Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci (17.4.2025) Zdroj: ČTK / AP / Efrem Lukatsky

Francouzský prezident Emmanuel Macron (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství v albánské metropoli Tiraně.
Jednání v Istanbulu: Mluvčí ukrajinské delegace Heorhij Tychyj (2.6.2025)
První záběry z ruské příhraniční Brjanské oblasti po nehodě vlaku, který narazil do zříceného mostu
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov
Americký prezident Donald Trump.
157 Fotogalerie
ČTK
e15.cz , ČTK , lig
Diskuze (774)

Zprávy ze dne 3. března 2022

3. března 2022 · 23:40

Černochová: Česko by mohlo na Slovensko vyslat 400 vojáků

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes seznámila vládu s tím, že pro posílení východního křídla NATO je pro Českou republiku nejlepší zapojení na Slovensku. Vysláno by mělo být asi 400 vojáků z mechanizovaných jednotek, logistického zabezpečení, Vojenské policie nebo velení a spojení. Do společné tzv. battlegroupy by měly být zapojeny také Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko. Až bude podoba mise domluvena, bude ji muset schválit vláda a Parlament. Černochová to řekla po dnešním mimořádném jednání vlády na tiskové konferenci.

"Z těch variant, které jsou teď na stole, bychom upřednostnili vznik slovenské battlegroupy, ve které by byla Česká republika společně se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem," řekla Černochová.

Česká republika by do ní měla uvolnit 400 vojáků, kteří působí v rámci prvku velení a spojení, dále mechanizovanou jednotku, Vojenskou policii a logistické zabezpečení. V následujících dnech o tom bude Česko jednat s dalšími zeměmi, které se mají do jednotky zapojit. Až se dohodnou na tom, která ze zemí bude uskupení velet, bude se vysláním zabývat vláda a následně Parlament.

Černochová řekla, že vyslány by měly být jiné jednotky, než které jsou zapojeny do sil velmi rychlé reakce NATO. U nich vláda minulý týden rozhodla o možnosti vyslání do jakékoli členské země NATO.

NATO o posílení svých východních členských zemí nedávno rozhodlo kvůli ruské agresi na Ukrajině. Kromě Slovenska by vojáci měli být rozmístěni také v Rumunsku.

3. března 2022 · 23:10
3. března 2022 · 23:06

Americké akcie oslabily, ruská invaze na Ukrajinu udržuje investory v napětí

Americké akcie dnes oslabily, nejvýrazněji odvětví technologií. Ruská invaze na Ukrajinu udržuje investory v napětí. Nejvíce táhly index S&P 500 dolů růstové akcie, mimo jiné firem Tesla či Amazon. Odrazem defenzivní nálady na trhu byl růst dílčího indexu S&P 500 veřejných služeb a nemovitostí.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, dnes klesl o 0,29 procenta a uzavřel obchodování na 33.794,66 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 0,53 procenta na 4363,49 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 1,56 procenta na 13.537,94 bodu.

3. března 2022 · 22:58

Ruská armáda zaútočila na jadernou elektrárnu v Enerhodaru.

3. března 2022 · 22:58

Obrana pošle na Ukrajinu další zbraně nebo munici za 17 milionů korun

Ministerstvo obrana pošle na Ukrajinu další zbraně nebo munici za 17 milionů korun. Dostala je darem od českých zbrojařských firem. Dar dnes večer na mimořádném zasedání schválila na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vláda, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. O daru obrana také informovala na svém twitteru. Celkem už obrana poslala na pomoc Ukrajině proti ruské invazi vojenský materiál za více než 650 milionů korun.

Materiál, kterým se dnes zabývala vláda, ministerstvo obrany dostalo od společností Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot. Kabinet schválil jeho bezúplatný převod Ukrajině. Jsou mezi ním kulomety, útočné pušky, samopaly, náboje pro ně a taktické rukavice.

3. března 2022 · 22:24

Londýn zřídí v Calais dočasný konzulát pro ukrajinské uprchlíky, sdělila Francie

Londýn zřídí v severofrancouzském Calais provizorní konzulát, který bude přednostně určen ukrajinským migrantům směřujícím do Británie. Běženců z Ukrajiny, kterou před týdnem napadlo Rusko, je zatím v Calais několik desítek. Na zřízení dočasného úřadu se dnes dohodli francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin a jeho britská kolegyně Priti Patelová, informovala AFP.

Od propuknutí války "do Francie dorazilo asi 800 Ukrajinců, část jich směřuje do Británie nebo do Španělska", uvedl Darmanin v rozhovoru se stanicí France Inter. "Ve Francii není velká ukrajinská komunita, povolení k pobytu má 17.000 Ukrajinců," upřesnil.

Na základě dohody s Británií by do Calais měl dorazit zaměstnanec britského konzulátu, který by pomáhal s vydáváním víz Ukrajincům. Paříž už v úterý požádala Londýn, aby zmírnil vízovou povinnost pro ukrajinské uprchlíky, kteří utíkají před ruskou invazí.

3. března 2022 · 21:57

Ukrajina zakázala volání z ukrajinských SIM karet do Ruska.

3. března 2022 · 21:13

Polské ministerstvo zahraničí dnes doporučilo Polákům, aby kvůli situaci na Ukrajině opustili Rusko a Bělorusko, informovala agentura Reuters.

