Nejzadluženější země světa pro rok 2026: Řecko není v Evropě nejhorší
- Největší veřejný dluh letos připadne asijské zemi.
- Řecko by letos ve výši deficitu mohla přeskočit jiná silná evropská ekonomika.
- Jak se liší struktura dluhů v jednotlivých zemích?
Stejné hodnoty s různým významem. To je ukazatel zadlužení země vůči HDP. Některé státy zvládají s vysokým zadlužením udržet ekonomiku produktivní, jiné mají problémy. Mezinárodní měnový fond (MMF) sestavil žebříček zemí s největším veřejným dluhem vůči HDP podle odhadu pro rok 2026. První místo obsadila stejná země jako loni. Jinak se pořadí promíchalo.
10. Ukrajina
Válkou zmítaná Ukrajina se do první desítky nejzadluženějších zemí dostala právě vlivem ruské invaze, která zásadně narušila fungování tamní ekonomiky. K nárůstu dluhu nad 120 procent HDP vedou válečné výdaje, propad produkce a pokles daňových příjmů. Významná část státního rozpočtu je dnes financována zahraniční pomocí a půjčkami od mezinárodních institucí, zejména MMF, Evropské unie a dalších partnerů. Mezinárodní instituce odhadují, že země bude v příštích letech potřebovat desítky miliard dolarů ročně, aby dokázala financovat běžné fungování státu i obranu proti ruské agresi.
Klíčovou roli proto hraje plánovaná finanční pomoc Evropské unie, zejména rozsáhlý úvěrový balík v hodnotě přibližně 90 miliard eur, který má pomoci pokrýt velkou část ukrajinských rozpočtových potřeb v nejbližších letech. Jednání o této půjčce ale komplikují politické spory uvnitř EU, zejména ze strany Maďarska a Slovenska, které tuto formu pomoci dlouhodobě blokují.
9. USA
Přestože jsou Spojené státy jedním z největších dlužníků na světě, jejich situace je odlišná od jiných zemí s podobně vysokým dluhem. Podle MMF letos dosáhne americký veřejný dluh přibližně 124 procent HDP. Zároveň však USA disponují několika výhodami. Americký dolar je dominantní světovou rezervní měnou a tvoří více než polovinu globálních devizových rezerv, což zajišťuje stabilní poptávku po amerických státních dluhopisech. Díky tomu mohou Spojené státy financovat svůj dluh levněji než většina ostatních zemí.
Přesto nejsou vůči rizikům rostoucího dluhu imunní. V posledních letech se stále více diskutuje zejména rychlý růst nákladů na obsluhu dluhu a rostoucí objem nově vydávaných státních dluhopisů. Vyšší zadlužení může postupně tlačit vzhůru úrokové sazby, což zdražuje financování nejen státu, ale i domácností a firem. Nedávné analýzy upozorňují například na možné dopady na hypoteční trh či investice v soukromém sektoru.
8. Maledivy
Malá ostrovní ekonomika, jejíž veřejné finance jsou výrazně závislé na jediném odvětví, a to cestovním ruchu. To jsou Maledivy. Turismus zde dlouhodobě vytváří více než čtvrtinu HDP a představuje hlavní zdroj příjmů. Právě tato jednostranná ekonomická struktura však zvyšuje zranitelnost země vůči externím šokům. Naplno se to ukázalo během koronavirové pandemie, kdy se turistický ruch prakticky zastavil a státní příjmy prudce klesly. Vláda proto přikročila k finanční podpoře ekonomiky, aby udržela v chodu základní veřejné služby. Výsledkem byl rychlý růst veřejného dluhu, který se podle letošních odhadů MMF přiblíží 130 procentům HDP.
Dalším specifickým faktorem je vysoká zranitelnost země vůči klimatickým změnám. Maledivy patří mezi státy nejvíce ohrožené růstem hladiny oceánů, což nutí vládu investovat značné prostředky do ochrany pobřeží a infrastruktury. Řešením by podle mezinárodních institucí měla být postupná fiskální konsolidace, diverzifikace ekonomiky a opatrnější správa zahraničního dluhu.
