Žebříček deseti rozhazovačů EU. Kteří sousedi Česka mají nejvyšší rozpočtové deficity?
- Přehled deseti zemí s aktuálně nejvyšším rozpočtovým deficitem veřejných financí v Evropské unii.
- Co nejvíce zatěžuje rozpočty členských států?
- Kdo už kvůli stavu veřejných financí dostal varování od Evropské komise a čí hospodaření je čím dál méně udržitelné?
Skoro každý členský stát Evropské unie zápasí s nelichotivým stavem veřejných financí. Kdo se zařadil mezi deset největších rozhazovačů EU? Odpovídají data Evropské komise a předpokládaný schodek státního rozpočtu v poměru k HDP daných zemí. Sousedé Česka v žebříčku propadli. Kdo je tam dál?
10.–9. Německo
Německo vstoupí do roku 2026 pod tlakem. Deficit rozpočtu dosáhne podle Evropské komise čtyř procent HDP. Komise proto upozorňuje na fiskální obezřetnost, přestože vzhledem k současné bezpečnostní situaci ve světě částečně toto zvýšené zadlužení toleruje. Německá vláda totiž plánuje pokračovat ve velkých investicích do bezpečnosti a obrany. Pokračovat chce ale také třeba i v nezanedbatelné podpoře průmyslu.
S vyššími deficity se v následujících letech pochopitelně pojí také rostoucí náklady na obsluhu dluhu. Ty společně s dalšími výdajovými prioritami mohou v následujících letech omezit manévrovací prostor pro případné další investice a rozvoj. Investované prostředky zároveň Německo chce využít pro nakopnutí hospodářského růstu, který v této největší evropské ekonomice v posledních letech stagnuje.
10.–9. Finsko
Se stejným schodkem, který se vyrovná čtyřem procentům HDP, bude v příštím roce operovat také Finsko. I u této severské země platí, že chce pokračovat v investicích do obrany. Kromě toho ale Finsko řeší také rostoucí náklady například v sociální oblasti.
Na rostoucí finské schodky reagovala také Evropská komise, která zemi nařídila, že musí předložit v dohledné době plán na konsolidaci a postupně snižovat schodek pod tři procenta HDP. V opačném případě by Finsko mohlo čelit tlaku na škrty výdajů, zvýšení daní nebo omezení sociálních výdajů, což by mohlo negativně zasáhnout ekonomiku a veřejné služby.
8. Rakousko
Varování od Evropské komise dostalo také Rakousko. Jeho schodek v příštím roce přesáhne čtyři procenta HDP. Hlavními důvody tohoto deficitu jsou kombinace vysokých státních výdajů, především zvýšených nákladů na sociální systém, důchody a zdravotní péči, ale také dodatečných výdajů souvisejících s energetickou krizí a inflací, které výrazně narostly v předchozích letech.
Fiskální bilanci nepomáhá ani tamní ekonomika. Ta v poslední době zaznamenala několik slabších kvartálů, což se promítá do nižších daňových výnosů i zhoršené fiskální bilance. Podobně jako v dalších zemích bude Rakousko čelit také stárnoucí populaci, která tlak na sociální systém v následujících letech téměř jistě snižovat nebude, spíš naopak.
7. Estonsko
Pobaltské země s napětím sledují kroky Ruska, čemuž odpovídají investice do bezpečnosti v této oblasti. V případě Estonska se to ale podobně jako v jiných zemích odráží na deficitu státního rozpočtu. Ten dosáhne podle odhadů Evropské komise v příštím roce na 4,4 procenta HDP.
Kromě obrany se snaží země investovat také do infrastruktury. Pokud se ale investice v příštích letech nezačnou pozitivně promítat do hospodářského růstu, dostane se Estonsko pod tlak. Tyto investice si ale ještě stále může dovolit, protože jeho zadlužení stále patří k těm nižším v Evropské unii, přestože se výrazně zvýšilo už před pěti lety kvůli pandemii koronaviru.
6. Slovensko
Slovensko s vysokými deficity státního rozpočtu bojuje dlouhodobě. Hlavními příčinami jsou zvýšené výdaje státu, zejména ty sociální a zdravotní, a náklady spojené s energií a důchody, ale také tlaky na zvýšení veřejných investic včetně výdajů na obranu. Současně daňové výnosy a příjmy státní pokladny zaostávají. Slovensko má nižší příjmy z DPH i daní z příjmu.
