Přehledně: Izrael pokouší trpělivost Západu, zvažuje úder na Írán
Napětí kolem Izraele se v posledních dnech vyostřilo, řada zemí a organizací dává najevo nespokojenost s humanitární situací v Gaze. Zesílení izraelské ofenzivy na tomto území navíc vzbuzuje otázky ohledně konce konfliktu, který v říjnu 2023 odstartovaly teroristické útoky palestinského hnutí Hamás na židovském území. Trpělivost podle některých zdrojů ztrácí i americký prezident Donald Trump. V současnosti se k tomu vyrojily spekulace o tom, že Izrael zvažuje úder na Írán, což by mohlo mít nejen regionální dopady.
Ve středu se k poměrům v Gaze vyjádřil například nový papež Lev XIV. Vyzval k poskytnutí důstojné pomoci regionu. Prezident palestinské samosprávy Mahmúd Abbás ocenil kroky, které vůči Izraeli v minulých dnech podnikla Evropské unie a Británie. „Všichni odmítli politiku blokády, hladomoru, vysídlení a zabavování území,“ uvedl.
Jaká je v současnosti situace v Gaze?
Izraelská armáda v uplynulých dnech na pokyn vlády premiéra Benjamina Netanjahua zesílila a rozšířila vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy s cílem ovládnout strategické oblasti a dosáhnout všech cílů války včetně propuštění rukojmích a úplné porážky teroristického hnutí Hamás. Židovský stát tak zřejmě reagoval na ukončení cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa po Perském zálivu, které nepřineslo žádné výsledky stran konfliktu.
OSN varuje, že v Gaze hrozí hladomor. Netanjahu však v pondělí povolil přísun omezeného množství humanitární pomoci do pásma po více než dvou a půl měsících úplné blokády. Izrael navíc tvrdí, že pomoc zdržuje Hamás. Netanjahu každopádně doma i v zahraničí čelí rostoucí kritice za své počínání. Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kupříkladu aktuálně uvedl, že aktivity jeho země v Gaze mají blízko k válečným zločinům. Británie, Francie a Kanada označily izraelské kroky za nehorázné.
Jak se na vývoj dívá Donald Trump?
V médiích se množí spekulace, že Trump začíná být frustrovaný z vývoje v Gaze. Web The Times of Israel kupříkladu napsal, že konflikt vnímá jako poslední výraznou překážku ke klidu a prosperitě regionu a přeje si, aby izraelská armáda své aktivity ukončila.
Washington zřejmě také v posledních týdnech tlačil na Izrael, aby uvolnil toky humanitární pomoci. Některé zdroje dokonce s odkazem na nejmenované lidi blízké administrativě tvrdí, že Američané varovali izraelskou vládu před ztrátou podpory, pokud válku neukončí.
Mají evropské státy k Izraeli v současnosti jednotný postoj?
Postoj unijních a dalších evropských států nikdy nebyl jednotný, některé jsou více nakloněné Izraeli, jiné se zastávají palestinské strany. V poslední době ale sílí hlasy, které odsuzují Netanjahua. Stále více se ozývá především Británie, která s Izraelem přerušila jednání o dohodě o volném obchodu a uvalila nové sankce na židovské osadníky na Západním břehu Jordánu.
„Vždy jsme podporovali právo Izraele bránit Izraelce před terorismem. Ale tato eskalace je zcela nepřiměřená,“ uvedl před pár dny Londýn ve společném prohlášení s Paříží a Ottawou. Strany, které podporují španělskou vládu levicového premiéra Pedra Sáncheze, se v úterý shodly na zavedení zbraňového embarga proti Izraeli.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v pondělí uvedla, že sedmadvacítka chystá revizi asociační dohody s Izraelem, která posiluje vzájemné vztahy mezi unií a židovským státem. Pro tento krok se podle ní vyslovila silná většina členských zemí, podle dalších vyjádření šlo o sedmnáct hlasů.
„Situace v Gaze je katastrofální. Pomoc, kterou Izrael povolil, je samozřejmě vítaná, ale je to jen kapka v moři,“ řekla Kallasová. Dodala, že sankce proti násilným izraelským osadníkům má EU připravené, jeden členský stát je ale prozatím blokuje. Z dostupných informací vyplývá, že by mělo jít o Maďarsko, i když původně byly ve skupině zemí proti postihům i Česko, Německo a Rakousko.
Jaký je tedy aktuální pohled Česka?
Česko patří mezi největší zastánce Izraele a ministr zahraničí Jan Lipavský se nijak netají tím, že se připojilo k táboru zemí, které jsou proti revizi asociační dohody. „My jsme byli v té druhé skupině prosazující zdrženlivější postup, ale budiž. Kaja Kallasová si z toho odnesla, že Evropská unie provede určité přehodnocení,“ uvedl Lipavský.