7. Senegal
Senegal patří mezi rychle rostoucí ekonomiky západní Afriky. Přesto se v posledních letech výrazně zvýšilo jeho veřejné zadlužení. Země investovala značné prostředky do modernizace infrastruktury, rozvoje energetiky a velkých dopravních projektů, které mají podpořit dlouhodobý hospodářský růst. Tyto investice však byly z velké části financovány zahraničními úvěry a emisemi státních dluhopisů na mezinárodních trzích. V letošním roce MMF predikuje Senegalu zadlužení přesahující 130 procent HDP.
Senegal se spoléhá, že nepříznivý vývoj veřejných financí zvrátí těžba ropy a zemního plynu, kterou se země chystá rozšiřovat. Příjmy z energetických zdrojů by mohly posílit státní rozpočet a pomoci stabilizovat zadluženou ekonomiku. Současně však existují rizika spojená s kolísáním cen komodit a mezinárodní instituce také upozorňují na případnou příliš velkou závislost na příjmech z přírodních zdrojů. I proto by Senegal měl pokračovat v dalších reformách veřejných financí, které by zlepšily například výběr daní.
6. Řecko
Řecko letos podle MMF nebude v Evropské unii zemí s největším veřejným dluhem. Přesto zadlužení vystoupá na 137 procent HDP. Po letech dluhové krize, záchranných programech Evropské unie i MMF se v posledních letech řecká ekonomika postupně zotavuje. I tak ale Řecko zůstává jednou z nejzadluženějších evropských zemí.
Země se zároveň vrátila na mezinárodní dluhopisové trhy a znovu získala investiční rating od některých agentur. Dluh ovšem zůstává dlouhodobou výzvou, zejména v kontextu stárnoucí populace a potenciálních ekonomických šoků. Stabilita řeckých veřejných financí bude do budoucna záviset především na pokračování fiskální disciplíny, udržení ekonomického růstu a efektivním využívání evropských investičních programů.
5. Itálie
Vyššího zadlužení než v Řecku by v rámci EU letos mohla dosáhnout Itálie. MMF predikuje, že veřejný dluh přesáhne 138 procent HDP. Přestože země patří mezi největší ekonomiky eurozóny a disponuje rozsáhlým průmyslovým sektorem, její hospodářský růst je v posledních desetiletích relativně pomalý. Kombinace nízkého růstu, stárnoucí populace a vysokých veřejných výdajů tak udržuje poměr dluhu k HDP na velmi vysoké úrovni.
Pro stabilitu italských veřejných financí bude klíčové především tempo ekonomického růstu a schopnost vlády udržet rozpočtovou disciplínu. Vyšší úrokové sazby v posledních letech zvýšily náklady na obsluhu dluhu, což může postupně zatěžovat státní rozpočet. Itálie zároveň spoléhá na investice z evropského fondu obnovy, které mají podpořit modernizaci infrastruktury, digitalizaci ekonomiky a zvýšení produktivity.
4. Bahrajn
Bahrajn patří mezi menší státy Perského zálivu, jejichž ekonomika je do značné míry založena na těžbě a zpracování ropy. Na rozdíl od bohatších sousedů, jako jsou Saúdská Arábie, Katar nebo Spojené arabské emiráty, ale Bahrajn disponuje výrazně menšími zásobami ropy a jeho veřejné finance jsou proto dlouhodobě zranitelnější. Vysoké veřejné výdaje, zejména na sociální programy a infrastrukturu, spolu s kolísajícími příjmy z ropného sektoru vedly v posledních letech k rychlému růstu státního dluhu. Deficit by se v roce 2026 měl pohybovat okolo 150 procent HDP.
Země musela financovat rozpočtové deficity prostřednictvím státních dluhopisů a zahraničních půjček. Významnou roli ve stabilizaci ekonomiky sehrála také finanční pomoc bohatších států Perského zálivu. Vysoký dluh představuje pro bahrajnskou ekonomiku dlouhodobé riziko, zejména v období nižších cen ropy. Země se proto snaží postupně diverzifikovat svou ekonomiku a posílit sektory, jako jsou finanční služby, turismus či logistika.