Tamní vláda se částečně snaží konsolidovat. V posledních letech se kromě šetření nevyhnula ani zvyšování daní nebo zavádění nových. Jisté ale je, že vysoké deficity představují pro Slovensko velké riziko do budoucna i s ohledem na to, že se budou zvyšovat náklady na obsluhu státního dluhu.
5. Francie
Dlouhodobé problémy s veřejnými financemi má také Francie, která nyní stejně jako Rakousko nebo Finsko dostala varování od Evropské komise. Deficit v příštím roce dosáhne podle odhadů necelých pěti procent HDP. Kromě toho má Francie i jedno z největších zadlužení vůči HDP ze všech členských států EU.
Vysoké zadlužení způsobuje, že je země citlivá na vnější ekonomické otřesy, jako jsou růst úrokových sazeb, pokles růstu ekonomiky nebo další krize, které mohou znamenat rychlý nárůst nákladů na obsluhu dluhu a tlak na veřejné finance. Snahu o nějakou konsolidaci navíc ve Francii komplikuje tamní nestabilní politické prostředí i časté výměny vlád, což má za následek, že na případných strukturálních reformách nepanuje široká politická shoda.
4. Maďarsko
Vysoké rozpočtové deficity má už několik po sobě také Maďarsko. V příštím roce by podle Evropské komise měl přesáhnout pět procent HDP. To je stále vysoké číslo, každopádně je potřeba dodat, že v minulých letech byly schodky vůči HDP ještě vyšší.
Schodek zvyšují v případě Maďarska štědré vládní výdaje, ať už jde třeba o programy na podporu energií, bydlení nebo různé sociální dávky či daňové úlevy. Na druhé straně se země nemůže opřít o silný ekonomický růst a nemůže těžit ani z investic, jejichž oživování pokračuje pomalu.
3. Belgie
Třetí největší rozpočtový schodek vůči HDP by v příštím roce měla mít Belgie. Deficit by se měl přiblížit 5,5 procenta HDP. Belgie se podobně jako jiné země snaží vypořádávat se stárnoucí populací, která vytváří tlak na důchody nebo zdravotní péči. I v případě Belgie ale platí, že nezanedbatelnou část schodku budou tvořit pokračující investice do obrany.
Belgii se podobně jako Francii snižuje manévrovací prostor a dostává se pod tlak, že se v případě nižšího výkonu ekonomiky nebo zvyšování úrokových sazeb dostane do problémů. I proto se tamní vláda připravuje na konsolidaci. Otázkou nicméně zůstává, jestli se chystaná opatření vůbec podaří dotáhnout, nebo jestli přinesou potřebný efekt.
2. Rumunsko
Ještě v roce 2024 přesáhl deficit státního rozpočtu v Rumunsku devět procent HDP, nejvíc z celé Evropské unie. Pro příští rok odhady Evropské komise přisuzují Rumunsku více než šestiprocentní deficit, což tentokrát znamená druhé místo. Za dlouhodobým zadlužováním stojí prudký nárůst státních výdajů: zejména vyšší mzdy veřejného sektoru, výrazné navýšení důchodů, rozsáhlé veřejné investice a větší veřejné závazky financované na dluh.
Situace na poli veřejných financí je v Rumunsku krizová a vláda proto přistoupila ke konsolidaci. Pomocí balíčku různých opatření včetně zvyšování daní se snaží veřejné finance dostat pod kontrolu. Pokud se konsolidace podaří a obnoví se také hospodářský růst, existuje šance, že Rumunsko dokáže deficit stabilizovat na nižší úrovni. Pokud však fiskální disciplína selže, hrozí přetížení veřejných financí, což by znamenalo vyšší náklady na obsluhu dluhu, tlak na snížení sociálních výdajů nebo další zvýšení daní.
1. Polsko
Nejvyšší deficit státního rozpočtu v EU by v roce 2026 mělo mít Polsko. Podle odhadů Evropské komise by schodek měl dosáhnout 6,3 procenta HDP. Zadlužování Polska jde jednoznačně na vrub rostoucích investic do obrany a další infrastruktury, protože severovýchodní soused Česka patří mezi lídry ve zbrojení v celém NATO.
Ambiciózní plán vybudovat v Polsku jednu z nejsilnějších armád v Evropě ale přináší i svá rizika. Zůstává otázkou, jestli si země může takové investice vůbec dovolit, protože zvyšující se zadlužení může snížit flexibilitu státu reagovat na jiné problémy. Při nepříznivém vývoji ekonomiky navíc může Polsko čelit tlaku na zvyšování daní nebo na přehodnocování některých investic.
