Lidé chovají pro radost prase, malé ještěrky i velké pavouky

Pes, kočka, akvarijní rybičky nebo křeček? S tím se už mnozí nespokojí, lákají je exotičtější tvorové.
Chovem ussurijských tygrů na svém ranči v Jasenné se proslavil zlínský podnikatel Alexandr Cach. Neobvyklá zvířata ale nejsou zdaleka jen výsadou bohatých. Lidé ve Zlíně chovají hady, pavouky nebo mají jako domácího mazlíčka prasátko.

Kamarádské prasátko

Když se řekne prase, většině lidí se vybaví jitrnice nebo prejt. Málokdo si dovede představit čuníka jako přítele rodiny. Radka Mazalová ze Zlína-Štípy ale malé černé götingenské prasátko chová v kotci místo psa a s nějakou zabijačkou rozhodně nepočítá.

S čuníkem, kterému dala jméno Qido, chodí na procházky po ulici a vodí ho na vodítku. „Je to výborný společník, který nepotřebuje příliš velkou péči, a přitom si s člověkem dokáže vytvořit úzký a přátelský vztah,“ říká Mazalová.

I když je götingenské prasátko oproti běžnému praseti daleko menší, má podle chovatelky skoro stejnou chuť k jídlu. „Sní, co uvidí. Aby příliš nepřibíral, snažíme se mu dávat hodně zeleniny, třeba řepu, kukuřici nebo brambory. Nejraději má ale granule pro psy,“ dodává Mazalová.

Koupíte skoro cokoliv

V obchodech, na burzách nebo přes internet dnes není problém sehnat skoro jakékoliv zvíře. „Jednou z novinek, které se objevují ve zverimexech, je americký skunk. Dá se krásně ochočit a můžete s ním chodit na vodítku jako s pejskem. Hadi, pavouci, opičky nebo štíři jsou už celkem běžní,“ říká majitel jednoho ze zlínských zverimexů Miloslav Mareček. Podle něj si ale lidé často vybírají zvířata, kterým pak nedokážou zajistit dostatečnou péči. Třeba takoví papoušci jsou velmi inteligentní tvorové, výkon jejich mozku je srovnatelný s tříletým dítětem. „Papoušek je hodně náročné zvíře.

Člověk se mu musí věnovat i dvě hodiny denně, komunikovat s ním, hrát si s ním,“ vysvětluje Mareček. Pak se ale pták umí odvděčit. Mareček ukazuje na velkého papouška kakadu růžového, který návštěvníky jeho zverimexu vítá pozdravem „ahoj, mami“.

Chovatel plazů Lubomír Klátil si zamiloval malé nenápadné ještěrky gekony. Doma jich má skoro dvacet druhů. Choval i další plazy a taky pavouky. Ti ale museli z bytu pryč, protože si na jejich chloupky vypěstoval alergii. „Už od dětství jsem sbíral brouky, pak jsem se v době studií v Ostravě setkal s gekony a byla to láska na první pohled,“ říká chovatel.

Velcí hadi se prodraží

O tom, jak chovat plazy nebo pavouky, už napsal deset knížek. Dvakrát do roka také pořádá ve Zlíně na Čepkově burzy, kde je možné exotická zvířata koupit nebo se poradit se zkušenými chovateli a veterinářem. Nejbližší se koná 10. dubna.

Podle Klátila lidí, kteří mají doma velké hady nebo jiná náročná zvířata, ubývá. „Takový chov je hodně nákladná věc a i v této oblasti se projevuje ekonomická krize,“ myslí si Klátil.

Jeho slova potvrzuje Martin Vlček ze Zlína, který měl léta hroznýše královské. Běžně se mu rozmnožovali a největší z nich měli i přes dva metry. Před několika lety s tím ale skončil. Provozoval hospodu a na hady mu nezbýval čas, chov ho navíc stál moc peněz. „Každé terárium potřebuje systém vytápění a osvětlení. Pro chov velkých hadů jsou nutná skutečně rozměrná terária, což se prodraží,“ říká Vlček.

Se zvířaty se ale nerozloučil, chová malé ještěry a hlavně papoušky žako, senegalské papoušky nebo papoušky alexandry. Má jich doma třicet. „Žakové patří mezi největší papoušky a jsou velice inteligentní. Jeden mi říká dědo a umí i zavolat na našeho psa,“ dodává Vlček.

Sklípkani jsou bezcitní

Sklípkani, chlupatí pavouci velcí jako lidská dlaň i s prsty, nahánějí spoustě lidí hrůzu. Pavel Kostelník z Jižních Svahů o nich ale dokáže nadšeně vyprávět celé hodiny a s manželkou jich v panelákovém bytě chovají asi dvacet.

„Jsou to zajímavá zvířata obestřená tajemstvím. Žádné domácí mazlíčky ovšem nečekejte. Můžete si k nim vytvořit citový vztah, ale naopak to nefunguje. Jim je jedno, kdo jim dává najíst. A když mají špatnou náladu, mohou na vás třeba při krmení zaútočit a kousnout,“ říká Kostelník. Jeho ale pavouk ještě nepokousal.

Nepříjemné jsou také chloupky, které sklípkani v nebezpečí pouští ze zadečku. U lidí mohou vyvolat silnou alergii. „Právě proto není moc vhodné nechat pavouky lozit po sobě, jak to často vídáme na výstavách nebo v televizi. I když některé druhy jsou velice klidné a mírné,“ dodává Kostelník.

Pavouci mají podle něj oproti jiným zvířatům velké výhody pro chov. „Není to zvíře náročné na každodenní péči. Můžete na pár dní odjet a nemusíte se starat, kdo ho nakrmí nebo vyvenčí,” říká chovatel.

Přesto se brzy se svou sbírkou sklípkanů rozloučí. Kvůli rodině. „Čekáme miminko, takže chov pavouků už nepřipadá v úvahu,“ vysvětluje Kostelník.