3. Súdán
Súdán patří mezi nejzadluženější země světa především kvůli dlouhodobé politické nestabilitě, ozbrojeným konfliktům a slabým státním institucím. Ekonomika země byla navíc výrazně oslabena po odtržení Jižního Súdánu v roce 2011, kdy Súdán přišel o většinu svých ropných polí, která byla hlavním zdrojem státních příjmů. Od té doby se země potýká s rozpočtovými deficity, vysokou inflací a nedostatkem zahraničních investic. Zadlužení se postupně hromadilo především vůči zahraničním věřitelům a mezinárodním institucím. Situaci dále zhoršila občanská válka, která v zemi vypukla v roce 2023 a vedla k výraznému ochromení hospodářské aktivity, kolapsu infrastruktury a masivní humanitární krizi.
Ekonomika Súdánu je tradičně založena zejména na zemědělství, které zaměstnává velkou část obyvatelstva, ale jeho potenciál zůstává kvůli konfliktům a nedostatečným investicím dlouhodobě nevyužitý. Možnosti řešení dluhové situace Súdánu jsou v současnosti velmi omezené. Země byla v minulosti zapojena do mezinárodních programů oddlužení pro nejchudší státy, které měly postupně snížit její dluhovou zátěž a umožnit stabilizaci veřejných financí, jejichž deficit se letos přiblíží 170 procentům HDP. Tyto procesy však výrazně narušila válka a politický chaos. Bez stabilizace bezpečnostní situace a obnovy základního fungování státu je proto jen obtížné očekávat rychlé zlepšení ekonomické kondice.
2. Singapur
Singapur patří mezi nejbohatší a ekonomicky nejvyspělejší státy světa, přesto se podle statistik MMF řadí mezi země s nejvyšším veřejným dluhem v poměru k HDP. Letos by měl deficit překročit 170 procent HDP. Na první pohled může toto číslo působit překvapivě, ve skutečnosti je však struktura singapurského dluhu specifická. Vláda vydává státní dluhopisy především proto, aby vytvořila bezpečná investiční aktiva pro domácí finanční sektor, a zejména pro povinný penzijní systém. Velká část státních dluhopisů je tak držena domácími institucemi a prostředky získané jejich emisí jsou investovány prostřednictvím státních investičních fondů do globálních aktiv.
Právě vysoké státní rezervy a silná fiskální disciplína způsobují, že singapurské zadlužení je z hlediska ekonomické stability vnímáno relativně bezpečně. Vláda dlouhodobě udržuje přísná pravidla pro hospodaření s veřejnými financemi a rozpočtové deficity jsou spíše výjimečné. Přesto může vysoký poměr dluhu k HDP vyvolávat otázky o dlouhodobé udržitelnosti systému, zejména v kontextu stárnutí populace a rostoucích sociálních výdajů. Singapur se proto snaží postupně diverzifikovat své zdroje příjmů a posilovat technologický a inovační sektor.
1. Japonsko
Stejně jako loni, tak i letos bude zemí s největším veřejným dluhem Japonsko, jehož deficit přesáhne podle MMF 200 procent HDP. Kořeny tohoto vysokého zadlužení sahají až do devadesátých let, kdy země čelila dlouhému období ekonomické stagnace po splasknutí realitní a akciové bubliny. Vláda tehdy reagovala rozsáhlými fiskálními stimuly a investicemi do infrastruktury, aby podpořila hospodářský růst. Dalším významným faktorem je stárnutí japonské populace, které zvyšuje výdaje na důchody a zdravotní péči.
Navzdory mimořádně vysokému zadlužení však Japonsko nečelí akutní dluhové krizi. Důvodem je především struktura dluhu. Stejně jako v Singapuru většinu dluhopisů drží domácí investoři, banky a penzijní fondy. Specifickou roli v řízení japonského dluhu hraje také centrální banka, která v posledních letech nakupovala velké objemy státních dluhopisů v rámci své uvolněné měnové politiky. Díky tomu zůstávají úrokové náklady na obsluhu dluhu relativně nízké, i přes jeho enormní velikost. Dlouhodobou výzvou však zůstává kombinace vysokého zadlužení, pomalého ekonomického růstu a demografického vývoje.
