Meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na 3,1 procenta z říjnových 2,7 procenta. Je to nejvyšší meziroční zdražení zboží a služeb od října 2012. Na růstu se podepsaly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů, trvá i vliv vyššího nájemného, dražší elektřiny a dalších cen spojených s bydlením, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Měziměsíčně se spotřebitelské ceny zvedly o 0,3 procenta. „Meziroční zrychlení listopadového cenového růstu bylo ovlivněno především cenami potravin. U řady z nich došlo po říjnovém poklesu k růstu. Příkladem může být cukr, jehož cena v říjnu klesla o 6,9 procenta a v listopadu naopak vzrostla o 13,6 procenta. Dále rostly ceny vepřového masa, ovoce a zeleniny,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Proti loňskému listopadu vzrostly rovněž ceny za bydlení. Nájemné z bytu zdražilo o 3,8 procenta, vodné a stočné o 2,6 procenta a elektřina o 11,5 procenta. Zvýšení celkové cenové hladiny ovlivnily také ceny za stravovací a ubytovací služby, které byly meziročně vyšší o 4,8 procenta, respektive o 3,3 procenta.
Vývoj inflace podle ekonomů nepovede k tomu, že by Česká národní banka zvýšila příští týden úrokové sazby. "Vzhledem k tomu, že příčinou zrychlení inflace byly především rozkolísané ceny potravin, bude ČNB velmi pravděpodobně vyšší inflaci tolerovat a úrokové sazby na svém prosincovém jednání nezmění," uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Listopadová inflace přitom byla o 0,2 procentního bodu vyšší než odhady ČNB. "Zveřejněná data jsou kvalitativně v souladu se stávající prognózou ČNB, která předpovídala dočasné zvýšení inflace na přelomu let 2019 a 2020," uvedl v úterý ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Ekonom ČSOB Petr Dufek upozornil, že tři čtvrtiny inflace jdou na vrub dražšího bydlení a potravin, tedy položek spotřebitelského koše, na něž má politika ČNB zanedbatelný vliv. Analytik UniCredit Bank Jiří Pour pak vidí překročení tříprocentní inflace jako jednorázovou záležitost.
Na začátku přístího roku inflaci podpoří zvýšení spotřební daně na alkohol a tabákové výrobky, upozorňuje ve své analýze Raiffeisenbank. „Souhrnný dopad těchto změn odhadujeme na asi 0,5 procentního bodu," uvedl analytik banky Luboš Růžička. Opačným směrem by mohlo působit snížení DPH u vybraných služeb. „Tento vliv se však podle našeho názoru v koncových zákaznických cenách příliš neprojeví, protože provozovatelé si přes nižší DPH jen navýší své marže," dodal.
