Kartel se neprokázal. ÚOHS po dvou letech stopl vyšetřování firem ČEZ, Veolia a Křetínského EP Energy
Antimonopolní úřad zastavil vyšetřování energetických gigantů ČEZ, Veolia a EP Energy, které podezíral z kartelových dohod při aukcích na výrobu elektřiny a tepla.
Neohlášená místní šetření v sídlech firem sice zajistila rozsáhlou komunikaci, ale podle úřadu tyto materiály k prokázání nezákonné koordinace nestačily.
Případ vyvolala anonymní udání a provázely ho žaloby firem Daniela Křetínského, které se neúspěšně pokusily legitimitu zásahů úředníků zpochybnit u soudu.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které loni v červnu zahájil s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
„Správní řízení bylo vedeno kvůli podezření, že si společnosti vyměňovaly citlivé obchodní informace a vzájemně koordinovaly svůj postup v souvislosti s jejich účastí v aukcích vyhlašovaných v rámci programu státní podpory určené na výrobu elektřiny z vysoce účinných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,“ uvedl úřad.
Anonymní udání
Do sídel společností vyrazili úředníci na takzvaná neohlášená místní šetření v září 2024 na základě tří anonymních udání, které ÚOHS obdržel. Ač oprávněnost těchto místních šetření společnosti ze skupiny EPH Daniela Křetínského napadly správní žalobou, neuspěly ani u krajského soudu ani u nejvyššího správního soudu. Obě instance konstatovaly, že místní šetření ÚOHS bylo v tomto případě oprávněné.
„Při uskutečněných místních šetřeních sice byla zajištěna poměrně obsáhlá komunikace mezi uvedenými soutěžiteli o problematice aukcí, nicméně zjištěné informace nejsou dostatečné, aby bylo možno bez důvodných pochybností prokázat existenci kartelové dohody,“ uvedl ÚOHS.
Mechanismus, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií například v Německu, spočívá v tom, že stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit. Investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenu megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat. Vítězí nejnižší nabídka. V české první aukci ministerstvo průmyslu a obchodu v červenci 2024 poptávalo nové či modernizované kogenerační elektrárny, tedy zdroje na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nad jeden megawatt výkonu. Mají být spuštěny do konce roku 2029.
