Společnost Mattel zvolila v případě filmu Barbie relativně překvapivou strategii. Hlavním cílem totiž podle šéfa firmy Ynona Kreize nemělo být posílení prodejů umělohmotných panenek, ale vytvoření kulturní události roku. Prakticky každý krok odporoval tomu, co může filmový průmysl od korporátu vyrábějícího hračky očekávat – od navázání spolupráce s režisérkou, která za sebou neměla větší komerční trhák, po zobrazení šéfa Mattelu v co nejparodičtějším světle. Strategie se ale firmě vyplatila, její hodnota na burze vzrostla o 33 procent a snímek je aktuálně nejvýdělečnějším filmem společnosti Warner Bros.
„V čele legendárního Mattelu přece musí stát žena,“ podivuje se Margot Robbie, představitelka stereotypní Barbie, v jedné ze scén, kdy se účastní porady nejvyššího vedení amerického výrobce hraček. Její představa světa, který společně s ostatními Barbie pomohla stvořit, se ale několikadenním pobytem v realitě lidí hroutí jako domeček z karet. V čele Mattelu totiž sedí také stereotypní postava, tentokrát bílý muž kolem padesátky, jehož cílem je maximalizovat zisky a údajně dělat radost malým holčičkám.
Právě parodické zobrazení celé společnosti a jejího CEO může být jedním z hlavních úspěchů filmu o ikonické panence. Pro většinu spolupracovníků šéfa Mattelu Kreize mohl být navíc jeho smysl pro humor značně překvapivý. Osmapadesátiletý izraelský vojenský veterán, bývalý profesionální surfař, kitesurfař a pravidelný návštěvník posilovny totiž v reálném životě vypadá spíš jako akční hrdina z filmu s Arnoldem Schwarzeneggerem než jako fanoušek blonďatých panenek v růžových šatech. 
Díky sázce na nekonvenční zpracování filmu a přiblížení se i jiné cílové skupině, než jsou malé holčičky, míří Barbie k celosvětovým tržbám 1,4 miliardy dolarů a již nyní je úspěšnější než nejvýdělečnější díl filmového studia Warner Bros Harryho Pottera. Zda se Barbie nakonec podaří dotáhnout se na nejvýdělečnější snímek všech dob, první díl Avatara z roku 2009 s tržbami kolem 2,9 miliardy dolarů, je ale zatím ve hvězdách.
Finanční dohody ohledně filmu Mattel pečlivě střeží. Podle informací New York Times a jejich zdrojů, které jsou s dohodou obeznámeny, ale Mattel získá pět procent z příjmů z prodejů lístků stejně jako procento z případných zisků jako producent filmu a další platby jako vlastník práv k duševnímu vlastnictví Barbie. Při tržbách ve výši dvou miliard dolarů by tak na účtu Mattelu přibylo až 100 milionů dolarů.
Lze očekávat, že díky velmi silné reklamní kampani posílí Mattel i v prodejích panenek Barbie a dalšího zboží, jako je Barbie dům snů nebo legendární růžový kabriolet. Ačkoliv Kenův „Mojo Dojo Casa House“ zatím do svého portfolia společnost Mattel nezařadila, tento marketingový trhák si přivlastnila například část pronajímatelů bytů přes Airbnb. Staromládenecký byt s odkazem na Kenovo sídlo s miniledničkou na chlazení piva a obrazy divokých koní si mohou cestovatelé pronajmout třeba v Edinburghu nebo Mnichově.
Volba režisérky Grety Gerwigové, která doposud stála za komornějšími filmy jako Lady Bird nebo za divácky úspěšným, zato na rozpočet skromnějším zpracováním knižní předlohy Malé ženy, může působit jako jeden z dalších překvapivých kroků šéfa Mattelu Kreize a uznávané hollywoodské producentky Robbie Brennerové. V kontextu strategie Mattelu dává ale naprostý smysl. 
Gerwigová je jednou z nejskloňovanějších ženských režisérek v Los Angeles a díky svému nekonvenčnímu přístupu k filmu Barbie jako první žena dokázala překročit milník tržeb jedné miliardy dolarů. Ukázala se navíc jako velká fanynka panenek Barbie.
Během příprav filmových kulis kousek za Londýnem dokonce přesvědčila šéfa Mattelu Kreize, aby za ní přiletěl a přes půl hodiny pak diskutovali o ideálním odstínu růžové pro vybudování perfektního Barbielandu. Původní rozpočet 80 milionů dolarů se po podpisu smlouvy s Gerwigovou vyšplhal nad 120 milionů dolarů.
Po fenomenálním úspěchu Barbie pravděpodobně nejde o poslední film Mattelu s tematikou hraček. Sám Kreiz označil Barbie za „milník“ ve strategii společnosti. Dalším cílem má být pro amerického výrobce hraček přilákat další tvůrce a pokračovat tak v ambici vytvořit vlastní filmový svět.