3. března 2022 · 20:58

Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a plyn, řekl šéf Naftogazu

Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl dnes v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj "měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě".

Ruský vývoz ropy a plynu je prozatím ze západních sankcí vyňat. Lukoil, druhá největší ruská ropná společnost, dnes vyzvala k ukončení konfliktu a uvedla, že je znepokojena "tragickými událostmi na Ukrajině".

Vitrenko konstatoval, že by se mělo udělat vše pro to, aby režim prezidenta Vladimira Putina, který označil za ruský "stroj na zabíjení", neměl žádné příjmy. Ruského prezidenta šéf Naftogazu obvinil, že příjmy z ropy využívá k zabíjení nevinných lidí.

3. března 2022 · 20:28

Země OBSE chtějí zřídit misi na zjišťování válečných zločinů na Ukrajině

Státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) chtějí vytvořit expertní misi, která by prověřila možné válečné zločiny spáchané Ruskem na Ukrajině. Oznámila to dnes podle agentury Reuters Británie. Mechanismus pro zřízení takové mise podle Londýna spouští 45 z 57 členských států OBSE.

"Uplatňují takzvaný moskevský mechanismus OBSE pro zřízení mise nezávislých expertů na zjišťování faktů a okolností možných případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně těch, které vzešly z záměrných a nerozlišujících útoků na civilisty a civilní infrastrukturu," uvedla britská mise při OBSE.

3. března 2022 · 20:21

Ministerstva obrany USA a Ruska mezi sebou zřídila horkou linku

Ministerstva obrany USA a Ruska mezi sebou zřídila horkou linku. Má pomoci zabránit případným vojenským incidentům a eskalací v regionu, kde už déle než týden trvá ruská invaze na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes pod podmínkou anonymity řekl vysoce postavený zástupce Pentagonu. Jako první o tom informovala televizní stanice NBC.

"Ministerstvo obrany 1. března zřídilo dekonfliktní linku s ruským ministerstvem obrany za účelem předejití špatným odhadům, vojenským incidentům a eskalaci," řekl zdroj.

3. března 2022 · 20:06

USA oznámily další balík sankcí, míří na oligarchy a činitele blízké Putinovi

Spojené státy dnes oznámily novou sadu sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Míří na několik ruských oligarchů a činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Na seznamu je například jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov. USA rovněž pozastavily vydávání víz 19 oligarchům a desítkám jejich rodinných příslušníků. Podrobnosti najdete tady.

3. března 2022 · 19:56

Fiala: Češi, kteří chtějí bojovat za Ukrajinu, mohou počítat s beztrestností

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení.

"Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací," řekl Fiala.

Na Pražský hrad se v minulých dnech obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. Na ministerstvu obrany evidovali ke středě více než 100 uchazečů. Ministerstvo už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na oba úřady zároveň. Zájem o službu v cizích armádách se zvýšil po ruské invazi na Ukrajinu a poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby Ukrajině pomohli.

Čeští občané mají službu v cizí armádě zakázanou. Pokud do ní chtějí vstoupit, musí požádat prezidenta republiky o výjimku. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v pondělí uvedl, že prezident se v principu staví příznivě k tomu, aby ji uděloval. Zástupci vlády mají za to, že Češi se mají zapojit spíše do humanitární pomoci.

3. března 2022 · 19:49

Švédsko si předvolá představitele Ruska kvůli narušení svého vzdušného prostoru

Švédsko si předvolá ruské diplomatické zástupce v zemi kvůli středečnímu narušení švédského vzdušného prostoru nad Baltským mořem ruskými letouny. Podle agentury AFP to dnes oznámilo švédské ministerstvo zahraničí.

"Pro tyto případy existují zavedené postupy, které zahrnují předvolání zástupce země odpovědné za porušení předpisů na ministerstvo zahraničí," řekla agentuře AFP mluvčí švédského ministerstva zahraničí Klara Hööková. "Tyto postupy budou uplatněny i v tomto případě," dodala.

Ve středu večer dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24 patřící Rusku krátce proletěly nad ostrovem Gotland v Baltském moři. Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.

3. března 2022 · 19:15

Zelenskyj vyjádřil zklamání nad nedostatečnou podporu Izraele Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že od Izraele očekával větší podporu. Podle izraelského zpravodajského serveru Ynet to řekl před novináři pozvanými na utajované místo krátce před dnešním zahájením nového kola rusko-ukrajinských jednání v Bělorusku.

Ve středu se ukrajinský prezident spojil telefonicky s izraelským premiérem Naftali Bennettem a žádal o zbraně, neprůstřelné vesty a helmy. Izrael, který má dobré vztahy s Ukrajinou i s Ruskem, poskytuje hlavně humanitární pomoc.

Podle Ynet dnes Zelenskyj řekl, že je zklamán postojem Izraele k Ukrajině. Řekl, že od Bennetta očekával víc podpory.

"Viděl jsem dnes hezký snímek, na němž se za Ukrajinu u Zdi nářků modlili lidé zabalení do ukrajinské vlajky. Jsem za to vděčný. Mluvil jsem s izraelskými politiky. Máme slušné vztahy, ale vztahy v krizi procházejí zkouškou. Nemám pocit, že se izraelská vláda zabalila do ukrajinské vlajky," řekl Zelenskyj.

Vstoupit do diskuze (774)

Články z jiných titulů