Deset tahounů světové ekonomiky v roce 2026. Západ si neškrtne, dominovat budou východní velmoci

Dařit se bude nejlidnatějšímu státu světa.

Dařit se bude nejlidnatějšímu státu světa. Zdroj: Profimedia.cz

František Zajíc
Diskuze (5)
  • Která z 20 největších ekonomik světa by letos mohla dosáhnout největšího ekonomického růstu?
  • Co dostalo mezi favority asijské země?
  • V jaké kondici jsou tradiční velké ekonomiky? 

Dvacet největších ekonomik světa. Která z nich by v letošním roce 2026 mohla dosáhnout největšího ekonomického růstu? Dařit by se mělo asijským zemím. A jak je na tom třeba Turecko s Argentinou, tedy země, které si procházejí ekonomickými problémy? Zde je žebříček dle dat Mezinárodního měnového fondu (IMF)

10. Jižní Korea

Jižní Korea na desátém místě.

V případě Jižní Koreje jde spíš o stabilizaci po slabších obdobích. IMF očekává v letošním roce růst o 1,8 procenta, přičemž hlavní roli mohou sehrát exportně orientované sektory – zejména průmysl a technologická výroba, kde Korea těží z globální poptávky po čipech, elektronice a dalších high-tech komponentech.

Motorem korejské ekonomiky by mohla být také domácí poptávka, která se vzpamatovává z inflačních tlaků. Přesto jsou zde ale stále výrazná rizika, zejména proto, že je tamní hospodářství citlivé na vývoj v zahraničí. Dlouhodobě také tuto asijskou zemi brzdí stárnutí populace a s tím související slabší produktivita práce.

9. Brazílie

Rio de Janeiro, Brazílie.

Brazilskou ekonomiku táhne domácí poptávka a také export různých komodit. Její růst by se v roce 2026 mohl přiblížit dvěma procentům. IMF tak předpokládá, že si ekonomika udrží solidní výkon v klíčových oblastech, ať už jde o zemědělství, těžbu nebo energetiku.

Důležité ale bude, jestli se podaří udržet pod kontrolu inflace, která v zemi zůstává na vyšších hodnotách. I proto má brazilská centrální banka nastavené vyšší úrokové sazby, které výkon ekonomiky mohou brzdit. Banka proto předpokládá, že silnější období má brazilská ekonomika za sebou a že její růst bude proto mírnější.

8. – 7. USA

Námořník amerického námořnictva sleduje letové operace, zatímco se stíhací letoun F/A-18E Super Hornet ze „Kestrels“ ze stíhací perutě VFA-137 připravuje na přistání.

O více než dvě procenta by letos mohla vyrůst ekonomika Spojených států. Tahounem by mohla být kombinace spotřeby domácností, investic firem a pokračujícího technologického boomu v oblasti AI, kde USA dominují jak kapitálově, tak inovačně. IMF navíc ve svých novějších aktualizacích naznačuje, že americká ekonomika si umí udržet slušné tempo i navzdory vyšším sazbám.

Americký růst je každopádně citlivý na finanční podmínky a politická rozhodnutí. Pokud by inflace klesala pomaleji, než se čeká, mohly by úrokové sazby zůstat výš delší dobu, a to obvykle tlumí investice i spotřebu. Další nejistotu představují obchodní a geopolitická témata, která nadhazuje do veřejného prostoru Donald Trump. Případná eskalace celních sporů nebo nové bariéry v mezinárodním obchodu by mohly zasáhnout ceny, důvěru firem a investiční plánování.

8. – 7. Austrálie

Lidé nosí vánoční čepice, když slaví Štědrý den na pláži Bondi Beach v Sydney.

Stejně jako v USA, tedy o 2,1 procenta, by mohla růst podle odhadu IMF ekonomika Austrálie. Tento růst by mohl stát hlavně na postupném oživení domácí ekonomiky. Austrálie zároveň těží z dlouhodobě silných vazeb na asijské trhy a z exportu surovin, které tvoří důležitý pilíř zejména v období, kdy globální průmysl znovu nabírá dech.

V zemi na druhou stranu zůstává vyšší hlavní úroková sazba, která klesá jen pozvolna, aby se znovu nerozjela inflace. Rizikem je také vnější prostředí. Austrálie je otevřenou ekonomikou a jakékoli ochlazení asijské poptávky nebo globální nejistota by se rychle propsaly do exportů i investic.

6. Turecko

Turecko

Větší růst předpovídá IMF Turecku, jehož ekonomika by mohla posílit o 3,7 procenta. Země by měla navázat na silnou domácí poptávku a měla by se také stabilizovat po období obrovské inflace. Na oživení by mohly navázat také investice a export.

Tato příznivá prognóza se ale rychle může změnit, protože k cenové stabilitě má Turecko pořád daleko. Inflace stále přesahuje až 30 procent a každé špatné politické nebo ekonomické rozhodnutí se tak může silně promítnout do kapes daňových poplatníků nebo zhoršit důvěru investorů.