Na druhou stranu prezident Petr Pavel v úterý v Bruselu prohlásil, že s některými kroky Izraele se Česko ztotožnit může, ale s jinými ne a mělo by to dát najevo. Bylo by podle něj namístě oddělit obecnou podporu Izraele od podpory některých činů Netanjahuovy vlády.
„Myslím, že jakékoli hledání kliček nám nepomůže. Měli bychom zcela jasně říct, že humanitární ohledy jsou pro nás důležité, ať se týkají kohokoli,“ podotkl prezident. Lipavský tvrdí, že Česko podporuje dodávky humanitární pomoci do Gazy, je ale třeba zajistit, aby se nedostala do rukou Hamásu.
Hrozí izraelský úder na íránská jaderná zařízení?
Dalším rizikem pro eskalaci situace v regionu, o kterém se v současnosti spekuluje, je izraelský úder na íránská jaderná zařízení. CNN tvrdí, že tuto možnost naznačily americké zpravodajské služby na základě zachycené izraelské komunikace i pohybu vojska. „Možnost izraelského úderu v posledních měsících výrazně vzrostla,“ řekl stanici člověk obeznámený s těmito informacemi.
CNN podotýká, že zprávy přicházejí v době, kdy se Trump chystá uzavřít s Teheránem dohodu o jeho jaderném programu. Z dostupných informací ale údajně není jasné, zda židovský stát učinil konečné rozhodnutí. Izrael zcela jistě zvažuje všechna pro a proti, především nakolik by pro něj bylo dosažení americké dohody s Teheránem výhodné.
Jistě také ve svých úvahách klade velký důraz na to, že Írán je nyní po oslabení jeho spojenců v regionu a izraelských útocích na jeho raketovou produkci ve velmi zranitelné pozici. Izrael tak může mít pocit, že by bylo škoda této situace nevyužít.
Co by izraelský úder znamenal pro Blízký východ i svět?
Izraelský útok by mohl mít mimo jiné dopady na ceny ropy. Írán kontroluje strategický Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina globální spotřeby ropy. Už nyní po zprávách o riziku úderu ceny suroviny mírně stouply.
Teherán by navíc zcela jistě nenechal útok bez odpovědi, už dříve dokázal, že je ochotný zasáhnout izraelské území. Je jen otázkou, nakolik by byla jeho odveta spíše symbolická nebo ničivá. Izraelský krok by také mohl vykolejit snahy Washingtonu o dohodu s Íránem a židovský stát by si jím proti sobě Trumpa nejspíš silně popudil.
Jak daleko je Írán se svým jaderným programem a má nukleární zbraně Izrael?
Výroba jaderné zbraně je komplexní záležitostí, kdy Teherán potřebuje nejen dostatek vysoce obohaceného uranu, ale také schopnost ji sestrojit a vyřešit technické záležitosti kolem jejího nosiče. Další otázkou je, kolik takových zbraní a jakou rychlostí by byl schopný vyrobit. Není každopádně pochyb o tom, že země ušla v posledních letech ve vývoji svého jaderného programu velký kus cesty.
Západní experti už dlouhé měsíce tvrdí, že Írán je tak už nebezpečně blízko k výrobě vlastní atomové bomby. „Je to jako puzzle. Mají dílky a jednoho dne by je nakonec mohli poskládat. Než se tam dostanou, zbývá ještě kus cesty. Ale nejsou daleko, to se musí uznat,“ varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) Rafael Grossi minulý měsíc.
Všeobecně se má za to, že Izrael má ve svém arzenálu i jaderné zbraně, ačkoliv to sám nepotvrzuje. Odhady nejčastěji hovoří o tom, že disponuje zhruba devadesáti hlavicemi a drží zásobu materiálu na výrobu dalších.
Kdo jsou hlavní spojenci Izraele a Íránu?
Nejdůležitějším a pochopitelně také nejmocnějším spojencem Izraele jsou Spojené státy. Jejich podpora a pomoc je pro zemi klíčová, Washington tak má na židovský stát velký vliv. Kromě toho patří mezi silné spojence židovského státu například Indie, Argentina, Ázerbájdžán, Řecko, Německo a také Česká republika.
Írán se může spolehnout na spojenectví s Ruskem, které ještě více posílilo během války na Ukrajině. Do jisté míry může sázet také na podporu Číny, jež mu pomáhá především s vývozem ropy. V řadě zemí Blízkého východu má Teherán spojence v podobě různých šíitských milic a hnutí.
