Plány stran po volbách? ANO couvá od zbrojařské windfall tax, STAN chce progresivní zdanění práce
Zatímco Starostové se chtějí zaměřit na zdanění práce a uvalit novou daň na slazené nápoje, hnutí ANO slibuje například snížení korporátní daně. Spolu do detailů svého volebního programu jít zatím odmítá, premiér Petr Fiala (ODS) ale na svých cestách po Česku ujišťuje, že zvyšování daní v příštím volebním období nechystá. Co dalšího strany prozradily o svých daňových plánech?
Volební program Starostů a nezávislých chystá hlavní změny v otázce daní u příjmů fyzických osob. Starostové by po volbách rádi posílili daňovou progresi a převedli slevu na poplatníka do bonusu, který by se pravidelně navyšoval kvůli inflaci. Stát by tak více danil bohatší a ulevil nízkopříjmovým domácnostem. Podle hnutí by tyto kroky zvýšily motivaci k práci.
Do šedesátistránkového programu Starostů se dále vešlo například zavedení spotřební daně na slazené nápoje podle vzoru Polska. Nápoje s obsahem cukru nad padesát gramů na litr by nově podléhaly pevné sazbě ve výši 3,40 koruny za litr. Za každých dalších deset gramů cukru na litr by stát zatížil produkt více než třiceti haléři. Zvýšení daní na alkohol v programu jako takové není, další postup v této otázce chce ale hnutí ještě „zvážit“.
V oblasti rozpočtového určení daní (RUD) chtějí Starostové prosadit změny, které by stabilizovaly podíl obcí na výnosech z DPH, daně z příjmu fyzických i právnických osob. Posílit chtějí také takzvanou motivační složku RUD – tedy podíl z daně z příjmů zaměstnanců, který se mezi obce rozděluje podle počtu pracovních míst. Ten má během tří let vzrůst z nynějších 1,5 procenta až na 10 procent.
ANO: Zbrojařská windfall tax nebude
Starostové patří mezi první politické subjekty, které veřejnosti představily konkrétní daňové návrhy. Hnutí ANO naopak dál s oficiálním programem vyčkává. „Voličům naše vize vysvětlujeme na setkáních, ale nechceme je zatěžovat složitými detaily,“ uvedl už začátkem dubna místopředseda ANO Karel Havlíček. Ani téměř o dva měsíce později hnutí svůj program nezveřejnilo, daňové záměry ale postupně přibližují jak stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO), tak sám Havlíček prostřednictvím médií.
Schillerová potvrdila, že počítá se snížením korporátní daně na 19 procent, slibuje si od něj zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Sazbu, kterou navýšil současný kabinet premiéra Petra Fialy na 21 procent v konsolidačním balíčku, tak chce hnutí vrátit na původní úroveň.
Zvyšování nebo zavádění nových daní zcela vyloučila – a to včetně windfall tax pro zbrojařské firmy, kterou jako jednu z možností zmínil Havlíček v březnovém rozhovoru pro e15. „O dani z neočekávaných zisků na zbrojní průmysl jsme hovořili v rámci kritiky zcela nespravedlivé a nekompetentně nastavené podoby této daně současnou vládou, která zbrojařský sektor zcela vynechala a místo toho se zaměřila na minoritní akcionáře ČEZ,“ vysvětluje Schillerová.
Snižování daní podle ní musí jít ruku v ruce s kontrolou jejich výběru a například s opětovným zavedením elektronické evidence tržeb (EET). Pokud by se po volbách stala ministryní financí, chce se zaměřit zejména na daňovou stabilitu. „Jinými slovy aby se daně neměnily s každou vládou. Po zrušení superhrubé mzdy máme dobrý daňový mix, ale s ohledem na klesající porodnost potřebujeme více podpořit rodiny s dětmi, a proto budeme chtít vrátit školkovné,“ vyjmenovává. Odmítá i další zvyšování odvodů živnostníkům, kteří podle ní „nesou velkou tíhu zodpovědnosti, od státu přitom nechtějí prakticky nic“.
Daně jsme zvýšili z nutnosti, říká Fiala
Podobně jako ANO zatím volební program tají i koalice Spolu. V minulých parlamentních volbách přitom patřila mezi subjekty, které s ním šly ven mezi prvními. „V tuto chvíli je stále předmětem jednání programového týmu, a proto jej zatím nemohu blíže komentovat,“ říká mluvčí ODS Jakub Skýva. Koalice se podle něj bude soustředit na „klíčové otázky veřejného života a má jasnou vizi pro úspěšnou budoucnost země“, kdy zveřejní program, ale sdělit nechtěl.
Premiér Petr Fiala (ODS) na první předvolební debatě s komičkou Ivou Pazderkovou v Jihlavě slíbil, že v případě znovuzvolení jeho vláda zvyšování daní nechystá. Současně se omluvil za to, že stejný slib porušil v tomto období. „Já bych daně nezvýšil, kdybychom nemuseli,“ reagoval na kritiku jednoho z debatujících. Hlavním důvodem byla podle něj ruská agrese na Ukrajině.
ODS otevírá pravicové tabu
Česko čekají v následujících letech masivní investice do obrany, dopravní infrastruktury nebo do transformace energetiky, část ekonomů proto upozorňuje, že se bez zvýšení některých daní stát obejde jen stěží. Názor v daňových tématech se postupně začíná lišit i napříč ODS. Zatímco ministr financí Stanjura odmítá jak zvýšení některých daní, tak zvýšení státního deficitu, šéf rezortu dopravy Martin Kupka připustil, že jedno z toho možná nakonec budou muset občanští demokraté obětovat.
„Žádný rozkol jsem nezaznamenal,“ komentuje situaci ve straně poslanec Jan Skopeček (ODS). Nerovnováha veřejných financí je podle něj způsobena rychlejším tempem růstu výdajů oproti příjmům. Klíč vidí v úsporách na výdajové straně. „Investice budu vždy preferovat před provozními výdaji, nicméně i objem výdajů na ně musí být v souladu s ekonomickými a rozpočtovými možnostmi země,“ dodává s tím, že zadlužení a jeho negativní důsledky si Česko ponese bez ohledu na to, čím byl dluh způsoben.
Piráti by měli svůj program představit na začátku příštího týdne v pražské Radlické kulturní sportovně, SPD představila v polovině května předvolební desatero. V daňových otázkách chce zrušit solární daň, přechodně snížit DPH na pohonné hmoty, energie nebo na léky a zavést daně pro nadnárodní internetové giganty jako Google nebo Facebook.