5. – 4. Saúdská Arábie

Korunní princ Muhammad bin Salmán se snaží Saúdskou Arábii modernizovat a otevřít světu. Kvůli cenové válce ale možná bude muset některé ambiciózní plány odložit.

Až čtyřprocentní růst by mohla zaznamenat Saúdská Arábie. Ta samozřejmě těží výhradně z výkonu ropného sektoru. K tomu se ale v poslední době přidává také pozitivní dopad transformace ekonomiky, která podporuje investice do infrastruktury, turismu nebo nových technologií.

Růst Saúdské Arábie každopádně může ještě ovlivnit vývoj na ropném trhu. Ten v tuto chvíli zůstává pozitivní. Pokud by se ale globální poptávka oslabila nebo by ceny ropy klesly, může se to na výkonu ekonomiky podepsat. I proto například zůstává otázkou, jestli už se v letošním roce na cenách ropy dlouhodobě podepíše situace ve Venezuele, kde chtějí z ropy začít profitovat Spojené státy.

5. – 4. Argentina

Protivládní demonstrace v Buenos Aires po oznámení nových ekonomických opatření  prezidenta Marcia

Po krizových letech by se významného růstu mohla dočkat také Argentina. Vysoký čtyřprocentní růst signalizuje, že její ekonomika ožívá. Na druhou stranu ukazatel růstu HDP vychází z nízkého základu, což může skutečný obraz trochu zkreslovat. Ekonomiku by mohly táhnout investice, export nebo také potenciál v energetice a těžbě.

Podobně jako v Turecku je i v Argentině tato predikce nejistá a může se během roku výrazně změnit. Odhad totiž stojí na citlivých předpokladech. Země bude čelit tlaku na kurz měny nebo na inflaci, kterou se ale aktuálně daří držet pod kontrolou. Další zdroje jako třeba OECD proto počítají v případě Argentiny s nižším růstem, který se ale i tak může pohybovat kolem tří procent.

3. Čína

Člen čínské armády

Žebříček růstu největších světových ekonomik ovládly asijské země. Tradičně vysoký růst by měla zaznamenat Čína, konkrétně přes čtyři procenta HDP. Z dlouhodobého pohledu je ale patrné, že se výkon této ekonomiky pozvolna snižuje. Tahounem má být kombinace průmyslu, exportu a postupné posílení domácí poptávku. Právě slabší spotřeba domácností je dlouhodobě jedním z největších témat čínské ekonomiky.

Největší brzdou naopak zůstává realitní sektor. Pokračující slabost v nemovitostech a dluhové napětí u části lokálních samospráv dlouhodobě tlačí dolů investice i důvěru domácností. K tomu se přidává riziko vyšších obchodních bariér. Západ stále citlivěji reaguje na čínskou průmyslovou expanzi a objevují se obavy v některých odvětvích, což může vyústit v další omezení obchodu.

2. Indonésie

Indonésie

Domácí poptávka by měla v letošním roce táhnout ekonomiku Indonésie. Ta by měla podle IMF vyrůst o 4,9 procenta. Ke spotřebě domácností této skoro třísetmilionové země se by se mohly přidat ještě investice do infrastruktury nebo do dalších strategických sektorů.

Rizika ale leží hlavně ve finanční stabilitě a důvěře trhů, protože Indonésie je citlivá na kurz měny a pohyby zahraničního kapitálu. Tamní měna jen od začátku roku 2026 oslabila na rekordní minimum a investoři řeší obavy z fiskální disciplíny země a z možného oslabení nezávislosti její centrální banky. To by se mohlo podepsat na dražším importu i na komplikaci s udržením inflace na stabilní úrovni.

1. Indie

Indie měla loni v centrální bance rezervy v hodnotě 643 miliard dolarů.

Největší růst by podle IMF měla zaznamenat Indie, kde by HDP měl vyrůst o 6,2 procenta. To potvrzuje aktuálně pozici nejrychleji rostoucí velké ekonomiky. Ekonomiku nejlidnatější země světa táhne rostoucí domácí spotřeba a také investice od dopravy přes energetiku až po development. Země se zároveň snaží přilákat zahraniční firmy, aby diverzifikovaly výrobu i mimo Čínu.

V případě Indie může být otázkou, jestli země nenarazí na limity pracovního trhu a jestli dokáže vytvářet dostatek kvalifikovaných míst i mimo velká města. Zároveň se země ocitá pod tlakem dvou mocností. Indie čelí kritice Spojených států za to, že dováží ropu z Ruska, které naopak hledá odbytiště pro své nerostné suroviny kvůli sankcím západních zemí. Případné výkyvy ceny ropy by se mohly na růstu ekonomiky Indie jakožto významného dovozce této suroviny negativně podepsat.

Vstoupit do diskuze (5)