatele. Po omezení dodávek z Ruska a částečně i z Asie se celý západní svět obrací na stejné výrobce. Kdo si dnes nezarezervuje výrobní kapacity s velkým předstihem, může mít problém,“ uvádí Sotona.
Letadlo jako vztah
Vedle Severní Ameriky patří mezi hlavní exportní priority také Afrika. Kontinent se v posledních letech stává jedním z nejrychleji rostoucích trhů obranného průmyslu. Řada států modernizuje letectvo, zároveň ale hledá cenově dostupnější techniku než západní stíhačky nejnovější generace.
Africký trh navíc Aero dobře zná. Původní československé letouny létají na černém kontinentu už několik desetiletí a firma tak může navázat na existující servisní i obchodní vztahy. V řadě zemí tyto stroje tvoří základ vojenského letectva. Příkladem může být zakázka v Angole.
„V Angole dnes létají letadla, která jsou skoro stejně stará jako já. Dlouhé roky jsme je modernizovali a prodlužovali jejich životnost. Postupně jsme ale zákazníkům začali říkat, že ekonomicky už to přestává dávat smysl. To, že se rozhodli přejít na Skyfox, není jen prodej nového letadla. Je to změna uvažování o způsobech obrany či vedení bojů,“ popisuje Sotona.
Podle něj má export vojenských letounů výrazně širší význam než běžný obchod. „Letadla se neprodávají jako auta. Když zákazník koupí flotilu letadel, vstupujete do vztahu na čtyřicet let. Zajišťujete servis, výcvik, modernizace, dodávky náhradních dílů. Vzniká dlouhodobá ekonomická vazba mezi oběma zeměmi. A právě to je podle mě hodnota, kterou často podceňujeme.“
Vedle obchodu je tu v souvislosti s Afrikou ve hře i geopolitický rozměr. Kontinent se v posledních letech stal jedním z hlavních prostorů soupeření mezi západními zeměmi, Čínou, Ruskem, Tureckem nebo státy Perského zálivu.
„Česká republika nemůže soutěžit s Čínou v tom, že bude financovat obří infrastrukturní projekty. Nemůžeme nabídnout to, co nabízejí některé bohaté státy Perského zálivu. Ale prostřednictvím letadel si budujeme dlouhodobé vztahy. A ty potom vytvářejí prostor i pro další české firmy a pro ekonomickou diplomacii. To je mnohem důležitější, než kolik letadel se právě prodá,“ dodává Sotona.
